Proč se snažit vyhnout antibiotikům?
Všichni rodiče chtějí, aby jejich dítě bylo zdravé. Nejen kvůli dítěti samotnému, ale i kvůli organizačním záležitostem uvnitř rodiny. V dnešní době, když dítě začne chodit do školky nebo školy, se matka většinou vrátí do práce, řešit tedy nemoci dítěte je velmi nepříjemné, a i zameškaná látka se hůře dohání. Rodiče se proto snaží, aby jejich dítě bylo nemocné, co nejméně.
Zde se začínají střetávat dva různé pohledy na lidské zdraví.
První pohled je spíše klasický. Když dítě onemocní, tak je mu potřeba pomoci léky a dítě co nejrychleji vyléčit, aby bylo zdravé a mohlo se vrátit do školy nebo do školky.
Druhý přístup se v podstatě snaží onemocnění dítěte předcházet. Problémem však většinou bývá to, že snaha o předcházení nemocí dítěte, přichází až poté, kdy dítě již bylo nemocné vícekrát. Až v tu chvíli se rodiče snaží dalšímu onemocnění předejít. Pokud byla u dítěte dříve použita klasická léčba, třeba právě antibiotiky, bývají velmi často porušeny základní imunitní mechanizmy, které dítě před onemocněním chrání.
Jak to tedy s antibiotiky je.
Každý člověk, každé dítě, každé zvíře, každá věc, na kterou se podíváme, není sterilní. Je obsazena bakteriemi, viry a plísněmi. Když se dítě rodí na svět, tak má ideálně toto bakteriální osídlení převzít od své matky. Proto je velmi důležitý správný porod a dodržování takových zásad, jako je to, že první by si dítě měla vzít do náruče právě matka. Není to jen záležitost nějaké emoční pohody, nebo psychických zážitků z porodu, ale plní to vlastně i tuto biologickou složku. Matka dítěti předá svoji bakteriální mikroflóru, bude dítěti kojením předávat potřebné protilátky a tím mu bude pomáhat budovat jeho správný imunitní systém. Správný imunitní systém nejsou jen buňky v lidském těla, které mají nějakou funkci. Ke správnému imunitnímu systému patří i správné bakteriální osídlení.
Aby dítě onemocnělo nějakou nemocí, tak se mikroorganismus, který nemoc způsobuje, musí dostat dovnitř těla. Když se dostane dovnitř těla a pomnoží se, začnou se projevovat příznaky onemocnění. Správné bakteriální osídlení může pomoci zabránit průniku patogenů dovnitř těla.
Většina nemocí se do organismu dostává přes sliznice, především přes sliznice dýchacího ústrojí. Jsou-li tyto sliznice plně obsazeny spřátelenými bakteriemi, které má tělo pod kontrolou, a z vnějšího prostředí přilétne například virus chřipky, nebo bakterie způsobující onemocnění dýchacích cest, tak si nemá na sliznicích kam sednout a pomnožit se. Je pro ni mnohem těžší si toto místo udělat. Vlastně musí spřátelenou bakterii z místa nějakým způsobem odstranit nebo najít jiný prázdný prostor.
Problém je, když dítě užívá nebo užívalo antibiotika. Ta většinou nejsou selektivní, proto zničí nejenom ty bakterie, které dítěti v těle škodí, ale i bakterie, které jsou pro sliznice prospěšné. Když dítě využívá antibiotika, tak obnova přirozené mikroflóry trvá velmi dlouho dobu. V některých amerických výzkumech se udává až doba 7let než se bakteriální osídlení obnoví v původní druhové šíři. Dítě třeba za čtrnáct dní po vybrání antibiotik jde do školy a jde do ní velmi oslabené, neboť má na sliznicích prázdná místa. V dětském kolektivu pak velmi často potká nějaký vir nebo bakterii, které rychle využijí toho, že sliznice nejsou osídleny. Dítě se tak může okamžitě nakazit něčím patogenním, s čím jeho tělo neumí žádným způsobem pracovat. Také detoxikací zlepšujeme stav sliznic, aby při setkání s patogenem nedošlo k nákaze.
Pokud jsou podána antibiotika, tak se vlastně začíná roztáčet takový kolotoč. Antibiotiky vyřešíme akutní problém, angínu, zánět močových cest, ale zároveň je tím oslabena imunita. Při podávání antibiotik není imunita oslabena jen tím, že jsou vybity spřátelené bakterie. Antibiotika jsou v podstatě toxin, který určitým způsobem poškozuje lidské orgány. Velmi často antibiotika potlačují funkci imunitních buněk, takže je imunita snížena i toxickým působením antibiotik.
Ještě dochází k dalším problémům. Pokud je v těle činná nějaká další infekce, tak velké množství z nich zareaguje na přítomnost a působení antibiotik takovým způsobem, že se snaží v těle přežít, vyhnout se antibiotikům, počkat až přestanou působit a bude se moci opět zaktivovat a rozmnožit se. Takto vznikají infekční ložiska. Může se tedy stát, že se dítě s danou bakterií nemusí v kolektivu setkat, avšak při nějakém imunitním oslabení se infekce znovu sama reaktivuje, a dítě dostane akutní infekci zevnitř ze svých infekčních ložisek.
Dalším obrovským problémem ATB, je že přestávají být účinná. ATB by měla být léky zachraňujícími život. Dnes je čím dál tím běžnější, že v případech, kdy člověk opravdu potřebuje zachránit, třeba při vážném úrazu, či operaci, se nakazí bakteriální infekcí, na kterou žádná ATB nepůsobí.
Proč tomu tak je.
