Typický autista neexistuje. Extrémy v chování či inteligenci jsou vyšší než u zdravé populace

Každý autista je geniální Rain Man, autisté nemají emoce a city, poznáte je podle toho, že chodí po špičkách či nedokážou udržet oční kontakt s okolím. To všechno jsou mýty, se kterými jsou lidé s poruchami autistického spektra (PAS) spojováni.

První poznatek lidí v pravidelném kontaktu s autistickými dětmi zní ovšem úplně jinak: Typický člověk s autismem neexistuje. Projevy poruch autistického spektra jsou velmi různorodé. Každý je jiný, a u autismu to platí dvojnásob. „Zůstává fakt, že na spektru, na kterém se nacházíme my všichni, se lidé s autismem ocitli za nějakou pomyslnou hranicí a naplnili kritéria pro stanovení diagnózy. Stručně řečeno, došli ve své, jinakosti‘ dál než my ostatní,“ vysvětlila Irena Vítovcová, předsedkyně Občanského sdružení ProCit.

Nejčastějším mýtem, který má většina lidí spojený s autismem, je představa, že typický autista je geniální Rain Man. Člověk s autismem je ve většině případů mentálně retardovaný a tím pádem se u něj nevyskytuje logicky žádná výjimečnost ani genialita. „Výjimeční, jedineční bývají někteří lidé s Aspergerovým syndromem, jsou to právě oni, kteří mohou být nadmíru inteligentní. V jedné oblasti mohou být geniální, ale zároveň v jiných oblastech mohou mít deficit takového charakteru, že jim způsobuje problémy v běžném životě,“ upřesnila Irena Vítovcová. V praxi to znamená, že lidé s poruchami autistického spektra mají geniální schopnosti pouze výjimečně.

Děti s autismem nerady objímají, nemají rády city a emoce. „Máme v ProCitu mnoho dětí s autismem, které projevují city velice dobře. Rády nás objímají, pusinkují a drží se některých lektorů jako klíště. My je naopak v rámci nácviků sociálních dovedností učíme vhodnému sociálnímu chování,“ řekla Irena Vítovcová.

Děti s poruchou autistického spektra chodí po špičkách. Po špičkách v určitém období chodí i spousta zdravých dětí. „Z praxe máme mnoho zkušeností s dětmi na spektru a mohu říct, že žádné dítě není stejné. Autistické děti mají stejně jako ostatní svůj osobitý vývoj, projevy i postup v časové lince. Není proto možné označit některé symptomy autismu za typické. Například to, že některé děti chodí po špičkách, ještě neznamená, že mají PAS,“ vysvětlila Irena Vítovcová, předsedkyně Občanského sdružení ProCit.

Podobné je to s mýtem, že mnoho lidí s autismem neudrží oční kontakt. Je to u každého jedince jiné. Někdo očima uhýbá, a naopak některé autistické děti koukají tak intenzivně, až uhnou pohledem ostatní. Zde se opět jedná o nácvikové aktivity, které jsou součástí terapií ve sdružení ProCit. „Spousta takových dětí, které u nás za 11 let odrostly a jimž je teď 20 let, se naučila správnému očnímu kontaktu,“ dodala Irena Vítovcová.

Hodně často si lidé myslí, že pokud se dětem s autismem nasadí bezlepková nebo bezlaktózová dieta či veganství, tak se vyléčí. Je to velký omyl, protože autismus je vrozená psychiatrická vada. Z autismu se nedá vyléčit, pouze jde zmírnit některé příznaky. Samozřejmě platí, že některý člověk s autismem je hyperaktivnější. Pokud se mu sníží přísun cukru, tak se stejně jako zdravý člověk zklidní, avšak nevyléčí.

Většina lidí s poruchami autistického spektra má málo hormonu serotoninu a dopaminu. Špatně se jim také vyplavuje hormon melatonin, hormon spánku. Proto někteří lidé s autismem mají problém se spánkem, a to jak dospělí, tak ti malí.

Někteří lidé s Aspergerovým syndromem si vysoký intelekt samozřejmě uvědomují. V těchto případech je pak hodně důležité, jaké jsou osobnosti, zda jsou introverti, melancholici, úzkostní nebo uzavření lidé, či naopak extroverti. „Introverti bývají většinou obětí šikany. Extroverti naopak mohou být těmi, kteří šikanují,“ vysvětlila Irena Vítovcová.

Zdroj: Občanské sdružení ProCit, z. s.  – www.autismusprocit.cz