Bolestivá chronická kožní choroba Hidradenitida, o které jste možná ještě neslyšeli

Jde o poměrně málo známé chronické autoimunitní onemocnění kůže. Projevuje se nepříjemným a bolestivým zánětem v oblasti paží, třísel nebo pod prsy. Přesný výskyt není znám, protože mnoho pacientů se stydí o příznacích nemoci mluvit a zdráhá se vyhledat odbornou pomoc. Když už lékaře vyhledají, navštíví v průměru pět různých lékařů tří specializací, než jim je onemocnění správně diagnostikováno. Cesta od prvních příznaků ke správné diagnóze tak trvá v průměru 8 let. Jestliže není zahájena odpovídající léčba, potíže se mohou intenzivně vracet a pacient trpí jak zdravotně, tak i psychicky.

„Projevy způsobené hidradenitidou jsou značně nepříjemné a bolestivé. Často významně snižují kvalitu života pacientů, neboť mají dopad na jejich běžné denní činnosti, pracovní schopnost a uplatnění, fyzické aktivity i psychický stav,“ uvádí doc. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., z Dermatovenerologické kliniky FN Královské Vinohrady. „U tohoto onemocnění je velice důležité neotálet s návštěvou zkušeného dermatologa, který je schopen jej správně diagnostikovat a dokáže zvolit vhodnou formu léčby,“ dodává docentka. V některých případech se totiž onemocnění může rychle zhoršovat, a pokud není správně léčeno, potíže se mohou vracet  a vést až k těžkým formám a trvalému poškození nejen kůže, ale i hlubších struktur v postižených místech.

Hidradenitida je charakteristická vznikem zánětlivých ložisek, kde dochází ke zvýšenému tření. Zasažené oblasti jsou především podpažní jamky, třísla, oblast pod prsy (u žen), vnitřní strana stehen a hýždě. V propuknutí nemoci hrají významnou roli specifické změny uvnitř vlasových váčků, do nichž ústí apokrinní potní žlázy. V počátku dochází k ucpání těchto vlasových váčků hyperkeratinovou zátkou. Při znemožnění průchodu žlázy váček otéká a praská, což vede ke vzniku abscesů a šíření zánětu. HS postihuje častěji ženy než muže. Nejčastěji se objevuje po 20. roce života. Míra výskytu onemocnění klesá po 50. až 55. roce života. Onemocnění se může projevovat
u každého člověka jinak. Lehká forma má podobu bulek, hrbolků nebo několika cyst, zatímco pacienti s těžšími formami trpí opakovanými výskyty abscesů a píštělí, z nichž může vytékat zapáchající hnisavá tekutina.

AUDIO: Co o hidradenitidě říká docentka Monika Arenbergerová.

Nemoc, která izoluje
Pacienti  pociťují intenzivní bolest. Bolest má za následek snížení pohyblivosti, ovlivňuje partnerský a sexuální život a celkově zhoršuje zdravotní stav pacienta. Není to však jen o bolesti fyzické. „Kůže představuje hranici mezi vlastním tělem a vnějším světem. Je to orgán kontaktu s okolím a jako takový plní mimo jiné i estetickou funkci. Z toho důvodu mají kožní nemoci na život pacienta významný psychosociální dopad,“ vysvětluje psycholožka PhDr. Marta Boučková. „Typické jsou pocity méněcennosti, úzkost, frustrace, depresivní stavy a zvýšené sebepozorování, což má za následek narušení sociálních vztahů a tendenci k izolaci. Výjimečné nejsou ani sebevražedné úvahy,“ pokračuje Boučková a dodává, že každý pátý pacient s touto chorobou je vystaven depresivním symptomům. Často pacienty zejména  u těžkých forem nemoci trápí zapáchající výtoky z ran. Nemohou si najít či udržet práci a musejí vyhledat odbornou pomoc psychologa, který jim pomůže překonat psychický tlak a nepříjemné pocity studu a méněcennosti.
Proto je pro tyto pacienty důležité dozvědět se o onemocnění co nejvíce informací a mít možnost sdílet své obavy a zkušenosti s jinými pacienty, ať už prostřednictvím sociálních sítí nebo např. pacientské organizace.

Přesná příčina HS není známá
Mezi rizikové faktory, které mohou nemoc spustit či zhoršovat, patří dědičnost, kouření, nadváha či obezita a u žen také hormonální změny. Zhruba třetina pacientů, u kterých bylo onemocnění diagnostikováno, má jeho výskyt v rodinné anamnéze. Protože se nemoc projevuje nejčastěji v reprodukčním věku, mohly by hrát určitou roli i pohlavní hormony. Přímá souvislost však nebyla prokázána. HS není infekční onemocnění a vliv na ni nemá nedostatečná hygiena, jak se lidé často mylně domnívají.

Možnosti léčby
V současné době se HS nedá zcela vyléčit, pokud je ale pacient pravidelně sledován lékařem a vhodně léčen odborníkem, nemusí se průběh nemoci zhoršovat.V počáteční fázi se zpravidla uplatňuje lokální terapie pomocí krémů a mastí, poté nastupuje léčba antibiotiky. U pokročilejších forem se nasazují retinoidy,antiandrogeny a krátkodobě také kortikoidy. „Pro pacienty se středně těžkou až těžkou formou hidradenitidy, kteří nedostatečně reagovali na konvenční antibiotickou systémovou léčbu, je od letošního roku dostupná také biologická léčba. Ta je v současné době jedinou oficiálně schválenou léčbou, která přináší pacientům i lékařům naději v léčbě tohoto onemocnění. V pokročilých stádiích může připadat v úvahu i chirurgické odstranění postižených oblastí kůže, ačkoli tento zákrok nemá vliv na dynamiku průběhu onemocnění,“ vysvětluje doc. Arenbergerová.

AUDIO: Svůj příběh sdělí Martin a co pomáhá nemocným poví psycholožka Marta Boučková.