Aby ženu zachránili, zchladili jí mozek na 17 stupňů a přerušili krevní oběh. Lékaři z VFN provedli 400. operaci chronické plicní hypertenze
Kardiochirurgové z pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) úspěšně operovali čtyřstého pacienta s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí. Aby odstranili krevní sraženiny z plicních cév a zprůchodnili je, museli devětačtyřicetiletou ženu připojit na mimotělní oběh a na klíčovou část operace nejen zastavit činnost srdce, ale i mimotělního oběhu, a tím přerušit dodávku kyslíku do celého těla i mozku. Aby pacientce nepoškodili mozek, snížili jí chlazením krve tělesnou teplotu na 17 až 20 stupňů Celsia. Unikátní operace se uskutečnila v Centru pro plicní hypertenzi VFN – na největším pracovišti pro diagnostiku a léčbu plicní hypertenze v ČR.
foto: se svolením VFN Praha
„Díky zchlazení můžeme zastavit krevní oběh a bezpečně zprůchodnit plicní tepny. Pokud bychom kompletně nezastavili cirkulaci včetně mimotělního oběhu, operační pole by se neustále plnilo krví. Plíce mají totiž ještě kolaterální cirkulaci, která bez přestání přivádí krev do plic i při zastaveném srdci. Nízká teplota navíc chrání mozek. Za normálních okolností při 37 stupních Celsia po čtyřech minutách bez kyslíku může dojít k poškození mozku. Při zchlazení pacienta na 20 stupňů vydrží zhruba dvacet minut. Za tu dobu musíme tepnu vyčistit. S chlazením a ohříváním nemocného trvá operace celkem šest až sedm hodin,“ vysvětlil postup unikátního zákroku prof. MUDr. Jaroslav Lindner, CSc., přednosta II. chirurgické kliniky kardiovaskulární chirurgie VFN a 1. LF UK a špičkový chirurg, který osobně provedl všech 400 operací chronické tromboembolické plicní hypertenzeu nás.
Tromboembolická plicní hypertenze je relativně vzácná choroba, která vzniká jako chronický důsledek opakovaných plicních embolií. Ty způsobují krevní sraženiny uvolněné z dolních končetin nebo pánve do plicních tepen. „U nemocných dochází k nedostatečnému rozpuštění krevních sraženin, které vytvoří překážku krevního toku. Jako následek vzniká vysoký tlak v plicních tepnách, zvětší se pravé srdce a následně dochází k selhávání zvětšené pravé srdeční komory. Díky operaci se tlak sníží, obnoví se opět průtok v plicních tepnách a odlehčí se pravému srdci. A to se může zmenšit do normální velikosti a funkce,“ přiblížil průběh onemocnění prof. MUDr. Jaroslav Lindner, CSc.
Podobný průběh onemocnění má za sebou i čtyřstá pacientka, která ve VFN podstoupila operaci na konci dubna letošního roku. Devětačtyřicetiletá žena prodělala rozsáhlou plicní embolii a po přechodném zlepšení se její zdravotní stav opět zhoršil, začala být velmi unavená a dušná. Kardiolog následně odhalil tromboembolickou plicní hypertenzi. Díky operaci lékaři pacientce významně a dlouhodobě zlepšili prognózu, odstranili příznaky onemocnění i známky selhávání srdce. Po týdnu ji propustili z kardiochirurgické kliniky. Bez zásahu lékařů a léčby by přitom mohla během několika málo let zemřít na srdeční selhání.
„Dříve jsme pacientům jen ředili krev. Pak jsme teprve zavedli tento unikátní operační výkon. Onemocnění dokážou zpomalit a zlepšit i léky. A pro pacienty, kteří nejsou vhodní k operaci, jsou těžce nemocní nebo mají periferní postižení, používáme katetrizační metodu. Výjimečnost našeho komplexního centra je v tom, že dokážeme ošetřit prakticky všechny s tímto onemocněním a nabídnout jim všechny typy léčby. V řadě případů je nutné jednotlivé metody kombinovat, u většiny nemocných lze pak dosáhnout výrazného zlepšení, mnohdy kompletního vyléčení,“ sdělil vedoucí lékař Centra pro plicní hypertenzi VFN doc. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D. s tím, že chronická tromboembolická plicní hypertenze se rozvine do dvou let zhruba u čtyř procent nemocných, kteří přežili akutní plicní embolii. Ve VFN ročně diagnostikují okolo padesáti pacientů, z nichž zhruba třicet podstoupí operaci.
Podcast: Co se ještě dozvěděla od odborníků Šárka Málková?
