Mikroorganismy způsobují komplikace 60% nositelům kontaktních čoček.

Překračování doby nošení kontaktních, nedůsledná hygiena při aplikaci a zanedbávání preventivních kontrol u lékaře. To jsou podle nejnovějšího průzkumu očních klinik DuoVize a NeoVize nejčastější příčiny množení bakterií pod kontaktními čočkami. Výsledky laboratorních stěrů ukázaly, že mezi mikroorganismy nahromaděnými pod čočkami se nejčastěji vyskytují stafylokoky, streptokoky a pseudomonáda. Podle odborníků právě tyto bakterie vážně ohrožují zrak.

Kontaktní čočky nosí v České republice přibližně 150 000 lidí. Z průzkumu,do kterého se zapojilo 745 respondentů, vyplynulo, že zdravotní potíže s očima má více než 60 % uživatelů kontaktních čoček. Nejčastější komplikací je pocit řezání či pálení v oku a zarudnutí očí.

Každý desátý „čočkař“ prodělal zánět spojivek, někdo měl i zhoršené vidění, zhrubnutí víček a také zánět rohovky.

U některých nositelů komplikace vyústily v rohovkový vřed: „Jedná se o závažný povrchový zánět rohovky, který vzniká při defektu povrchové vrstvy rohovky a za přítomnosti bakterií, virů či plísní. Porušeným povrchem proniká infekce rychle do hlubších vrstev rohovky. Může dojít i k jejímu proděravění, takže se infekce šíří do nitra oka,“ říká MUDr. Šárka Skorkovská, primářka brněnské oční kliniky NeoVize, a dodává: „Vřed se šíří velmi rychle, i po včasném podání antibiotik se často hojí jizvou, která může následně bránit vidění. Někdy je nutné provést dokonce transplantaci rohovky.“

Nejčastějším důvodem je překračování doporučené doby nošení čoček.  „Na cestách, zejména v přírodě, bývá komplikované dodržovat patřičnou hygienu, mít dostatečnou zásobu čoček, a navíc ještě pouzdro i roztok při sobě. Všechna tato omezení se dají jednoduše vyřešit laserovou operací,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka pražské DuoVize.

AUDIO: O výzkumu k nošení kontaktních čoček nám více řekly primářka Šárka Skorkovská z Brna a primářka Lucie Valešová z Prahy.

Více než 80 % respondentů nechodí na pravidelné oční prohlídky, přitom by měli chodit jednou za půl roku. „Člověk si po čase myslí, že už všechno ví a všechno zná. Ale není to pravda. Při nošení kontaktních čoček může docházet například k vaskularizaci rohovky nebo se na povrchu rohovky může vytvořit nová vrstva buněk, která pak čočky z oka doslova vytlačuje, aniž by si toho pacient všiml. Vyšetření na štěrbinové lampě zabere 10 minut, lidé by je měli pro své zdraví obětovat,“ doporučuje MUDr. Valešová

Prošlé kontaktní čočky používá 71 % lidí. „Čočky mohou být v neotevřeném pouzdře maximálně 30 dnů. Navíc po otevření blistru začíná běžet doba její životnosti. To znamená, že například čtrnáctidenní čočky můžete nosit pouze 14 dnů od otevření, nikoli čtrnáct dnů v součtu, jak se lidé mylně domnívají,“ dodává MUDr. Valešová.

Téměř 45 % dotázaných uvedlo, že se dostali do situace, kdy si před nasazením či vyjmutím čoček z očí neměli možnost umýt ruce. „Ruce by měly být při jakémkoli kontaktu s okem vždy umyté desinfekčním prostředkem, důkladně opláchnuté čistou vodou a následně pečlivě osušené v ručníku, který na rukách nezanechává vlákna,“ radí MUDr. Valešová.

13 % respondentů uvedlo, že někdy uskladnilo čočky v obyčejné vodě, a 21 % čočky vodou někdy omylo. Přitom specializovaný dezinfekční roztok by nikdy neměla nahrazovat obyčejná voda ani fyziologický roztok: „Samotná voda čočky ničí, protože v ní mohou nabobtnat. A izotonický roztok je živná půda pro jakékoli bakterie, pokud neobsahuje desinfekční prostředek,“ vysvětluje MUDr. Valešová.

Více než třetina dotázaných přiznala, že roztok na kontaktní čočky používá místo očních kapek. To je podle primářky Valešové akceptovatelné pouze v případě roztoků, na kterých je výslovně uvedeno, že mohou sloužit i k tomuto účelu.

Líhní nebezpečných bakterií je také kontejner na čočky. Podle odborníků by se měl měnit alespoň jednou za měsíc, vždy s každým novým zakoupeným roztokem. To však dodržuje pouze 36 % dotázaných.

Téměř 80 % dotázaných v čočkách někdy usnulo. „Je to opravdu nebezpečné. Výzkumy ukázaly, že i když spíte v kontaktních čočkách méně než jednou týdně,  je riziko infekce 6,5x vyšší,“ varuje Doc. Skorkovská.

Polovina dotázaných nakupuje kontaktní čočky přes internet nebo v kamenných obchodech (v drogeriích) zcela bez vyšetření lékaře, pouze na základě hodnoty dioptrií. „Při výběru korekce je nutné znát zakřivení oka, jeho průměr a také ohniskovou vzdálenost. Ta je však jiná než u brýlí,“ varuje MUDr. Valešová, a dodává: „Navíc existuje řada různých typů kontaktních čoček, které se liší materiálem, obsahem vody, konstrukcí i dobou nošení. Výběr kontaktních čoček je vždycky individuální a je proto zcela nezbytné jej důkladně konzultovat s očním lékařem a nevybírat čočky jen podle počtu dioptrií.“

Za čočky zaplatí uživatel během deseti let zhruba 60 000 korun: „Lidé často ve snaze uspořit riskují zdraví. Přitom se mohou zbavit dioptrií jednou pro vždy. Vysoce kvalitní laserová refrakční operace včetně předoperační i pooperační péče a doživotní záruky se dá pořídit za čtyřicet tisíc korun za obě oči,“ říká MUDr. Valešová. Při laserové operaci se nepoužívají skalpely, ani šití. Zákrok je ambulantní, pacient stráví na operačním sále asi dvacet minut, prakticky ihned se vrací do normálního života.