Nepodceňujte bolesti a záněty dutin

Během podzimu a zimy jsme nejvíce ohroženi různými nemocemi z nachlazení. Doprovází je rýma, zvýšená teplota, bolesti v krku, kašel a další nepříjemné příznaky. Nachlazení je obvykle infekčního původu, více jak 80 % způsobuje virová infekce.

Obyčejné nachlazení nebo chřipkové onemocnění může přejít až do akutního zánětu vedlejších nosních dutin.

Zánět dutin je infekční onemocnění.  Viry infikují sliznici nosní dutiny, kde způsobí změny na sliznici. Více jak 90 % těchto virů prostupuje nejčastěji při kýchání, smrkání či kašli dále do vedlejších
nosních dutin. V zánětlivém prostředí často pokrytém nosním sekretem se uchytí bakterie a způsobí superinfekci. Čirý výtok po několika dnech zhoustne,zežloutne až zezelená, ovšem nemocní často cítí celkovou úlevu. Bakteriální zánět dutin, kdy sekret nepřestává ani po týdnu, se vyskytuje zřídka zejména u pacientů s oslabenou imunitou.

Zánět vedlejších nosních dutin má většinou těžší průběh než rýma, při kterém se objevují bolesti v oblasti postižené dutiny.

Při náhle vzniklém zánětu vedlejších nosních dutin dochází k otoku jejich sliznice. Hlen se hromadí v dutinách. Zde se množí baktérie. Vzniká hnisavý výtok z nosu zelenožluté barvy, horečka, otok tváří, bolesti hlavy, pocit tíhy a bolesti nad dutinami, bolesti zubů, uší, očí, tlak v lebce, potíže s dýcháním, ztráta čichu, celková únava a nevolnost. Pokud se špatně léčí, přechází v chronický zánět vedlejších nosních dutin, což vede k vleklým a častým zánětům horních cest dýchacích.

Antibiotika a záněty dutin?

Mnoho lidí jako první možnost, jak řešit zánět dutin, napadnou antibiotika. Avšak pozor – pokud jde o virový zánět či se nevyskytnou komplikace, jejich podávání se nedoporučuje. Zbytečné užívání antibiotik snižuje imunitu a schopnost bránit se nákazám. U rizikových pacientů nebo v případě, že se vyskytnou komplikace, je samozřejmě situace odlišná.

Zánět vedlejších nosních dutin je zpravidla virového původu a imunitní systém si s ním poměrně rychle poradí do týdne.

Jak správně léčit?

K uvolnění ucpaného nosu nám slouží tzv. dekongestiva, která snižují oplasknutí zduřelé nosní tkáně a obnoví volné dýchání nosem.

Lokální dekongestiva (spreje, kapky) mají výrazný, ale pouze přechodný účinek. Dlouhodobá aplikace vede k zhoršení průchodnosti nosní dutiny. Oproti tomu celková dekongestiva dlouhodobě snižují překrvení prakticky bez rizika jejich následného zduření. Déletrvající podávání těchto přípravků je bezpečnější než jejich aplikace ve formě nosních kapek nebo sprejů.

Vhodnou kombinací je Ibalgin Grip. Obsahuje fenylefrin hydrochlorid s ibuprofenem. Fenylefrin hydrochlorid uvolňuje ucpaný nos a snižuje otok v nosu, a tím snižuje tlak, který může způsobovat bolest hlavy. Ibuprofen je účinný proti zánětu, bolesti a otoku.

Pokud ale ani po 14 dnech léčby příznaky neustupují, praktický lékař by měl zvážit konzultaci s odborným lékařem.

Nastat může také varianta, kdy se intenzita a míra příznaků po 5 dnech naopak zvyšuje, nosní sekrece je většinou hnisavá a objevují se další příznaky (bolest v čele, tváři apod.). V tomto případě je na místě nasazení antibiotika. Příznaky by pak měly ustupovat během následujících 7 dnů. Pokud ale během 48 hodin po nasazení antibiotika intenzita příznaků nadále stoupá, je vhodné kontaktovat odborného lékaře.

Není nad prevenci

Prevencí zánětu vedlejších nosních dutin je možné očkování proti chřipce. Dále se doporučuje omezit kontakt s nemocnými, nezdržovat se ve velkých kolektivech v chřipkovém období, dodržovat hygienu (časté umývání rukou). Nedoporučuje se pobyt ve studeném a větrném nebo suchém prostředí, proto je vhodné použití zvlhčovačů vzduchu.

AUDIO: Praktický lékař Cyril Mucha, nám popíše, jak vzniká zánět dutin a co pomáhá při běžné léčbě. Kdy je zapotřebí podávat antibiotika? Je bolestivá punkce? Poslouchejte