Letos si Evropa poprvé připomíná Světový den kopřivky

Kopřivka je jedním z 20 nejčastějších kožních onemocnění, které může postihovat v průběhu života až 20 % světové populace.[1] Jedná se o onemocnění charakterizované výskytem svědivých pupenů a/nebo otokem měkkých tkání – rtů či očních víček. Toto onemocnění velmi komplikuje život pacientům.[2-5] Ti proto letos spojili svoje síly napříč Evropou a vyhlásili 1. říjen Světovým dnem kopřivky. V České republice při této příležitosti vzniká specializovaná webová stránka www.chcizdravoukuzi.cz, která pacientům s chronickou spontánní kopřivkou přinese informace o tomto onemocnění a jak s ním bojovat.

Webové stránky www.chcizdravoukuzi.cz se zaměřují na velkou skupinu chronických kopřivek. Jedná se o chronickou spontánní kopřivku, která může tvořit až 93 % všech chronických kopřivek[1], a jejíž diagnostiku a léčbu lékaři považují za velmi obtížnou. Webové stránky obsahují informace o tomto onemocnění a o životě pacientů s ním. Důležité je, aby pacient co nejdříve vyhledal nejbližšího dermatologa. Stránky provozuje společnost Novartis.

“Jsme rádi, že se v České republice objeví jeden ucelený zdroj informací pro všechny, kteří chronickou spontánní kopřivkou trpí. Česká dermatovenerologická společnost vítá takové edukační projekty pro pacienty,” říká prof. Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a předseda České dermatovenerologické společnosti.

Chronická spontánní kopřivka je onemocnění, které se projevuje především velkými a svědivými pupeny (pomfy) na kůži. Pupeny se stěhují z místa na místo.  Může je až v 67 % případů provázet i otok (angioedém) ve hlubších vrstvách kůže nebo sliznic – především rtů, víček nebo pohlavních orgánů. I angioedém svědí.[1] Přesná česká data o výskytu onemocnění neexistují, protože není povinnost tuto diagnózu hlásit. Odhaduje se, že až každý pátý člověk na světě se během svého života s nějakým druhem kopřivky potká. Maximum výskytu chronické kopřivky je mezi 20. a 40. rokem věku. Výskyt je téměř dvojnásobně vyšší u žen než u mužů. [1]

Pro pacienty představuje život s chronickou kopřivkou nejen psychickou zátěž. Příznaky se totiž objevují velmi neočekávaně. Pacient nikdy neví, zda bude mít „pouze“ pupeny nebo zda se mu případně přidá i angioedém. Kopřivka má proto vliv na jeho každodenní činnosti – člověk se může hůře soustředit, špatně spí, cítí se unavený. Jeho sociální funkce ve společnosti jsou omezené – kopřivka může mít také vliv na jeho schopnost navazovat a udržovat vztahy.[4, 5]

Světový den kopřivky iniciují pacientská sdružení napříč Evropou v čele s německou organizací Unev. Jeho cílem je vzbudit zájem o tuto podceňovanou diagnózu mezi pacienty, médii, lékaři a politiky. Příběhy pacientů s kopřivkou najdete i na oficiálních stránkách Světového dne kopřivky na adrese www.urticariaday.org. O svůj příběh se na těchto stránkách mohou podělit i čeští pacienti.

1. Maurer, M., et al., Unmet clinical needs in chronic spontaneous urticaria. A GA(2)LEN task force report. Allergy, 2011. 66(3): p. 317-30.
2. O’Donnell, B.F., Urticaria: impact on quality of life and economic cost. Immunol Allergy Clin North Am, 2014. 34(1): p. 89-104.
3. Grob, J.J., et al., Comparative study of the impact of chronic urticaria, psoriasis and atopic dermatitis on the quality of life. British Journal of Dermatology, 2005. 152(2): p. 289-295.
4. Staubach, P., et al., High prevalence of mental disorders and emotional distress in patients with chronic spontaneous urticaria. Acta Derm Venereol, 2011. 91(5): p. 557-61.
5. Ozkan, M., et al., Psychiatric morbidity and quality of life in patients with chronic idiopathic urticaria. Ann Allergy Asthma Immunol, 2007. 99(1): p. 29-33.