Komu hrozí žilní trombóza? Rozhovor s MUDr. Jiřím Matuškou

Čím dál více lidí se vydává tisíce kilometrů za teplem. Cestování letadlem však může být spojené se vznikem akutní žilní trombózy. Nejzávažnější její komplikací je plicní embolie, která může být smrtelná.

AUDIO rozhovor: Kdo je v riziku pro vznik akutní žilní trombózy, k tomu se vyjádří MUDr. Jiří Matuška.

Příčin cestovatelské trombózy je více a nejsou zcela objasněné. Jedna z teorií vychází z toho, že komerční aerolinky tlakují kabinu pro cestující tlakem odpovídajícím horám, při kterém může dojít k omezenému zásobení organizmu kyslíkem a následně i ke srážení krve. V kabině zároveň klesá vlhkost vzduchu, což vede k částečné dehydrataci cestujícího, k vyšší hustotě krve a i k vyššímu riziku srážení krve. Cestující dříve usíná, dříve omezí samovolné pohyby dolními končetinami, krev více stagnuje v žilách a může se srážet. Nejvyšší riziko cestovní trombózy je u cestujících sedících u okénka,   pokud se nedonutí vyjít opakovaně do uličky a projít se. Cestující na sedadle u uličky si může lépe protáhnout dolní končetiny nebo se bez váhání projít.

Rizikovými faktory žilní trombózy u cestovatelů jsou předchozí žilní trombóza nebo embolie, nádorové onemocnění, nedávný úraz nebo operace, omezená hybnost, vyšší věk, užívání hormonální terapie obsahující estrogeny (včetně antikoncepce), sedadlo u okénka, obezita. Za rizikový se už nepovažuje omezený příjem tekutin ani malý příjem alkoholu.

Pro účinnou prevenci se doporučuje častý pohyb po letadle, cvičení s lýtky a chodidly v sedě, elastické kompresní punčochy, sedadlo u uličky. Použití dříve tolik oblíbeného aspirinu (Acylpyrin) je nejasné. Jeho efekt na prevenci žilní trombózy a plicní embolie není v porovnání s nejčastěji používanými injekcemi ovlivňujícími srážení krve ani třetinový. Nelze také opomenout dlouhé cesty autobusem nebo autem.  Pokud překračuje doba mezi přestávkami během jízdy 4 hodiny, což je celkem běžné, cestovatelská trombóza se může objevit i po těchto dovolených.