Kvalita spánku je důležitá

Kvalitní spánek je velice důležitý pro naší celkovou pohodu a dobré zdraví, nedostatečným spánkem si pak můžeme zadělat na nemalé zdravotní problémy.

Jak dlouho spát?

To jak dlouho člověk spí je velice individuální, ale obecně se má za to, že zdravá délka spánku je 7 až 8 hodin. Za nezdravé se považuje spánek kratší než 6 hodin a delší než 10 hodin. Nezdravá délka spánku může vést ke zdravotním problémům. Z počátku se projevuje únavou, snížením výkonnosti a podrážděností. Při dlouhodobém trvání, může nezdravý spánek vést k depresím, zažívacím problémům a ke snížení imunity. Dokonce se má za to, že nezdravý spánek je spouštěčem chorob, jako je cukrovka a obezita.

Délka spánku je sice důležitá, ale mnohem důležitější je hloubka spánku. Spánek se skládá s fází, ve kterých se střídá cyklus REM, v němž se nám zdají sny, s cyklem Non-REM fází nejhlubšího spánku. Oba cykly jsou velice důležité pro správné fungování naší centrální nervové soustavy. Proto bychom měli dbát na správné vybavení naší ložnice.

Společným podkladem většiny spánkových poruch je časté probouzení. Nedostatečný spánek ovlivňuje vznik zánětů, zvyšuje stres a i riziko nádorových onemocnění.

AUDIO: Profesorka Soňa Nevšímalová, DrSc. z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN odpoví, co je zdravý spánek.

Jednou z nejzávažnějších poruch spánku je narkolepsie. Postižený (narkoleptik) upadá během dne náhle do spánku nebo trpí extrémní ospalostí/5 až 10 usnutí během dne/ . Ospalost se nedá vůlí potlačit, komplikuje člověku běžný život. Omezuje nemocného v práci, během využívání volného času, způsobuje problémy v rodinném životě.

Většina nemocných s narkolepsií trpí mírnou obezitou a má nižší fyzickou zdatnost. Čím častěji upadá pacient do denního spánku, tím horší je jeho tělesná zdatnost.     

Nejčastější poruchy spánku u dětí

Více než třetina dětí trpí některou z poruch spánku. Nekvalitní spánek je spojen s poruchami pozornosti, paměti, se změnami nálady, úzkostnými a depresivními příznaky či s projevy hyperaktivity. 

Kojenci a batolata

Nespavost se projevuje u dětí už v kojeneckém a batolecím věku. V naprosté většině případů jde o nesprávné režimové a výchovné přístupy – jejich změnou lze nespavost odstranit.

Předškolní a školní věk

Až u 15 procent dětí tohoto věku se projevuje náměsíčnost, noční děsy, zlé sny (noční můry) a přetrvávající noční pomočování. Tyto poruchy spánku, které se nazývají parasomnie, mají ve většině případů přechodný ráz a ustupují s věkem. Při náměsíčnosti je důležité během spánku dítě zabezpečit proti riziku úrazu. Doporučuje se zachovávat pravidelný režim spánku a bdění.

V předškolním věku mají některé děti poruchy dýchání ve spánku – spánkovou apnoí. Jde o zhoršené dýchání při zvětšení mandlí. Často pomůže odstranění nosní mandle a krčních mandlí.

Dospívající

V dospívání jde o poruchu časování spánku během dne – adolescenti uléhají ke spánku v pozdě nebo až ranních hodinách. Následkem je chronický nedostatek spánku, obtížné ranní probouzení, absence ve škole, denní ospalost a zhoršená pozornost.

Při této poruše dochází ke změně v časování biologických hodin, které jsou nastaveny na pozdější dobu usínání. Léčba  – k navození usnutí se používá melatonin, který je přirozeným synchronizátorem biologických rytmů a intenzivní osvit v ranních hodinách. Současně se upravuje spánkový režim – posunuje se čas usínání na přiměřenou dobu. Je důležitý stabilní spánkový režim a vyhnout se ponocování o víkendech, jinak se porucha spánku opět vrací.

AUDIO: Které potíže mají děti během usínání, na to odpoví docentka Iva Příhodová, Ph.D. z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN