11. února: Světový den nemocných – pocta nemocným a těm, kteří o ně pečují

V úterý 11. února si připomínáme již 33. ročník Světového dne nemocných, který má za cíl nejen upozornit na nemocné, ale také na všechny, kteří o ně pečují – lékaře, zdravotníky, ale i rodiny, ošetřovatele a další. Tento den má zvláštní význam, protože připadá na svátek Panny Marie Lurdské, který je spojen s uzdravováním a zbožností vůči Panně Marii. Světový den nemocných poprvé vyhlásil papež Jan Pavel II. v roce 1992.

Během tohoto dne se koná řada osvětových kampaní zaměřených na zlepšení zdravotní péče. Nemoc může vstoupit do života nás nebo našich blízkých kdykoliv, a proto je důležité nezapomínat na prevenci, zdravou výživu a pravidelný pohyb. Odborníci zdůrazňují význam dostupnosti kvalitní zdravotní péče, pravidelných preventivních prohlídek, screeningů a aktivního přístupu k vlastnímu zdraví včetně zdravého životního stylu.

Jedním z klíčových preventivních opatření je očkování, které se netýká pouze kojenců a malých dětí, ale je obzvlášť důležité s přibývajícím věkem, kdy imunitní systém slábne, což zvyšuje riziko vážných infekčních onemocnění.

ilustrační foto / Freepik

V současné době se nacházíme v sezóně respiračních onemocnění, která nabírají na síle. V tomto období se ukazuje, jak významnou roli hraje prevence, zejména očkování, které je například v případě invazivních pneumokokových onemocnění prevencí zcela zásadní. Přitom jak pneumokokové infekce, tak chřipka ohrožují celou populaci. V ČR je proočkovanost proti oběma onemocněním velmi nízká. „Proti pneumokokům je u dětí proočkovanost zhruba 66 % populace, horší je ale situace u seniorů starších 65 let, kde se proočkovanost pohybuje okolo 20 %. U chřipky je situace také velice nepříznivá, proočkovanost celé populace je pouze mezi 7 a 8 % a problém spatřujeme zejména u rizikových skupin, jako jsou senioři, u kterých je proočkovanost mezi 25 až 30 %. Přitom optimálně by to mělo být 75 %,” říká MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., epidemiolog Státního zdravotního ústavu.

Infekce dolních cest dýchacích jsou pátou nejčastější příčinou úmrtí na světě podle statistiky Světové zdravotnické organizace. Zápal plic, neboli pneumonie, má několik příčin vzniku, přičemž častým původcem bývá bakterie Streptococcus pneumoniae.

„Pneumokok je běžnou součástí sliznic nosohltanu, především u malých dětí, které mohou být samy bez příznaků, ale přenášejí mikroby na své okolí nebo samy onemocní. Pokud dojde k porušení sliznice virovou infekcí, jako je chřipka, bakterie se může pomnožit a dostat do dolních dýchacích cest, kde způsobí zápal plic, do středouší, kde způsobí zánět středního ucha, nebo do krevního oběhu, kde může napadnout i vzdálené orgány. V případě přechodu na mozkové pleny může vést k život ohrožujícímu zánětu mozkových plen,” vysvětluje MUDr. Zuzana Blechová, Ph.D., odborný asistent Kliniky infekčních nemocí FNB a 2. LF UK.

Podle statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) vzrostl v roce 2023 výskyt invazivních pneumokokových onemocnění (IPO) o 23,9 % ve srovnání s rokem 2022. U seniorů ve věku 65+ vzrostl výskyt dokonce o 27 %. Tento věk je rizikový i z hlediska úmrtnosti. Přitom účinnou prevencí pneumokokových infekcí je vakcinace. Pro osoby starší 65 let, které jsou ve zvýšeném riziku onemocnění, je očkování proti pneumokokům zdarma tzn. plně hrazené ze zdravotního pojištění. Úhrada platí též bez ohledu na věk pro další skupiny rizikových osob, např. s poruchou imunity, definované zákonem.

„Pokud je člověk očkovaný, jeho imunitní systém dokáže rychleji zareagovat na přítomnost pneumokoka, ať už se dostane do krevního oběhu nebo na sliznici dýchacích cest. Tělo si díky očkování vytvoří ‘buněčnou paměť’, která mu pomáhá rychle vytvořit protilátky. U neočkovaného člověka je tento proces složitější a imunitní systém nemusí stačit na to, aby infekci potlačil včas, což může vést k vážnému průběhu onemocnění,” dodává MUDr. Blechová.