Trápí vás neúspěch? Jak na něj vyzrát

Konec starého roku s sebou přináší pocit přelomu a začátku nové éry. I když nahlas prohlašujeme, že je to přece jedno a život jde dál, někde vzadu to hlodá. “Vždyť jsem ještě nic nedokázal. Takhle to bude pořád? Netuším, co se životem.” Dotírající myšlenky a často nechtěná rekapitulace toho, co už máme za sebou. Možná, že nás to dožene až k pokusům o novoroční předsevzetí nebo nákupu další seberozvojové knížky. A pocit, že už bychom přece v tomhle věku měli vědět, jak dál, narůstá.

Potíž je v tom, na čem představu neúspěchu zakládáme. Z pravidla se bojíme, že se zopakuje nepříjemná minulost nebo si představujeme nechtěnou budoucnost. A vůbec se během toho nepozastavíme nad tím, s čím a kým se vnitřně porovnáváme. Jakákoli pochybnost o sobě vychází z pocitu, že jsme nevyhověli určitým nárokům. Proto je klíčové se nejdříve podívat na to, kde se tyhle nároky vzaly. Plníme představu rodičů nebo učitelů? Snažíme se vyhovět partnerovi nebo být víc jako slečna z Instagramu? Zapátrat ve vodách vnitřních přesvědčeních o neúspěchu může být samo o sobě bolavá věc. Zároveň je to jediné místo, kde musíme začít, jestliže opravdu chceme změnu.

Při poctivém rozpitvání všeho, co si o svém neúspěchu myslíme, přijdeme totiž na zajímavou věc. Pokud by to bylo jen na nás, žádná chyba se nestala. V hlavě ale máme celou řadu názorů druhých lidí a některé jsou více ukřičené než jiné. Ty, které hrozí největším nebezpečím, slyšíme nejvíc. A pak to najednou vidíme. Možná jsme si nikdy nevytvořili názor vlastní. Je to ta nejděsivější a nejsvobodnější informace v životě. Vůbec netuším, co chci a kam se vydat. Tak. A u toho začneme. …

AUDIO rozhovor: Jak na to? Radí psycholožka, psychoterapeutka a lektorka Mgr. Alžběta Protivanská . Otázky pokládala Šárka Málková. Poslouchejte a třeba i opakovaně.