V brněnských restauracích se jí stále ve velkém
Dostat v restauraci v Brně malou porci? To není jen tak. Zdejší restaurace si totiž mnohem více než je tomu ve zbytku republiky a zejména Praze potrpí na to, že jejich host se nají skutečně do sytosti. V porovnání s Prahou nabízí v Brně menší porce o polovinu méně restaurací.
Jinak ale není možné říci, že by Brňané neměli možnost se zdravě stravovat. Naopak například velké zeleninové saláty nabízí téměř tři čtvrtiny zdejších restaurací, zatímco v Praze to nejsou ani dvě třetiny všech stravovacích zařízení.
Rovněž častěji než v hlavním městě jsou v jídelních lístcích brněnských restaurací v nabídce teplá zeleninová jídla. Ukazuje se, že Brňané nejedí nezdravě, ale velikost porcí je pro ně rozhodující. inak mají ale možnost vybírat z pestřejší nabídky jídel.
Téměř osm z deseti strávníků v ČR k obědu preferuje méně kaloricky náročné pokrmy (před třemi lety to byly dvě třetiny). Restaurace ale hlásí v této oblasti o poznání menší poptávku, než uvádí strávníci. „Může to být dáno tím, že restaurace nemusejí vždy o zájmu lidí vědět. Lidé se totiž většinou neptají, zda lze dostat zdravější pokrmy, ale vybírají z nabízeného menu. Pokud tam preferované jídlo nenajdou, v naprosté většině zvolí některou z nabídek, aniž by se dál doptávali,“ říká dr. Iva Málková, specialista na zdravou výživu z hnutí STOB (Stop obezitě).
Velmi výrazně lidé také chtějí pestrou nabídku jídel, což je podle Málkové rovněž pozitivní trend.
K obědu by měl člověk sníst přibližně mezi 1 500 kJ (platí např. pro ženu staršího věku s úsporným metabolismem a s malou pohybovou aktivitou nebo pro tu, která chce snížit váhu) a 2 500 kJ (platí pro osoby s aktivním životním stylem). To vše za předpokladu, že takový člověk sní za den 2 hlavní jídla, snídani a 2 svačiny, protože záleží samozřejmě na celodenním jídelníčku. Ideální je, když součástí každého pokrmu je zelenina. Zdravější je netučné maso (kuřecí, krůtí, libové hovězí, vepřové, telecí, rybu) a pro ty, co chtějí snížit váhu, se doporučuje omezit přílohu.
Polovinu talíře těch, kteří chtějí pár kil zhubnout, by měla tvořit zelenina, čtvrtinu potravina bohatá na bílkoviny (libové maso, drůbež, ryba, sýr, vejce, tvaroh) a čtvrtinu sacharidy, tedy příloha v menším než obvyklém množství (pečivo, luštěniny, brambory, těstoviny, rýže či knedlíky). Ti, kteří jsou se svojí váhou spokojeni, mohou mít talíř rozdělen na třetiny (jednu by měla tvořit zelenina, druhou maso a třetí příloha).
Pokud si tedy dáte libové maso (150 – 200 g), zeleninu (200 – 300 g) a přílohu (100 – 300 g), vejdete se pohodlně do doporučeného energetického rozmezí 1500 – 2 800 kJ. Pokud si však dopřejete jídlo, které obsahuje velké množství tuku, jako jsou smažený sýr, hranolky nebo tatarská omáčka, počítejte s tím, že přesáhnete jak doporučenou energetickou hodnotu, tak doporučené množství tuku.
K hlavnímu jídlu si můžete dát nízkokalorickou polévku (zeleninovou, vývar). Pokud je to však polévka energeticky vydatná – např. gulášová s rohlíkem, měla by posloužit jako hlavní pokrm.
Průzkumu se loni na podzim účastnilo 45 pražských a 29 brněnských restaurací.
