Nakažená klíšťata jsou i ve městech
Zhoršení paměti, omezené či rozsáhlejší ochrnutí svalů končetin a jiných částí těla, častá unavenost nebo změny psychiky. I takové potíže může mít pacient nakažený klíšťovou encefalitidou (KE). Onemocnění, jež přenáší infikovaná klíšťata, hrozí nejenom v přírodě. Odborníci varují, že lidé na klíšťata narazí i ve městech. Jedinou účinnou prevencí je očkování. Až čtvrtinu případů klíšťové encefalitidy v Evropské unii má na svědomí Česká republika.
Podle aktuálního průzkumu společnosti STEM/MARK, kterého se účastnilo 506 respondentů z celé České republiky, 67 % z dotazovaných ví, že jedinou prevencí proti KE je očkování. Přesto se počet očkovaných už několik let drží na pouhých 24 %. Rakouští sousedé jsou očkováni z 83 %.
V loňském roce byl přitom počet klíšťat velmi vysoký. KE onemocnělo 565 lidí, nejvíce nemocných bylo v Jihočeském kraji (19 %), na Vysočině (11 %) a ve Středočeském kraji (9 %).
Podle průzkumu si až 76 % respondentů neuvědomuje, že se klíšťovou encefalitidou mohou nakazit již po 2 hodinách od přisátí klíštěte. „Pokud je člověk mimo domov několik hodin, měl by prohlédnout své tělo a oblečení a hledat lezoucí nebo přisátá klíšťata. Z hlediska klíšťové encefalitidy se nestačí kontrolovat jen na konci dne. Průběžná prohlídka v terénu sice nemusí vést k nalezení všech klíšťat, ale sníží se tím pravděpodobnost delšího přisátí,“ říká epidemiolog doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.
Na otázku, jaké jsou hlavní příznaky KE, většina dotazovaných uvedla horečku a únavu. „To jsou ale pouze příznaky první fáze. Ve druhé fázi se nemoc projeví typicky bolestí hlavy, zvracením, horečkou. Jasným příznakem rozvoje meningoencefalitidy je ztuhnutí šíjových svalů, kdy člověk nemůže dát bradu na prsa. S takovými obtížemi je vhodné se okamžitě odebrat do nemocnice, kde neurolog, případně infektolog potvrdí nebo vyvrátí diagnózu,“ uvádí primář neurologického oddělení jihlavské nemocnice a člen výboru České neurologické společnosti MUDr. Ondřej Škoda, Ph.D.
KE se nevyhýbá ani dětem, které nemoc zvládají o dost lépe než dospělí. „V případě dětských pacientů bývá průběh většinou mírnější, bez trvalých následků, oproti dospělým. Průměrná hospitalizační doba je u nich deset dnů. Děti však po onemocnění ještě 1–2 roky sledujeme a kontrolujeme jak klinický stav, tak i krevní odběry,“ dodává MUDr. Peter Mikolášek z Kliniky infekčních chorob dětského oddělení Fakultní nemocnice Brno.
Průzkum potvrdil fakt, že s klíšťaty je spojena řada mýtů. Jedním z nich je, že přisáté klíště je nejlepší potřít olejem či krémem. Tento nesprávný způsob používá téměř třetina lidí. Klíště se podle odborníků začne „dusit“, a rychleji tak vyloučí potenciálně nakažené sliny do krevního oběhu. Až polovina dotazovaných klíště při odstranění tzv. točí proti směru hodinových ručiček, což lékaři také nedoporučují. Kousací ústrojí klíštěte nemá tvar závitu. Tento mechanismus tak může vést k nežádoucímu oddělení těla klíštěte od hlavičky, která zůstane v kůži.
Na očkování proti KE přispívá většina českých zdravotních pojišťoven.
O klíšťové encefalitidě:
Klíšťová encefalitida (KE) je infekční onemocnění virového původu postihující mozek a mozkové blány. Virus klíšťové encefalitidy přenáší zejména klíšťata nebo lze získat požitím nedostatečně tepelně zpracovaného kravského, kozího nebo ovčího mléka či mléčných výrobků. Poté co virus KE pronikne do organizmu člověka, nastává inkubační doba. Toto období trvá většinou týden až čtrnáct dní. První fáze onemocnění vypadá jako lehká chřipka a končí po několika dnech bez dalších následků. Pokud nemoc přejde do fáze druhé, vir může zasáhnout centrální nervovou soustavu a zanechat trvalé následky.
