Když jaro vítáte s kapesníkem v ruce a slzami v očích

Alergická rýma patří k nejčastějším neinfekčním onemocněním dýchacích cest. Jde o chronické zánětlivé onemocnění nosní sliznice vyvolané působením alergenů. Na vznik nemoci mají vliv i dědičné dispozice. Mezi projevy onemocnění patří vodnatá rýma, svědění nosní sliznice, kýchání a pocit ucpaného nosu (nosní obstrukce). O alergické rýmě hovoříme tehdy, pokud má pacient alespoň dva z nich. U pylové alergie se často vyskytují také oční příznaky, konkrétně svědění, slzení
a zarudnutí spojivek.

Nejčastěji alergickou rýmu spouštějí pyly. Alergickou reakci sliznic vyvolávají běžně také roztoči z domácího prachu, plísňové spóry či zvířecí alergeny, a to nejen srst či chlupy, ale i sliny a moč zvířete. Vzácněji se může alergická rýma objevit i jako reakce na latex nebo potravinové alergeny. 

Podle výskytu příznaků v závislosti na ročním období se rozděluje alergická rýma na sezónní a celoroční. Podle doby trvání také odlišujeme alergickou rýmu občasnou a chronickou. U občasné rýmy se příznaky objevují maximálně 4 dny v týdnu, nebo obtíže nepřetrvávají déle než měsíc.

Výskyt alergické rýmy
Kolik lidí trápí alergická rýma, nelze přesně určit. Podle odhadů jí trpí na celém světě více než miliarda obyvatel, přičemž výskyt alergických onemocnění v populaci neustále stoupá. Předpokládá se, že v České republice žije v populaci 25 % alergiků (2,5 milionu obyvatel), 16 % lidí trpí alergickou rýmou (1,6 milionu obyvatel), ekzematiků je v populaci 10 % a astmatiků 8 %, přičemž u některých osob se uvedená onemocnění mohou vyskytovat současně.  Zřejmě není nijak překvapivé, že se alergie nejčastěji projevují na jaře (54 % případů), mnoho pacientů však trpí tímto onemocněním celoročně.

Život s alergickou rýmou
Alergickou rýmu rozdělujeme na mírnou, středně těžkou a těžkou. Svou závažností se liší, nicméně každá z forem přináší jistá omezení pro každodenní život.

Jednotlivé příznaky alergické rýmy mohou probíhat zcela samostatně (pouhé sezónní kýchání, nebo naopak úporná celoroční nosní neprůchodnost bez zjevného výtoku), obvykle se však v různé intenzitě kombinují. Sezónního alergika více trápí akutní obtíže (svědění, kýchání, sekrece), celoročního alergika bude více obtěžovat porucha nosní průchodnosti, tedy ucpaný nos.

U mnoha pacientů se navíc kromě nosních příznaků objevují i příznaky oční.

U sezónní alergické rýmy trápí až 70 % pacientů současně oční i nosní obtíže,
u celoroční rýmy pak necelou polovinu lidí. Přítomnost očních příznaků negativně ovlivňuje kvalitu života a společně s nosními příznaky zhoršuje spánek, schopnost vykonávat pracovní aktivity a zvyšuje počet dnů na nemocenské. Onemocnění má dopad na psychický stav jedince i jeho společenské a partnerské vztahy. U dětí se může významně podílet na jejich zhoršených studijních výsledcích. Bylo prokázáno, že nazální kortikosteroidy dokáží potlačit kromě nosních projevů i oční projevy nemoci. U některých pacientů tak není nutné používat oční kapky.

Trpíte alergickou rýmou? Otestujte se
Pokud máte podezření na alergickou rýmu, je možné vyplnit jednoduchý dotazník, který může napovědět, zda onemocněním trpíte či nikoliv. Dotazník pak stačí donést lékaři, který na základě dalších vyšetření posoudí, zda trpíte alergickou rýmou a případně zahájí vhodnou léčbu. Jedná se o jednoduchou pomůcku, která však může velmi usnadnit komunikaci mezi lékařem a pacientem.

Dotazník je k dispozici na webových stránkách České iniciativy pro astma (ČIPA) na adrese: www.cipa.cz/hodnoceni-alergicke-rymy.

Kontakt na alergologa v místě bydliště pak může každý zájemce najít velmi snadno na webových stránkách:
www.firmy.cz/Prvni-pomoc-a-zdravotnictvi/Zdravotnicke-sluzby/Zdravotnicka-zarizeni/Lekarske-ordinace/Alergologicke-ordinace.

Vyšetření a léčba alergické rýmy
Vyšetření u lékaře není bolestivé, přítomnost alergií se zjišťuje pomocí jednoduchých kožních testů. Ve většině případů se jedná o tzv. prick test. Na vnitřní stranu předloktí jsou v pravidelných odstupech v kapičkách naneseny nejčastější alergeny (směsi pylů, roztoči, různé druhy plísní, živočišné alergeny atd.). V místě nanesení lékař kopíčkem jemně naruší kůži, čímž do ní vnese stopové množství alergenu. Výsledky testu může lékař interpretovat již po 15 minutách.
Léčba alergické rýmy se dá rozdělit do tří jednoduchých kroků. V první řadě by nemocní měli omezit kontakt s alergenem. Poté přichází na řadu medikamentózní léčba a třetím krokem může být alergenová imunoterapie. 

