Asie žije trendem bělení pleti
Zatímco Češi nedají dopustit na bronzový nádech své pokožky, asijský kontinent žije trendem přesně opačným. I když velmi často přípravky na bělení pleti lidskému zdraví neprospívají, je bělení denní rutinou pro čtyřicet procent Číňanek nebo jednadvacet procent Japonek.
Touha po sněhobílé pleti je v Asii zakořeněná již celá staletí. Stejně jako tomu kdysi bylo v Evropě, i zde byla světlá pleť v minulosti spojena s vyšším společenským postavením a bohatou vrstvou. „Zářivě porcelánovou pleť si totiž mohl udržet jen ten, kdo nemusel pracovat na přímém slunci. Zatímco u nás postupně fenomén bílé pokožky vystřídal trend bronzového odstínu, v Asii jako symbol krásy světlá pleť přetrvala,“ přibližuje situaci na největším světovém kontinentu Iva Dolečková, vedoucí vývoje kosmetických surovin v tuzemské firmě Contipro. A zatímco v minulosti se mohly ženy před opálením chránit pouze vrstvami oděvu či slunečníky, dnes se ve velkém spoléhají navíc na produkty určené k ochraně před UV zářením a k bělení pleti.
Podle statistik agentury Future Market Insight globální trh s kosmetickými přípravky na bělení pleti neustále roste a do roku 2027 se očekává, že dosáhne hodnoty přes 24 miliard amerických dolarů. Značný podíl pak na tomto trhu představují právě asijské země, nejvíce pak Čína, Japonsko a Jižní Korea. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že bělicí kosmetiku využívá celých čtyřicet procent žen z Číny, Jižní Koreje, Filipín a Malajsie. Zájem o přípravky pro bělení kůže kromě Asie roste i v Africe, kupříkladu v Nigerii bělicí přípravky pravidelně používá 77 % žen.
Nekvalitní bělicí přípravky mohou poškodit zdraví
Vzhledem k tomu, jak velký byznys bělicí produkty představují, tak se často najdou přípravky velmi proměnlivé kvality. Podle zprávy výzkumné skupiny Frontier of Public Health z roku 2017 se na asijském trhu vyskytují dokonce i bělicí přípravky obsahující jedovatou rtuť či peroxid vodíku, který je sice poměrně běžný, ale při pravidelném používání na kůži může mít i velmi vážné vedlejší účinky. Na druhé straně kvalitativního spektra pak stojí přípravky vyvinuté v renomovaných světových laboratořích, které si zakládají na odborném výzkumu a pečlivém vývoji vysoce kvalitních produktů, jež splní svůj účel, aniž by poškodily zdraví.
„Trend bělení pokožky byl pro nás výzvou již delší dobu. Naším cílem bylo připravit šetrnější a zároveň účinnější alternativu k běžně dostupným produktům,“ říká Dolečková, jež stojí za vývojem šetrného bělícího produktu pracujícího nikoliv proti lidskému organizmu, ale v harmonii s ním.
Česká alternativa sází na kyselinu hyaluronovou
Nová aktivní bělicí látka nese jméno HyWhite a kombinuje nízkomolekulární kyselinu hyaluronovou a kyselinu linolenovou. „Kyselina linolenová se přirozeně nachází v rostlinných olejích. Má sice schopnost snižovat tvorbu kožního pigmentu melaninu, sama o sobě však nedokáže proniknout kůží do těch správných buněk. A právě s tím ji pomáhá nízkomolekulární kyselina hyaluronová. Kombinací lipofilní kyseliny linolenové a hydrofilní kyseliny hyaluronové vzniká unikátní obojetný systém, který je schopen vytvářet micely efektivně pronikající kůží až k cíli – melanocytům,“ popisuje Iva Dolečková. O tom, že má nová látka úspěch, svědčí trvale rostoucí zájem výrobců finální kosmetiky, tedy především pleťových krémů určených pro asijské trhy.
A jak si produkt na bělení kůže stojí na českém trhu? Podle Ivy Dolečkové Češi stále raději „chytají bronz“, přesto se pro přípravek i u nás najde využití. „Mnohým náš produkt pomáhá zbavit se nechtěných pigmentových skvrn. Po tom přece jen toužíme víc než po sněhurkovské pleti,“ uzavírá s úsměvem doktorka Dolečková.
