Zrak a otrava metanolem

Výzkumný tým pod vedením MUDr. Sergeje Zacharova, Ph.D., z Kliniky pracovního lékařství 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze provádí v určitém časovém odstupu sledování zdravotního stavu pěti desítek lidí, kteří se otrávili při tzv. metanolové aféře v letech 2012 a 2013. Jejich průměrný věk v době otravy byl 46 let.

Vědci zjistili, že zrak lidí, kteří přežili mírně a středně těžkou otravu metanolem, se postupem času zlepšuje. „Ukázalo se, že se námi měřené parametry zrakových funkcí u většiny pacientů po roce a půl od otravy vrátily k normálním hodnotám. Lidé subjektivně pociťovali, že vidí lépe než brzy po propuštění z nemocnice,“ uvedl MUDr. Zacharov. „U těžce postižených pacientů, jichž byla zhruba pětina, jsme však žádné zlepšení zrakových funkcí nezaznamenali, naopak u některých z nich došlo ke zhoršení,“ doplnil.     
Kyselina mravenčí vznikající při otravě metanolem poškodila téměř u poloviny pacientů i neurony v hlubokých strukturách mozku (bazální ganglia). Z dlouhodobého hlediska to může vést k určitému poklesu intelektuálních schopností, paměti, poruchy jemné motoriky aj. Chronický neurodegenerativní proces je příznačný zejména pro takzvané civilizační nemoci – Parkinsonovu a Alzheimerovu chorobu, jež v současné populaci postihují čím dál mladší lidi. Vědci nyní zkoumají, zda regenerativní a neurodegenerativní procesy podobné těm, co probíhají v zrakovém nervu v letech následujících po otravě metanolem, jsou přítomny i v hlubokých strukturách mozku.                
Metanol je často přítomen v malých koncentracích v ovzduší pracovišť – v potravinářství, chemickém, farmaceutickém průmyslu atd. Používá se například jako rozpouštědlo, součást barviv, nemrznoucích směsí, pohonných hmot apod. Dlouhodobé zkoumání následků akutní otravy může dát mimo jiné odpověď na otázku, zda vystavení člověka působení tohoto jedu, byť v malých koncentracích, ale po delší dobu, může mít vliv na vznik neurodegenerativních onemocnění (Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba) nebo polyneuropatii (poškození periferních nervů).
„Ve zkoumání neurodegenerativních procesů u pacientů po akutní otravě metanolem bude tým pokračovat i v příštích letech, protože uspěl ve veřejné soutěži o grant z ministerstva zdravotnictví na roky 2016–2019,“ uvedl děkan 1. lékařské fakulty UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. Doplnil, že na studii se kromě Kliniky pracovního lékařství podílejí lékaři z dalších klinik 1. LF UK a VFN, a to Neurologické, Radiodiagnostické a Oční kliniky a Kliniky adiktologie. Na výzkumu spolupracují rovněž vědci z IKEM a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

V období hromadných otrav metanolem v letech 2012 a 2013 bylo ve zdravotnických zařízeních v České republice hospitalizováno více než 100 pacientů po akutní otravě, z nichž přibližně 80 procent přežilo.

——————————————————————————————–

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN se zabývá výzkumnou i pedagogickou činností.  Pedagogická činnost je zaměřena na výuku nemocí z povolání, posuzování vztahu profese a profesionálních rizik ke zdravotnímu stavu. Výzkumná témata jsou profesionální pneumologie, profesionální a klinická toxikologie a diagnostika a vyhledávání nových nemocí z povolání a nových pracovních rizik, například z průmyslových nanočástic. Klinika je organizátorem workshopu věnovanému těmto tématům ve dnech 20.–21. října 2016:  http://www.modernet.org/content/modernet-meeting-2016. Přednostkou kliniky je prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc. Součástí kliniky je Toxikologické informační středisko, vedené MUDr. Sergejem Zacharovem, Ph.D.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.
Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, Fakultní nemocnicí v Motole v Praze, Ústřední vojenskou nemocnicí v Praze, Thomayerovou nemocnicí v Praze, Nemocnicí Na Bulovce v Praze i v dalších mezioborových centrech.
1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.
Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.