Stres, deprese a vyhoření jsou u nás časté

Tři z deseti pracujících od 25 do 65 let trpí depresemi. Hrozbu vyhoření cítí přes 30 procent lidí. Zdravý životní styl dodržuje jen málokdo… Ukázal to výzkum psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a agentury STEM/MARK. To, že nejsme v pohodě souvisí i s pasivním životním stylem a nadměrným pitím alkoholu.

Téma bylo dané:„ Stres, deprese a životní styl v České republice“. Její závěry přinášejí informace o charakteru pracovního stresu, životního stylu, projevů deprese a vyhoření. Hlavními řešiteli byli přednosta Psychiatrické kliniky VFN profesor Jiří Raboch, DrSc. a klinický psycholog PhDr. Radek Ptáček, Ph.D.

Na vzniku depresí a syndromu vyhoření se rovněž podílí pracovní stres.  Ze studie vyplynulo, že téměř třetina lidí zažila v práci šikanu, a to nejčastěji ze strany nadřízených. „To je poměrně vysoké číslo. I šikana může být příčinou toho, že jsou lidé depresivní a cítí se vyhořelí. Tuto situaci řeší nadměrným pitím alkoholu a užíváním léků, přičemž oboje přispívá k dalšímu prohlubování depresí. Tím však vzniká jakýsi začarovaný kruh,“ říká lékař Ptáček.         

AUDIO: Co ještě průzkum naznačil, to už objasní klinický psycholog Radek Ptáček z VFN.

Jen málo pacientů s depresí žije zdravě.
„Přitom právě životní styl má na neuropsychiatrická onemocnění velký vliv. Stresu se nevyhne žádný člověk v dnešním civilizovaném světě. Záleží však na tom, jak se s ním vypořádá. Někdo sedne na kolo a rozjede se do přírody, jiný si vezme lék na uklidnění, další sní tabulku čokolády a jiný si dá pivo nebo skleničku tvrdého alkoholu,“ říká profesor Raboch. Jsou prý špatné jakékoliv extrémy: „Například lidé, kteří konzumují alkohol příležitostně, tedy zhruba jednou týdně, depresemi trpí méně často. Výrazně vyšší projevy deprese vykazují abstinenti, nebo naopak ti, kteří pijí alkohol denně ve větší míře,“ vysvětluje.

Profesor Raboch proto doporučuje pravidelnou fyzickou aktivitu, zdravé stravování, nepříliš alkoholu, žádné cigarety a věnovat se koníčkům. Je také důležité, aby lidé měli dobré citové zázemí. Fungující partnerský vztah a spokojenost v zaměstnání jsou ochranou před rozvojem depresivních projevů.                          

Deprese se projevuje dlouhodobě smutnou náladou, ztrátou energie, plačtivostí, nižší výkonností. Vyhoření představuje silné vyčerpání, způsobuje ho neustálý stres, časový tlak a emoční napětí.
Častěji vyhoření postihuje ženy a mladší lidi, kteří mají v práci velkou odpovědnost. Téměř pětina lidí bere pravidelně léky na uklidnění a 11 procent na zlepšení nálady. Většinou si je nechávají předepsat od praktického lékaře. Málokdo vyhledá odborníky – a to  psychologa nebo psychiatra.

Jednou až dvakrát týdně si nejméně půl hodiny zasportuje 44 procent lidí. Ryby jí pravidelně jen čtvrtina Čechů a Češek.
Se svou prací je spokojeno přes 60 procent lidí. Důvodem k nespokojenosti bývá hlavně plat. Čtyři pětiny lidí míní, že by jejich stresovou zátěž zmírnilo zvýšení výdělku a třeba delší dovolená. Třicet procent žen a mužů zvažuje odchod ze svého nynějšího místa.

AUDIO: Když nás trápí dlouhodobý stres, vyhledáme pomoc?… co k tomu říká profesor Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky VFN.