Bolesti hlavy – migréna a tenzní bolesti hlavy, krční páteř
Bolest hlavy patří k velmi častým zdravotním obtížím a zná ji téměř každý.
Ve většině případů jde o migrénu, tenzní bolesti hlavy, nebo o banální komplikaci při poruše dynamiky krční páteře, viróze, dehydrataci, po alkoholovém excesu, přepracování apod. Bolesti hlavy však mohou být varovným příznakem závažného a i život ohrožujícího onemocnění (například cévní mozková příhoda, neuroinfekce). Pokud se však bolest hlavy často opakuje nebo trvá dlouho, je nutné konzultovat problém s lékařem.
Migréna
První projevy se vyskytují v kterémkoliv věku. Projevuje se pulzující bolestí na jedné polovině hlavy (nejvíce v oblasti čela, oka, na jednom spánku), někdy s vizuálními poruchami. Záchvat bolesti hlavy při migréně trvá obvykle 4-72 hodin, je doprovázen nesnášenlivostí světla, hluku nebo pachů, a může být doprovázen pocitem „špatně od žaludku“, nezřídka přímo zvracením.
Někdy bolestem předchází tzv. aura (předzvěst). Uvidíte několik minut zrakový vjem v určité části zorného pole. Oblast se bude lesknout, blikat, vlnit, třpytit apod. Po několika minutách zmizí a současně či v krátké době nastupuje bolest.
V léčbě migrény pomáhá i to, co můžeme sami ovlivnit – například: úprava životního stylu, klidový režim, relaxace, obklady. Akutní léčba migrény je léčba analgetiky nebo tzv. triptany – tedy léky užívané k zastavení migrenózního záchvatu. U pacientů s těžkými nebo častými záchvaty je indikována profylaktická léčba.
Tenzní bolesti hlavy
Příznaky tenzních bolestí jsou tupá bolest a někdy i zvýšené napětí svalů hlavy a krku. Bolesti jsou tlakové nebo svíravé a trvají od půl hodiny do několika dnů a nezhoršují se fyzickou aktivitou.
Příčinou těchto bolestí bývá především stres, deprese, každodenní spory, ale také práce u počítače, dlouhotrvající psaní a čtení, které vyvolávají poruchu spočívající ve změně napětí a prokrvení krčních a šíjových svalů.
Tenzní bolesti zejména zpočátku mohou dobře reagovat na nesteroidní analgetika. Tyto léky vedou často ke krátkodobé úlevě. Zásadní význam má změna životního stylu, relaxace a psychoterapie.
Chronické denní bolesti hlavy
Jde o bolesti hlavy trvající průměrně déle než 15 dní v měsíci a jednotlivé ataky trvají déle než 4 hodiny. Rizikové faktory pro vznik každodenní bolesti hlavy jsou: nadužívání analgetik (zejména analgetik kombinovaných s centrálně působícími látkami, např. kodeinem), poruch osobnosti (sklony k depresi, k úzkosti), vnější stresující faktory (v rodině, v zaměstnání) a menopauza.
Sekundární bolesti hlavy jsou na rozdíl od primárních bolestí hlavy vyvolány známou příčinou a jsou vždy varovným příznakem jiného onemocnění. Například bolest hlavy spojená s úrazem hlavy nebo krku, bolest spojená s lebečním, krčním, žilním onemocněním, bolest během nebo po ukončení užívání různých látek (alkohol, analgetika, abstinenční příznaky), poruchami metabolismu, bolest v souvislosti s onemocněním lebky, krku, očí, zubů nebo záněty dutin.
Řádně vyšetřena by měla být každá bolest hlavy!
Co je to migréna, jak je rozdílná tenzní bolest hlavy a co pomáhá proti tomu?… na to odpovídá MUDr. Jiří Klempíř z neurologické kliniky VFN.
Rozhovor si poslechněte ZDE
Bolesti hlavy související s funkčními poruchami pohybového aparátu!
Funkční porucha je především projevem chybné řídící funkce (programování). Funkční poruchy pohybového aparátu se projevují ve třech vzájemně propojených úrovních:
- v oblasti funkce svalů – svalová nerovnováha
- v oblasti centrální regulace – poruchy pohybových stereotypů
- v oblasti funkce kloubů – změny kloubní pohyblivosti
Jednotlivé svaly jsou původně určeny buď pro udržování vzpřímené polohy těla nebo pro vykonávání určitého pohybu a práce. Díky sedavému způsobu života a nedostatečným pohybovým aktivitám používáme svaly v nesprávných funkcích. Vznikají tím na jedné straně nadměrně silné a zkrácené svalové skupiny a na straně druhé svalové skupiny nadměrně oslabené. Omezená hybnost, jednostranné zatížení a psychické napětí jsou nejčastěji uváděné příčiny nežádoucích funkčních změn svalového systému.
Dlouhodobě trvající poruchy bývají často příčinou bolesti a při delším trvání způsobují prokazatelné morfologické (strukturální) změny, které dále komplikují centrální řízení.
Mezi nejčastější příčiny funkčních poruch patří nesprávné provádění základních každodenních činnosti – leh, vstávání, sed, postavování, stoj, chůze, činnosti spojené s předklony, zvedání, přenášení, tlačení a tahání předmětů.
Velmi dobrým prostředkem k předcházení funkčních poruch eventuelně k jejich korekci jsou tzv. „školy zad“. Odborníci z řad lékařů a fyzioterapeutů se snaží vysvětlit příčiny a podstatu bolesti, která souvisí s funkcí pohybového aparátu. Současně radí, jak upravit pohyb v nejrůznějších běžných a zátěžových situacích.
Jak bolesti hlavy souvisí s poruchami našeho pohybového aparátu?..k tomu už se vyjadřuje primářka Kliniky rehabilitačního lékařství VFN Yvona Angerová.
Rozhovor si poslechněte ZDE
Šárka Málková, redakce Zdraviamy.cz
