Nový způsob léčby výdutí břišní aorty
Méně invazivní léčba výdutí břišní tepny – aorty bude nyní dostupná i pacientům, kteří pro ni dříve neměli anatomické předpoklady. Tvar jejich tepny nedovoloval správné zavedení a ukotvení stentgraftu, neboli cévní výztuže. Cévní chirurgové a intervenční radiologové Nemocnice Na Homolce jako první v České republice použili u dvou pacientů nový systém Nellix. Ten lze využít i u nemocných, kteří mají například příliš krátký nebo tvarem nevhodný počáteční úsek břišní tepny, kde se starší typy stentgraftů ukotvují. Tito pacienti by dříve museli absolvovat klasickou otevřenou břišní operaci.
„Nový stentgraft se zjednodušeně řečeno skládá pouze ze dvou trubic a jeho součástí je i speciální tenkostěnný vak,“ říká MUDr. Petr Šedivý z Oddělení cévní chirurgie, jenž společně s rentgenoložkou MUDr. Helenou Přindišovou novou metodu v Nemocnici Na Homolce zavedl. „Stentgraft se nejprve přístupem z třísla pacienta, tedy endovaskulárně, zavede do místa cévní výdutě v břišní aortě, ukotví se pod odstup ledvinných tepen a vak, který je na povrchu stentgraftu, se poté naplní speciálním polymerem. To je tuhnoucí hmota, jež kompletně zevnitř vyplní výduť. Díky tomu se zavedené stentgrafty nemohou nikam posunout ani uvolnit, což se někdy u starších typů cévních výztuží stávalo. Další výhodou nového typu stentgraftu je i to, že zabrání případnému prosakování krve z vedlejších tepenných větviček do cévní výdutě. Zavedení nového typu stentgraftu je zdravotními pojišťovnami plně hrazeným výkonem, stejně jako tomu je u starších typů.
Cévní výdutě neboli aneurysmata jsou život ohrožujícím onemocněním, protože s rostoucí velikostí roste také riziko prasknutí a prudkého krvácení. Malé výdutě na břišní aortě se nijak klinicky neprojevují a přijde se na ně v lepším případě náhodně, například při sonografickém vyšetření žlučníku či močových cest. V horším případě se projeví až ve chvíli, kdy prasknou. Statistiky bohužel dokazují, že lidé s prasklou výdutí na aortě kvůli mohutnému krvácení v 50 % případů zemřou dříve, než se jim dostane lékařské pomoci. I z těch, kteří jsou převezeni do nemocnice a neodkladně operováni, další polovina na následky těžkého stavu umírá.
„Pokud u pacienta zjistíme výduť na břišní aortě, pravidelně ho sledujeme. Když velikost výdutě přesáhne 50 až55 milimetrů, rychle narůstá riziko jejího prasknutí. V takovém případě pacientovi ihned nabízíme operaci – a to buď klasický otevřený zákrok, nebo pokud by zdravotní stav pacienta tuto poměrně náročnou, zhruba tříhodinovou operaci nedovoloval, využíváme méně invazivní postup – implantaci stentgraftu,“ říká doktor Šedivý.
Nový systém Nellix byl pro použití v Evropě schválen v roce 2013, lékaři v Nemocnici Na Homolce první dva stentgrafty implantovali pacientům v prosinci 2014. Letos v únoru proběhlo kontrolní CT vyšetření obou mužů, které potvrdilo úspěch operací. V dubnu podstoupí tento zákrok Na Homolce další dva pacienti. A využití nového systému plánují i jiná česká pracoviště.
Výdutě břišní aorty postihují podle statistik 6 lidí ze 100 000, toto číslo ale platí zhruba do 60 let věku. Poté výskyt aneurysmat značně stoupá a postihují až 9 % mužů nad 60 let a 2 % žen nad 70 let věku.
V České republice bylo v roce 2013 zavedeno celkem na 350 stentgraftů. Nemocnice Na Homolce patří mezi čtyři největší česká vaskulární centra, která provádějí nejvíce implantací stentgraftů. Každý rok se zde takto léčí 65 – 75 pacientů.
1. Oba stentgrafty se nejprve zavedou do potřebné polohy.
2. Následně se stentgrafty rozvinou na plnou šíři, potřebnou pro průtok krve.
3. Tenkostěnné vaky na povrchu obou stentgraftů se vyplní stabilním polymerem, který vytvoří odlitek vnitřku výdutě. Na příčném řezu je zřetelná dokonalá výplň aneurysmatu.
Oddělení PR a komunikace
Nemocnice Na Homolce
