Chůze je jeden z nejzdravějších pohybů (nejen) pro děti
Znáte ten pocit, když jdete lesem nebo parkem, dýcháte svěží vzduch, a vnímáte přírodu kolem? Tato aktivita má na naše fyzické i psychické zdraví významný vliv. Pro zdravý vývoj dětí je pak chůze přímo nezbytná. Často ale cesty do školy nebo za kamarády děti absolvují autem spíše než pěšky. Pokud auto vyměníte za procházku, tak si nejenže zlepšíte kondici, ale také si užijte společně strávené chvíle, a posílíte s dětmi váš vztah.
Odborníci se shodují, že se ze života vytrácí přirozený pohyb jako je chůze nebo volná hra venku. Zároveň se ukazuje, že české děti trpí nedostatkem pohybu, i když pravidelně sportují.
Průprava na chůzi začíná již od miminka
Chůze se může zdát jako samozřejmý pohyb, který nás vlastně nestojí tolik úsilí. Učíme se ji ale již od rané fáze, kdy děťátko leží rukama zkříženýma před obličejem a jednou rukou si chytá druhou, aby se dotklo úst. V další fázi, ještě než začnou děti lézt, se houpe ze strany na stranu, dokud se nepřukulí na bříško. Teprve potom se dítě postaví, a začne oboustranná koordinace. Ta buduje most mezi pravou a levou mozkovou hemisférou – křížové pohyby, kam patří právě i chůze je tak velmi důležitá pro vývoj myšlení a zpracování informací. Tím, že děti chodí, běhají, padají, lezou, a skáčou dochází k budování fyzické zdatnosti, kdy u malých dětí není vzpřímená chůze tak samozřejmá, a stojí je trochu úsilí než získají rovnováhu, což nastává obvykle kolem třetího až čtvrtého roku.1
Zkuste chodit s dětmi od září do škol(k)y pěšky
Pravidelná chůze od nejranějšího věku podporuje zdravý růst, psychickou pohodu a snižuje riziko nadváhy. Asi třetina všech cest, které dennodenně podnikáme, jsou kratší než kilometr, což je asi 20 minut chůze. Pokud tento čas dětem dopřejeme, pak jim dáme možnost cestou do školky, nebo do školy pozorovat své okolí, zdravě se hýbat a ještě se setkat se sousedy či kamarády. A vy nebudete muset zase hledat parkovací místo. Mnoho učitelů navíc uvádí, že děti, které chodí do školy pěšky, jsou více soustředěné a připravené se učit než ty, které jezdí autem. „Průzkumy nám dávají za pravdu v tom, že pohyb je zásadní zejména pro rozvoj dětí předškolního věku. Když dítě chodí, leze, skáče, překonává překážky, u čehož kříží ruce i nohy, jsou to pohyby, na které je evoluce připravena. Chůze je důležitá i pro funkce mozku – rozvoj myšlení i centrum řeči, to dokládá i plno logopedů, kteří to vyzkoušeli experimentálně, přičemž v praxi to bylo ověřeno,” říká Tereza Valkounová předsedkyně Asociace lesních mateřských škol. V lesních školkách děti tráví venku 70-90 % času, a děti tak mají možnost zkoumat a testovat neokoukané venkovní podněty a prostředí, a dát prostor fantazii.
Jaké jsou další přínosy chůze?
Díky pohybu venku mohou děti vnímat všemi smysly, což má vliv na všechny složky rozvoje dítěte – od intelektuální, emoční, fyzické, až po sociální.
- Zlepšování intelektu
Děti jsou přirozeně zvídavé a rády objevují nové vůně, zvuky a materiály, které venkovní prostředí nabízí. Tím, že jsou venku, mají příležitost učit se tím, že experimentují s tím, co je napadne. Někdy to chvíli trvá – pokud je dítě zvyklé na hračky, potřebuje se chvíli nudit, než objeví inspiraci ke hře, ale právě ta je zdrojem samostatnosti a radosti z objevování. Málokdo chce vychovat dítě závislé pouze na tom, co si lze koupit a na lidech, kteří mu budou říkat, co má dělat. Příroda je vždy něčím nová, neokoukaná, zároveň neútočí agresivně na dítě svými barvami či akční hlasitostí. Dobře vyvažuje množství podnětů, které sice mohou intelekt rozvíjet, ale často hrozí, že dítě bude přetížené, což významně snižuje efekt učení.
- Vliv na emoce
V prostředí přírody mohou děti poskakovat, šplhat, běhat, vydávat hluk atd. Takové aktivity přinášejí pocit pohody a snižují stres a úzkost. Vědci objevili, že hraní venku uklidňuje také děti, které trpí poruchou pozornosti / hyperaktivity. Je to jednak vlivem zelené barvy, která má prokazatelně uklidňující efekt a také je to obecným nedostatkem prostoru k pohybu pro děti. Pohyb je základní potřeba dětí, kdy prostřednictvím pohybu vyjádří pocity, prožijí, co viděly nebo slyšely. Emoční vyrovnanost je také úzce spjatá s hormonálním systémem, který je navázaný na přirozené světlo. To vše jsou důležité důvody pro pravidelnou procházku venku.
- Přirozená socializace
Ve venkovním prostředí si mohou děti hrát samy nebo komunikovat s ostatními a učit se, jak sdílet a řešit problémy. Děti se bez přímého zásahu rodičů učí venku spolupracovat při tvorbě her a jsou schopny vytvářet si svá vlastní pravidla. Zároveň se naučí, jak komunikovat své potřeby, a vymezit hranice. Dospělí mají více roli pozorovatelů a těch, kdo tvoří vzor chování. Nemusí do přírody nosit aktivity a zábavu, příroda ji nabízí vrchovatě.
- Fyzická zdatnost
Příroda je plná čerstvého vzduchu, který poskytuje dětem nespočet příležitostí k tomu být aktivní a posílit svou fyzickou zdatnost a kondici. Vitamin D, kterého je venku dostatek, zároveň podporuje imunitní systém. Pokud se navíc dítě naučí již v raném věku sportovat, bude si tento návyk uchovávat i v pozdějším věku. Podle průzkumů se ukazuje, že pouze 22 % dospívajících vykonává doporučené množství pohybové aktivity, tj. 60 minut středně až vysoce zatěžující pohybové aktivity za den, a to ačkoliv 80 % dětí a dospívajících má v okolí svého bydliště místo, kde si mohou hrát.2
—————————————————————————————————————
1
HECKMANN, Helle. Pomalé rodičovství: vědomá péče o děti – inspirativní přístup školky Nøkken. Přeložil Jana ČEŘENOVÁ. Praha: DharmaGaia, 2016. Šťastné dítě (DharmaGaia). ISBN isbn978-80-7436-062-6.
2
NÁRODNÍ ZPRÁVA O POHYBOVÉ AKTIVITĚ ČESKÝCH DĚTÍ A MLÁDEŽE [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné z: https://activehealthykids.upol.cz/#vysledky-9
foto:pixabay.com
