Rady hygieničky na dovolenou
Hygienička Nemocnice Na Homolce MUDr. Jarmila Vavřinová (foto) radí, jak se zachovat v různých situacích, abychom si bez problémů užili dovolenou a zbytečně si ji svou neinformovaností a neopatrností nezkazili.
Průjmové obtíže na cestách
Průjem je nejčastějším zdravotním problémem, který se může na cestách vyskytnout. A to nejen na cestách do subtropických nebo tropických oblastí. „Měníme svoje obvyklé stravovací návyky, více se stravujeme formou „fast food“ nebo konzumujeme jídla konzervovaná, často nedostatečně tepelně upravená nebo grilovaná, pečená na otevřeném ohništi,“ vysvětluje hygienička a doporučuje: „ Pokud se průjem projeví, většinou stačí dietní opatření a dostatečný přísun tekutin. Tekutiny je nejvhodnější podávat častěji v menších dávkách, vhodné jsou především minerální vody, které doplní průjmem ztracené důležité minerály. Na tyto formy průjmu můžeme použít léky jako Carbotox, Smecta, Endiaron. Pokud průjmové obtíže po všech opatřeních přetrvávají, je nutné vyhledat lékaře. V každém případě myslíme na to, že průjmy jsou zdravotním rizikem především pro malé děti a starší lidi, kteří vlivem celkové dehydratace organismu mohou být i vážně ohroženi na životě.
Exotická cizina
Jak se chovat, aby nám pobyt v exotických zemích nezkazila faraonova pomsta nebo jiná podobná průjmová nepříjemnost? Nejdůležitějším opatřením je v první řadě prevence, tedy aby k infekčnímu průjmovému onemocnění vůbec nedošlo. Mezi preventivní opatření patří pití kvalitní pitné vody, nejlépe originálně balené, dále vyvarování se konzumace čerstvé zeleniny a ovoce, které si sami nemůžete oloupat nebo opláchnout pitnou vodou. K sekundární kontaminaci těchto potravin dochází totiž často při jejich mytí znečištěnou vodou. Podobně může dojít i ke kontaminaci ledu na přípravu nápojů, raději tedy led do nápojů odmítejte. Je rovněž důležité se vyhnout konzumaci nedostatečně tepelně upravených pokrmů (mleté maso, vejce). Samozřejmostí musí být pravidelné mytí rukou zejména před jídlem a po použití WC, vhodné je poté ošetřit ruce dezinfekčním prostředkem na ruce.
Při výskytu průjmového onemocnění je preparát typu Smecta nebo Endiaron určitě vhodnou volbou. Důležitá jsou rovněž dietní opatření a především dostatek tekutin, které při průjmu a v horkém počasí organismus rychle ztrácí. Pokud průjem přetrvává déle než 3 dny, objeví se vysoká horečka nebo dojde ke zhoršení celkového zdravotního stavu, je třeba vyhledat lékařské ošetření.
Infekce v přírodě
Pokud letní dovolenou trávíte pod stanem, v chatkách nebo za podmínek, které jsou spojeny s nižším hygienickým standardem, vystavujete se riziku virové hepatitidy typu A. Přenáší se poměrně snadno, ale existuje proti ní účinné očkování. „Častou příčinou nákazy bývá kontaminace pitné vody, koupání ve volné přírodě nebo konzumace kontaminovaných potravin,“ vyjmenovává lékařka rizikové aspekty. A jak se před hepatitidou chránit? „K prevenci patří mytí rukou před jídlem výhradně pitnou vodu, vodu raději převařovat (pokud není jistota její nezávadnosti ) a ovoce loupat.“
Jaké jsou tedy základní zásady pro pobyt v přírodě? „Při kempování nebo táboření ve volné přírodě bychom měli nejprve vyhledat nezávadný zdroj pitné vody, který využijeme nejen pro osobní hygienu – především čištění zubů–, ale také k mytí nádobí. Chceme-li pít vodu z veřejných studní nebo pramenů, tak jen z těch, u kterých je výrazné označení, že jde o vodu pitnou podle příslušné normy.
