Alternativní medicína u nás
„Největší riziko využití metod alternativní medicíny je v tom, že mohou pacienta odvést od lékařské pomoci, kterou v daném okamžiku opravdu potřebuje.“
prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. děkan 1. lékařské fakulty UK
„Léčitelé jsou něco jako permoníci: někdy pomáhají, někdy škodí.“
MUDr. Radkin Honzák, CSc. psychiatr a pedagog, Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK
„Absence evidence není evidencí absence, mnohdy však stačí zdravý selský rozum.“
prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.ředitel FN Hradec Králové
Nemocní hledají u léčitelů komunikaci a lidský přístup. Obojí by měli učitelé vlastním příkladem vštěpovat medikům již při studiu.
Statistiky uvádějí, že někteří lidé, kteří vyhledávají lékaře, jeho odbornou pomoc fakticky nepotřebují. „Za jejich potížemi se skrývají různé neurózy či jiné psychosomatické potíže a oni více než polykat léky potřebují komunikaci a lidský přístup. A když jim ho neposkytne lékař, vyhledávají pomoc u léčitelů,“ míní děkan 1. LF UK prof. A. Šedo.
Lékaři mají v řadě případů na pacienta skutečně málo času. Někdy jde jen o nedostatek trpělivosti a ochoty nemocnému vysvětlovat, proč stůně, jak se dá choroba léčit. Pacient je mu tak vydán napospas, a pokud mu nedůvěřuje, raději vyhledá léčitele, který se mu věnuje a nabídne mu jednodušší řešení.
Alternativní medicína ale může pacienta odvést od lékařské pomoci, kterou v daném okamžiku opravdu potřebuje, a to jak z hlediska diagnózy, tak i léčby. Léčitel by v žádném případě neměl být tím prvním, na koho se nemocný obrátí. „Lékař by měl nejdříve vyloučit, že nemocný netrpí závažnou chorobou. Vztah mezi pacientem a lékařem má dvě strany, ale v tomto vztahu má odpovědnost lékař. Na něm je, aby nemocnému vysvětlil a přesvědčil ho o tom, co je pro jeho uzdravení nejlepší,“ míní děkan.
Na tom, aby se komunikace mezi lékaři a pacienty zlepšila, musí pracovat při výchově budoucích odborníků již lékařské fakulty. „Pro mediky je nejdůležitější osobní příklad jejich učitelů. Při výuce v nemocnici by měli vidět, že je přirozené, že lékař s nemocným jedná trpělivě, protože je kvůli své nemoci v nevýhodné situaci,“ uvedl děkan.
1. lékařská fakulta uvažuje nad tím, že by v budoucnu mohla rozšířit výuku o trénink v komunikaci s pacientem v simulovaných ordinacích. „To by mohla být jedna z cest, jak v tomto směru zlepšit dovednosti budoucích lékařů,“ dodává děkan.
Čínská medicína může být doplňkovou alternativou
„Alternativní medicína je termín, který se vžil pro vše, co nesplňuje základní kritéria naší klasické západní medicíny a postupně získal nádech jakési pejorativnosti. Všem těmto metodám připadlo adjektivum nevědecké, bez existence reálných důkazů účinnosti. Jistě není možné do jednoho hrubého pytle vložit vše, i já jsem odpůrcem celé škály různých postupů včetně například homeopatie. V takzvaně tradičních medicínách některých starých národů se však snažím hledat určité rácio. Nedovedu si představit, že by se stovky a tisíce let vyvíjel systém, kde by nic nefungovalo. Nic není černobílé. Měli bychom ze všech systémů využívat to pozitivní, tedy to, co jsme schopni medicínsky prokázat. Například tradiční čínská medicína jistě nikdy nevytlačí medicínu západní, může však být doplňkovou alternativou v dobrém slova smyslu tam, kde západní medicína selhává a východní má prokazatelný efekt,“ říká ředitel FN Hradec Králové prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
Na fakultách by se měl vyučovat psychosomatický přístup
Vědecká medicína se dopouští chyb, které způsobují, že část nemocných vyhledává alternativní řešení. Je tady řada lidí, kteří objektivně mají obtíže, ale nemají žádnou prokázanou chorobu. Jde o pacienty s „funkčními“ obtížemi = somatizací = tvoří až čtvrtinu klientely praktických lékařů, kteří si s nimi nevědí rady a posílají je od čerta k ďáblu. „Na lékařských fakultách a v postgraduálním vzdělávání by se tedy měl vyučovat psychosomatický přístup,“ míní psychiatr MUDr. Radkin Honzák, CSc.
AUDIO: Svůj názor na alternativní medicínu nám řekl psychiatr a pedagog Radkin Honzák.