Kmenové buňky jsou nadějí regenerativní medicíny. Jejich zdroj si lze zajistit už při porodu
Lidem se závažnou neurologickou diagnózou či rozsáhlým degenerativním onemocněním kloubů svítá naděje v podobě léčby kmenovými buňkami. Výzkum týkající se využití kmenových buněk jde stále dopředu. Významným zdrojem kmenových buněk jsou pupečníková krev a nově je v České republice také dostupná metoda odběru tkáně pupečníku.
Z několika nejnovějších klinických studií, prezentovaných koncem loňského roku na Mezinárodním konsorciu pro buněčnou terapii a imunoterapii (ICCTI) v Brně, je patrné, nejmodernější pracoviště již léčbu využívají, případně ji testují. Zhruba dvě desítky klinických studií s využitím buněčné terapie probíhají v Ústavu experimentální medicíny akademie věd České republiky (ÚEM AVČR). Existují různé typy kmenových buněk i různé zdroje, například: kostní dřeň, tukové tkáně, pojivové tkáně, pupečníková krev, tkáň pupečníku a další. Ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Motole například testuje léčbu kmenovými buňkami u 14 pacientů, kteří trpí nevyléčitelným neurologickým onemocněním, amyotrofickou laterální sklerózou. Mezinárodní tým vědců a lékařů ze čtyř různých států – USA, ČR, Slovenska a Litvy dokončuje rozsáhlou studii, která se týká léčby kloubní artrózy kmenovými buňkami. Buněčná terapie je vhodná i pro onkologickou léčbu. Podle účastníků konference je léčba s využitím vlastních kmenových buněk pacienta velice bezpečná a zpravidla není zatížena závažnými vedlejšími účinky.
Jak bezbolestně získat zdroj kmenových buněk
Významným zdrojem kmenových buněk je pupečníková krev, nově v Česku také tkáň pupečníku. Kmenové buňky z tkáně pupečníku, stejně jako z pupečníkové krve, jsou mladé, chorobou, prostředím či léčbou nezatížené buňky, které jsou uchované v čase „nula“ života jedince. Jejich potenciál množení je proto největší, což je velkou výhodou oproti jiným zdrojům kmenových buněk. První odběr tkáně pupečníku proběhl na podzim loňského roku v Thomayerově nemocnici v Praze. Podle primáře Petra Kolka, který prvý odběr tkáně pupečníku v Čechách vedl: „Dnes nikdo nedokáže přesně odhadnut, co všechno se zničí, když kmenově buňky z krve a tkáně pupečníku končí místo uskladnění jako nepoužitý biologický odpad. I proto jsem nadšený, že jsem se mohl aspoň v malém podílet na zavedení nového medicínského postupu v Čechách. Fandím kmenovým buňkám a regenerativní medicíně“.
Velké naděje pro regenerativní medicínu
Mezenchymální kmenové buňky, které tkáň pupečníku obsahuje, se vlastnostmi a potenciálním použitím navzájem doplňují s buňkami z pupečníkové krve. Zatímco v pupečníkové krvi převládají krvetvorné kmenové buňky, používané zejména na léčbu hematologických a onkologických onemocnění, tkáň pupečníku je bohatým zdrojem mezenchymálních kmenových buněk. „Obsahuje jich minimálně desetinásobně víc v porovnání s pupečníkovou krví“, vysvětluje vedoucí vědy a výzkumu Cord Blood Center RNDr. Miroslav Kubeš, CSc. a dodává, „protože jsou schopné přeměnit se na různorodé buňky anebo tkáně v lidském organismu, představují obrovský potenciál pro vyvíjející se léčbu mnoha onemocnění v regenerativní medicíně.“
Ve světě probíhá několik desítek klinických studií, kde se účinnost buněk z tkaniva pupečníku ověřuje při rozmanitých diagnózách – cirhóza jater, skleróza multiplex, cukrovka, popáleniny, ale i diabetická noha či autizmus. „Z mezenchymálních kmenových buněk se velmi lehce můžou vytvořit například buňky a tkáně kosti či chrupavky, nervy, hladké svaly, buňky srdcového svalu, kůže nebo jater,“ říká Miroslav Kubeš. Kromě regenerace tkáně se mezenchymální kmenové buňky z tkáně pupečníku klinicky zkoušejí i jako podpora při standardní transplantaci krvetvorných buněk.
Markéta Hansen (foto), která první odběr tkáně v Čechách absolvovala, komentuje svoje rozhodnutí: „Chci, aby můj syn měl v budoucnu k dispozici všechny možné léčebné postupy, a proto jsem se rozhodla pupečníkovou krev i tkáň pro něj uchovat.“