O to více se musíme mít na pozoru při pobytu v přírodě v zemích s nižším hygienickým standardem. Zde je na místě nechat se včas proti hepatitidě A očkovat.
Místo pro postavení stanu nebo pro táboření si důkladně prohlédneme, pokousání hmyzem by nepřispělo k letní romantice. Je dobré se vždy vybavit repelentním přípravkem a volně prodejné jsou také přípravky, které zmírňují následky hmyzího bodnutí. Opatrní by měli být především alergici. Nezapomínejme ani na riziko uštknutí zmijí na prosluněných, především kamenitých stráních. V takovém případě je nezbytné urychleně vyhledat lékařskou pomoc.
Klíšťata
Nepodceňujte přisátí klíštěte, které může způsobit klíšťovou encefalitidu nebo onemocnění Lymeskou borreliózou. Proti klíšťové encefalitidě máme možnost se účinně chránit očkováním. Riziko nákazy existuje prakticky na celém území ČR, snižuje se s rostoucí nadmořskou výškou. V horách se jí tedy nemusíte obávat. V každém případě je vhodné chránit očkováním nejen děti, ale i dospělé. Kromě ordinací praktických lékařů očkují i očkovací centra zdravotních ústavů zřízených Ministerstvem zdravotnictví ČR. Každopádně bychom měli po každém pobytu ve volné přírodě oblečení pečlivě vyklepat a prohlédnout celé tělo. Klíšťata se většinou přisávají na málo přístupná místa, mohou být přisáta v kožních záhybech, ale také ve vlasech. V každém případě odstraňte klíště co nejdříve. Doporučovaným způsobem je podle MUDr. Vavřinové pokapat klíště dezinfekcí, kývavým pohybem uvolnit a ranku si opětovně důkladně vydezinfikovat. V žádném případě nelikvidujte klíště rozmáčknutím! Speciální kleštičky na vytahování klíšťat lze zakoupit v lékárně.
Rizika nákupů v některých obchůdcích s potravinami nebo ve stáncích s občerstvením
V létě bychom si více než kdy jindy během roku měli všímat lhůt doporučené spotřeby všech potravinových výrobků. „Prošlé výrobky v žádném případě nekonzumujeme. Při nákupech se vyhýbáme především rozvažovaným majonézovým salátům, zákuskům s vaječnou náplní, nebalené porcované zmrzlině, různým hotdogům, grilovaným kuřatům a dalším výrobkům
z drůbežího masa,“ varuje hygienička. Konzumace takových pokrmů bývá nejčastější příčinou vzniku onemocnění salmonelózou nebo campylobacteriózou. Jde o průjmová infekční onemocnění s velmi krátkou inkubační dobou, která však mohou zcela zkazit celou dovolenou. Rovněž si více všímejme hygienické úrovně stánkového prodeje – jak jsou potraviny skladované, balené, zda jsou uloženy v chladicích skříních atd. – a teprve podle toho se rozhodujme, co kde sníme.
Rizika při opékání buřtů či grilování mas
Grilování potravin si získává stále více příznivců. Opékání buřtů u táboráku nahradilo grilování potravin na roštu nebo rožni. Z hlediska zdravé výživy grilované potraviny jsou připravovány většinou bez tuku a konzumovány s čerstvou zeleninou nebo ovocem, proto je lze jenom doporučit.
Grilování je však hodnoceno jako riziková úprava potravin z hlediska výskytu karcinogenních látek, které při grilování vznikají. Jedná se o heterocyklické aminy a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Heterocyklické aminy vznikají při zpracování masa při vysokých teplotách, tj. i při grilování. PAU vznikají pyrolýzou tuku odkapávajícího z grilovaného masa na rozžhavené uhlí. Vzniklé spaliny jsou přeneseny horkým vzduchem na grilovanou potravinu a tím ji kontaminují. Proto je důležitý obsah tuku v mase. Sekundárně je grilovaná potravina stejnou látkou kontaminována, pokud použijeme smolnaté nebo borové dřevo místo dřevěného uhlí. Pokud maso vystavujeme přímo plameni, tvoří se také velké množství PAU přímo v mase.