Pokud dítě využívá několikery ATB, tak jejich zbytky zůstanou uloženy v organismu jako toxiny. Spřátelené bakterie si na tyto zbytky musí zvyknout, takže si vytvoří rezistenci. Uchovají si informaci, jak se proti ATB bránit, pomocí plazmidu tj. obalu s informacemi. Jestliže se pak dítě nakazí nějakou patogenní bakterií, tak může dojít k tomu, že si spřátelené bakterie s bakterií patogenní předají obálku s informacemi o ATB. Najednou máme patogenní bakterii, která je pro nás nebezpečná, potřebujeme ji zlikvidovat, ale nemáme ATB, která by to zvládla, protože bakterie je vůči nim rezistentní. Toto je věc, která se stává čím dál tím častěji. Člověk by se tedy měl snažit, užívat ATB co nejméně, aby v případě, že je jednou bude opravdu potřebovat, neměl v organismu mnoho reziduí, a tím nezvyšoval pravděpodobnost nakažení patogenem, na který se ATB nebude moci použít.
Vraťme se k dvěma cestám za zdravím.
První cesta začíná, jak již bylo řečeno porodem. Důležitá je také detoxikace matky před porodem, tak aby v době porodu měla v poševním prostředí správnou mikroflóru. Zajistí se tak osídlení dítěte správnými bakteriemi. Toto může dítě imunitně ovlivnit na celý život. V průběhu celého dětství se můžeme snažit vypořádat se s dětskými onemocněními tak, aby ATB nemusela být použita.
ATB by měla opravdu zůstat jako prostředkem zachraňující život. Určitě by se neměla podávat preventivně, když dítě třeba začíná mít zánět dýchacích cest. Striktně by se mělo zjistit, zda je onemocnění virového nebo bakteriálního původu. Pokud bakteriálního, tak by měla být na prvním místě snaha o zvládnutí onemocnění bez ATB. Ta podat až v případě, že dítěti hrozí zápal plic.
Sama jako matka musím říci, že zvládnout onemocnění bez ATB je možné. Znám i mnoho dětí, mladistvých, kteří k nám chodí do detoxikační poradny a kteří celé dětství ATB nemuseli užívat. Jak by mělo probíhat léčení dětí tak, abychom se vyhnuli ATB, by vydalo na samostatný článek. Jen stručně uvedu několik věcí. Spousta matek začne, ve chvíli kdy dítě onemocní, okamžitě srážet horečku. Toto není dobré, protože i horečka má při zvládání infekce svou funkci. Pří nemoci dítěte je hlavně potřeba podpořit imunitní systém, pomoci mu správně fungovat, správně zareagovat, aby mohl infekci sám zlikvidovat. Věřte, že lidský imunitní systém na to prostředky má.
Dále je dobré zjistit, co je příčinou nemoci, jaký patogen. Jestliže se jedná o bakterii/virus, o jaký typ bakterie/viru se jedná, neboť i podáním správných informačních preparátů můžeme imunitní systém rychleji navést na řešení problému. Takže první cesta je udržet imunitní systém v co nejlepší formě.
Druhá cesta je, když dítě už vybralo nějaké množství ATB a je třeba mu pomoci dát znovu popořádku jeho imunitní systém. Zde je cesta složitější. Dětský organismus je ovšem velmi přizpůsobivý ve vývoji, takže výsledky jsou velmi dobré, neboť stačí několik měsíců práce a ze stále nemocného dítěte může být zdravé, které onemocní opravdu jen jednou za dva roky. V tomto případě je velmi důležité zbavit dítě starých infekcí, které má uvnitř organismu zapouzdřené a které čekají na jakékoliv imunitní oslabení, aby se mohly znovu zaktivovat.
Pomocí informačních přípravků můžeme detoxikovat infekční ložiska z různých orgánů. Podíváme-li se na lidský organismus z pohledu čínské medicíny, tak si všechny orgány můžeme zařadit do čínského pentagramu. Každá část pentagramu má na starosti určitou část imunity. Detoxikační poradce konkrétně pracuje na zlepšení jednotlivých imunitních částí, tak aby se tělo dokázalo infekcím samo ubránit. Konkrétně třeba obranu proti virům má na starosti slezina, kterou detoxikujeme preparátem VelienHelp. Obranu proti škodlivým bakteriím zaručuje okruh plic, který detoxikujeme preparátem Respihelp.
Další velmi důležitou je detoxikovat organismus od reziduí ATB, tak aby je tělo samo vyloučilo. Je potřeba apelovat i na stravu. ATB se do nás nedostávají pouze ve formě léků, které využíváme, ale i tím, že se používají jako léky pro zvířata nebo rostliny. Takto se do nás velké množství reziduí dostává z potravy. Proto by se rodiče měli snažit, aby dítě jedlo zdravě. Pokud je to možné, tak zvláště živočišné produkty, používat v BIO kvalitě nebo si zajistit zvířata z domácích chovů, kde se ATB běžně neužívají.
Detoxikace od ATB
Ukazuje se, že detoxikace je velmi účinná v tom, že imunitní systém začne pracovat správně. Samozřejmě je dobré osídlit tělo správnými bakteriemi. Používají se různé laktobacily, bifidobakteie , ale bohužel problematika osídlení sliznic se netýká pouze střev, ale je to záležitostí všech sliznic. Zde je třeba dát tělu čas, aby si tu správnou mikroflóru dokázal vybudovat sám. Uvědomme si, že každé užití ATB, velmi naruší celkový stav sliznic a jejich mikroflór a celý kolotoč se znovu roztáčí. Tělo od reziduí antibiotik detoxikujeme preparátem Joalis ATB, který kombinujeme s preparátem Joalis Minddren. Je třeba se také zaměřit na stav sliznic a odstranit z nich mikrobiální ložiska preparátem Joalis Respihelp a Joalis ColiHelp.
Mgr. Marie Vilánková
