Jak pijí naše děti – ráno a dopoledne mají málo tekutin

Česká studie AquaLife Institutu poukázala na význam ranního příjmu tekutin. Dopoledne by děti měly přijmout minimálně 400 ml tekutin a pokračovat v pití rovnoměrně po celý den. Takto správně nepije polovina dětí. Děti, které pijí málo, se cítí častěji unavené, bolí je hlava, hůře vnímají a nesoustředí se. Kvalitní pitný režim tak ovlivňuje chování a školní výsledky.

Snížený příjem tekutin projeví se pocitem žízně, kdy množství hromadících se osmoticky aktivních látek signalizuje mozku potřebu doplnit tekutiny.
Většina dětí pije, až když pocítí žízeň. „Laicky řečeno, to že cítíme žízeň, znamená, že tělu již chybí tekutina a musí si o ni říkat. Pijeme-li tedy, až když nás donutí žízeň, je to pro náš organismus pozdě,“ upozorňuje MUDr. Petr Tláskal, CSc., nutriční lékař FN Motol.

Děti stejně jako senioři pociťují žízeň později a může u nich docházet k dehydrataci. Studie navíc ukázala na zajímavý fakt, že děti, které pociťují žízeň, pijí méně často, než ty, které pijí, aniž by čekaly, než je donutí žízeň. A právě pravidelné popíjení správně zavodňuje organismus. Po sklenici by lidé měli sáhnout šestkrát či vícekrát za den.

Vynechat tekutiny po ránu, je horší než nesnídat

Každé páté dítě se po ránu vůbec nenapije, více než 10 % dětí se napije pouze třikrát denně nebo méněkrát za celý den. „Nepravidelnost v příjmu tekutin je hlavní příčinou, proč se u dětí objevuje dehydratace, a to i v případě, kdy za celý den vypijí dostatečné množství tekutin. Jako největší chyba se jeví vynechat nápoje ráno a dopoledne, což bohužel dělá celá pětina dětí, a to je špatně. Důležité tedy není jen snídat, ale pořádně se po ránu i napít,“ upozorňuje na zajímavý výsledek studie MUDr. Tláskal.

Na sladkých limonádách pitný režim dětí nestavte

Pro mladý organismus je nejvhodnější kvalitní voda, nízce a středně mineralizované vody či ředěné ovocné džusy. Přes 90 % dětí pije slazené limonády pravidelně, necelá třetina pak více než dvakrát týdně, každé dvanácté dítě pije limonádu dokonce každý den. Polovina cukrů z denního příjmu sledovaných dětí se do těla dostane z nápojů. Takové množství „vypitých“ cukrů představuje 10 % celkového denního energetického příjmu.

Naopak mléko i minerálky v pitném režimu některým dětem úplně chybí. Jedna pětina dětí mléko nepije vůbec, přitom stejné množství dětí si dá sklenici mléka denně. Nedostatek mléka v dětském organismu může vést k podprůměrnému příjmu některých důležitých živin
a minerálních látek, jako je například vápník.

Například vodu se sirupem si dají třináctkrát častěji než právě minerální vodu. Příjem minerálek pozitivně a přirozeně ovlivňuje bilanci minerálních látek, které se u některých dětí ukázaly nedostatečné.

„Z analýzy příjmu tekutin a jídla u dětí vyplynulo, že mají nižší příjem některých důležitých látek jako například kalcium, železo, fluór či jód, jejichž hodnoty se pohybují pod doporučenou denní hodnotou,“ upozorňuje MUDr. Tláskal. Nedostatek minerálních látek stejně jako tekutin ovlivňuje negativně kognitivní funkce organismu.

Co se děje s tělem, když má žízeň – centrum žízně sídlí v mozkové kůře a když je nedostatek tekutin vyšle signál tělu, že se chce napít. Kromě žízně jsou i další příznaky, například tmavá moč, sucho v ústech, pocit neklidu, nesoustředění a nervozita.

Tipy na správný pitný režim v letním období

Hlavní zásadou zdravého pitného režimu je pít pravidelně v menších dávkách. Optimálně by měl dospělý člověk vypít 1,5 – 2 litry tekutin denně, v létě a při zvýšené zátěži pak i více a častěji, tak aby nenastával pocit žízně.

Mezi vhodné tekutiny patří především neslazené nápoje, minerální a pramenité vody, které doplní potřebné množství minerálních látek do těla. Naopak mezi nevhodné nápoje patří ty, které obsahují více než 2,5 % cukru. Dále pak hydrataci nepřispívá kofein a alkohol, protože mají močopudné účinky a tělo spíše odvodňují.  Tyto nápoje se proto do příjmu tekutin nezapočítávají.

Pro tělo je v létě nejvhodnější přijímat tekutiny v teplotě kolem 16 °C, tedy ne vychlazené nápoje či nápoje plné kostek ledu. Při sportu a fyzické zátěži dbát na správný pitný režim a doplňovat tekutiny častěji.

Děti a senioři jsou zvláštní skupiny, u kterých dochází ke sníženému vnímání nebo poruše pocitu žízně.

„Děti jsou ohroženou skupinou, protože nedostatečným a nepravidelným pitím si snižují svůj reflex pocitu žízně a ve správnou chvíli nerozpoznají, kdy jejich tělo potřebuje zavodnit. Jejich organismus má navíc vyšší metabolickou aktivitu než dospělý organismus, nezralé funkce ledvin a malé kompenzační rezervy, i proto jsou mnohem náchylnější ke stavu dehydratace, jejíž proces u dětí propukne velice rychle, většinou v řádu hodin,“ upozorňuje na nutnost hlídat pitný režim a pravidelně doplňovat tekutiny u dětí MUDr. Peter Szitanyi, PhD., vedoucí oddělení pro větší děti a dorost Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.

Stejně tak i starší lidé si musejí svůj pitný režim pečlivě hlídat, protože jsou mnohem citlivější ke ztrátám vody a obsah vody v těle se s věkem snižuje, zároveň s věkem pocit žízně vyhasíná, v důsledku narušení mozkového centra pro regulaci tekutin v těle. 

AUDIO: Děti pijí málo, co doporučují odborní lékaři Petr Tláskal a Peter Szitanyi.