Abychom tato rizika eliminovali na nejmenší míru, dodržujeme tyto zásady :
- Používejte ke grilování vhodný gril a kvalitní dřevěné uhlí
- Vybírejte na grilování jen libové maso, odstraňte tučné okraje, z drůbeže odstraňte kůži
- Grilujte tak, aby nedošlo ke styku přímých plamenů s masem a odkapávání tuku na rozžhavené uhlí (použijte speciální alobalové misky, vhodnou konstrukci grilu popř. grilujeme na lávovém kameni)
- Před grilováním maso marinujte, nejen že je chutnější, ale některé studie prokázaly výrazné snížení tvorby nežádoucích heterocyklických aminů
- Ke grilování nakupujeme speciální uzeniny na grilování, klasické buřty nejsou vhodné pro vysoký obsah tuku
Nesmíme zapomínat ani na prevenci alimentárních (tj. potravních) onemocnění: před grilováním si umýt ruce, zabránit křížové kontaminaci tak, že na hotové pokrmy použijeme jiné prkénko, talíře a příbory než na syrové, gril a grilovací náčiní udržovat v čistotě, marinované maso uchovávat v chladničce při teplotě nejvýše 4°C, dbát na důkladné propečení, zvláště použijeme-li mletá masa. Marinády připravujeme vždy čerstvé, nenecháváme na další grilovací víkend.
Rizika koupání v neznámých vodách
Ke koupání ve volné přírodě je vhodné využít vodní plochy, kde je kvalita vody kontrolována a před vlastní návštěvou takového místa je nutno si ověřit, že kvalita vody je dle aktuálních informací ke koupání vhodná. Tyto informace jsou dostupné např. na internetu na stránkách hygienických stanic i na stránkách ministerstva zdravotnictví. Sleduje se zde především výskyt sinic a přítomnost mikrobiologického nebo chemického znečištění.
V ČR jsou v přírodě využívány dva typy míst ke koupání, které jsou provozovány s odlišným zákonným statutem, avšak kvalita vody v nich je posuzována dle jednotných kritérií. Jde buď o tzv. klasické koupaliště ve volné přírodě, které ve většině případů provozuje soukromý provozovatel a obvykle zde také vybírá vstupné. Povinností provozovatele je sledovat jakost vody v koupališti, výsledky laboratorních analýz předkládat orgánu ochrany veřejného zdraví k posouzení a dále zajišťovat další služby související s tímto provozem – např. sběr odpadků, provoz záchodů, udržování čistoty a další.
Druhým typem míst ke koupání jsou tzv. koupací oblasti, to jsou povrchové vody využívané ke koupání osob ve smyslu zákona o vodách. Sledovat jakost vody na těchto plochách je povinností státu, neboť na těchto místech není provozováno koupaliště (není zde provozovatel). Jakost vody zde sledují krajské hygienické stanice. Na těchto plochách se nevybírá vstupné a většinou zde není ani žádné doplňkové vybavení (chybí WC, odpadkové koše apod.). Seznam těchto koupacích oblastí je přesně určen a vyjmenován ve vyhlášce.
Četnost sledování jakosti vody i hygienické limity sledovaných ukazatelů jsou pro oba typy koupališť shodné – kvalita vody je sledována v koupací sezoně v četnosti jedenkrát za 14 dní a hygienické limity jsou dány vyhláškou. V případě, že jakost vody přestane vyhovovat hygienickým požadavkům, je povinností provozovatele nebo KHS vhodným způsobem informovat návštěvníky.
Jakost vody v koupalištích ve volné přírodě i v koupacích oblastech je velmi proměnlivá a je závislá na celé řadě faktorů: počasí, množství srážek, povětrnostních podmínkách, počtu koupajících se, ukázněnosti možných znečišťovatelů apod. Z tohoto pohledu je nutno pro úplnost připomenout, že kromě těchto uvedených koupališť ve volné přírodě, lze v letním období také využít ke koupání tzv. umělé venkovní koupaliště (nekryté bazény). V těchto zařízeních je voda během provozu neustále upravována a její jakost je pravidelně laboratorně sledována.