V léčbě alergické rýmy se používají celkově a lokálně podávaná antihistaminika. Jedná se o léky potlačující účinek hlavního mediátoru, tj. prostředníka alergické reakce, histaminu. Antihistaminika jsou doporučována jako lék první volby u všech forem alergické rýmy. U těžších forem je potřeba pravidelně aplikovat na nosní sliznici protizánětlivé topické nosní steroidy. Jejich hlavní léčebný efekt spočívá v potlačení zánětu nosní sliznice. U lehčích forem rýmy, eventuálně v raném dětském věku, je možné do nosu aplikovat další typ protialergických léků, tzv. kromony. Protizánětlivý efekt kromonů je slabší než u topických steroidů. Dekongestiva (léky snižující otok sliznic) snižují prokrvení sliznice a zlepšují průchodnost nosu. Mají výrazný úlevový efekt u pacientů s nosní neprůchodností a jsou proto velmi vyhledávaná, nicméně délka jejich aplikace by neměla přesáhnout jeden týden. Alergickou rýmu způsobenou pyly lze také léčit tzv. antileukotrieny ve formě tablet. Jen zcela výjimečně, u nejtěžších forem alergické rýmy, kdy pacient nereaguje na kombinaci výše uvedených léků, je možno dospělým krátkodobě podat systémové steroidy (tj. hormonální léky ve formě tablet nebo injekcí).

Jak jsou na tom Češi s alergií
V roce 2010 proběhl v České republice průzkum , který zjišťoval povědomí široké veřejnosti o alergiích, zaměřil se na jejich výskyt a postoj lidí k jejich léčbě. Z jeho výsledků vyplynulo, že každý pátý z dotázaných má nějakou formu alergie. Většina
z nich trpí alergií na jaře a v létě, necelá čtvrtina má alergii po celý rok.

Pozitivním zjištěním je, že téměř 90 % lidí, kteří se zúčastnili průzkumu a trpěli nějakou formou alergie, se léčí, pravidelně však už navštěvuje lékaře jen necelá polovina z nich.

Nejčastějším důvodem, proč se někteří alergici neléčí vůbec, je jejich neochota zajít si ke svému lékaři pro recept. Další možnou bariérou je skutečnost, že lékům na alergii nedůvěřují.

Alergická rýma u dětí
Alergická rýma se vyskytuje velmi často nejen u dospělých, ale i u dětí starších pěti let a je rizikovým faktorem pro vznik průduškového astmatu. Projevy nemoci jsou obvykle stejné, nezávisle na věku. Těžší případy alergické rýmy bývají u dětí navíc doprovázeny bolestí hlavy, svalů a kloubů, zvýšenou teplotou či chrápáním. Nemoc se často projeví i ve zhoršení školního prospěchu. Nápadné bývají změny v obličeji, jako jsou tmavé kruhy pod očima. Děti také častěji kvůli nosní neprůchodnosti dýchají otevřenými ústy. 

Alergická rýma je rizikovým faktorem pro vznik průduškového astmatu. Pokud se alergická rýma objeví jako první alergické onemocnění u dítěte, je riziko vzniku astmatu dokonce až čtyřnásobně zvýšené oproti zdravé populaci. Průduškové astma častěji způsobují alergeny domácího a vnitřního prostředí, které vyvolávají celoroční rýmu.
Ze statistik vyplývá, že alergická rýma časem vymizí pouze u 10 – 23 % dětí.

Nejúčinnějším preventivním opatřením je odstranění alergenů z domácnosti (domácí zvířata, plísně). U alergie na roztoče je potřeba pokusit se co nevíce snížit míru styku s alergenem. Doporučuje se:
–    výměna ložního prádla jedenkrát týdně a praní při teplotě minimálně 60°C;
–    je vhodné používat matracový chránič;
–    odstranit koberec z dětského pokoje;
–    utírat prach z nábytku dvakrát týdně;
–    stírat podlahu na vlhko;
–    ošetřit mrazem plyšové hračky (hračky se ponechají v mrazničce při teplotě minimálně -15°C).

Léčba alergické rýmy u dětí se liší v závislosti na závažnosti onemocnění. Při léčbě lehčího stupně alergické rýmy se používají místně protialergické přípravky – antihistaminika (oční kapky, nosní sprej) nebo antihistaminika II. generace ve formě tablet a sirupu. U dětí s těžší alergickou rýmou se antihistaminika užívají společně s nosními hormonálními přípravky. V některých případech se u dětí starších 5 let používá specifická imunoterapie s cílem navodit toleranci alergenu a snížit riziko vzniku astmatu. U dětí do 15 let se dává přednost podání kapek nalačno pod jazyk před podkožními injekcemi.

Alergickou rýmu je třeba léčit
Pacienti, kteří trpí alergickou rýmou, mají v současné době k dispozici řadu moderních léků. Je však potřeba, aby navštěvovali svého alergologa pravidelně
a konzultovali s ním svůj zdravotní stav i případné obtíže spojené s alergickou rýmou v každodenním životě. Pouze odborník může provést všechna potřebná vyšetření
a kdykoliv přizpůsobit léčbu pacienta jeho aktuálním potřebám. 

Odborná spolupráce:
Prim. MUDr. Irena Krčmová, CSc., Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové
MUDr. Jiřina Chládková, Ph.D., Dětská klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové