Zápal plic se pojí s vyšším věkem
„Zápal plic představuje zátěž jak pro postiženého člověka, tak pro celý zdravotnický systém. Do budoucna může problém narůstat – nejen kvůli starší populaci, ale i v souvislosti se zvyšující se antibiotickou rezistencí bakteriálních původců. Proto tolik potřebujeme dostupnou prevenci,“ říká prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc., přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni.
Nejsilnějším „zbytečným“, poměrně snadno ovlivnitelným rizikovým faktorem pro vznik zápalu plic je kouření. „Zásadním momentem v mechanismu vzniku pneumonie u kuřáka je zvýšená produkce hlenu, zhoršená samočisticí schopnost a poškození sliznic dýchacích cest. Takové prostředí je skvělou živnou půdou pro choroboplodné zárodky způsobující zápal plic, velmi často pneumokoky,“ vysvětluje MUDr. Milan Trojánek z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce.
Věk přesto zůstává nejdůležitějším faktorem. Nebezpečí stoupá již po padesátém roce života, kdy klesá obranyschopnost organismu. Křivka nemocnosti prudce vzrůstá u lidí starších 65 let. „Pokud onemocní a na mnoho týdnů zůstanou v pracovní neschopnosti, znamená to i značnou ekonomickou ztrátu – jak pro pacienty samotné a jejich rodinu, tak pro zaměstnavatele a stát. Očkování je doporučeno zejména u všech osob s přidruženým rizikovým chronickým onemocněním,“ dodal MUDr. Trojánek.
AUDIO rozhovor: Jak je zákeřný zápal plic? Na toto téma Šárce Málkové odpovídají odborníci.
Naprostá většina lidí považuje za nejefektivnější zbraň proti zápalu plic zdravý životní styl a nekuřáctví.
Podobně jako chřipka i zápal plic se objevuje především v zimních měsících. Právě proti chřipce se u nás pravidelně (alespoň čtyřikrát za posledních pět let) nechává očkovat 13 % lidí nad 50 let. „Je trochu paradoxní, že tento podíl je mnohem vyšší, než v případě očkování proti pneumokokovým infekcím. Přitom zápal plic, který tato bakterie často vyvolává, je 12krát častější příčinou úmrtí než chřipka,“ upozorňuje prof. Pazdiora.
