Než si dáme první vánoční sklenku
Alkohol považujeme za „kamaráda“, který nám pomůže ve chvílích stresu a napětí. Zvedne náladu. Zdá se, že s alkoholem jde všechno lépe. Možná chvíli, možná rok, dva, pět. Neví se, kdy se z „kamaráda“ stane problém. Kdy bez sklenky neusneme, kdy nám už jedna nestačí, kdy potřebujeme celou lahev vína a kdy pijeme každý den. Přestože nejde o opíjení, jde už o závislost. Pravidelné pití poškozuje nejen duši, ale i tělo.
I poměrně malé dávky, pokud se konzumují pravidelně, mohou vést nezdravotním potížím. Podle posledních závěrů WHO neexistuje bezpečná dávka alkoholu, která by člověku neuškodila.
Jedni řeší pitím alkoholu předvánoční napětí a stres, druzí alkohol považují za společenskou a příjemnou „povinnost“. Pro další jsou vánoční svátky neoblíbeným obdobím, kdy se cítí úzkostní a depresivní. I oni rádi sáhnou po alkoholu jako po svépomocném „antidepresivu“.
Alkohol však není kamarád, ani lék! Po povznesené náladě v podvečer následuje o to depresivnější ráno.
Co s tím, když se zdá, že nemáme alkohol pod kontrolou?
Pro jedince, kteří nepotřebují detoxifikaci, nemají abstinenční příznaky a jsou motivováni snížit konzumaci alkoholu, existuje i ambulantní léčba.
Prvním krokem v ordinaci adiktologa – odborníka na léčbu závislostí – či psychiatra je monitorovací stadium. Pacient/klient si denně po dva až čtyři týdny zapisuje, co vypil a za jakých okolností. Může k tomu použít speciální formulář, ale stačí i diář, nebo mobilní aplikace. Záznam bývá mnohdy překvapením pro samotného pacienta.
Druhým krokem je dohoda, zda je cílem úplná abstinence, nebo redukce vypitých dávek alkoholu, a kolik se do příští kontroly množství vypitého alkoholu sníží. Ukáže-li se, že toho pacient není vlastními silami schopen dosáhnout, může mu lékař předepsat i lék. Ten odstraní touhu, bažení pít alkohol. To znamená, že pacient po vypití jedné sklenky nedostane obvyklou chuť na další.
Jak dlouho taková léčba trvá?
Primář Marian Koranda (Dětské a dorostové detoxifikační centrum Nemocnice milosrdných sester Karla Boromejského, Praha) tvrdí, že je nutné pacienta provést celým rokem, kdy se setkává průběžně se všemi typy rizikových situací, s nimiž měl alkohol spojen. Pokud se podaří rok dodržovat domluvený režim, existuje předpoklad (nikoli jistota), že si nemocný dále povede dobře.
AUDIO: Je alkohol kamarád a za jak dlouho může být přítěží? I na další otázky odpovídá primář Marian Koranda z Dětského a dorostového detoxifikačního centra Nemocnice milosrdných sester Karla Boromejského, Praha.
Alkoholismus je totiž chronická choroba (podle mezinárodní klasifikace nemocí F 10), která má tendenci se vracet.
Podle kvalifikovaných odhadů pije rizikovým nebo škodlivým způsobem 500 až 700 tisíc Čechů.
Screening rizikového a škodlivého pití a následná krátká intervence jsou možností, jak pracovat s pacienty, kteří mají s alkoholem problém. Pomoci by měla také změna cenové a daňové politiky ohledně alkoholu.
V současnosti pomáhá i lék, který snižuje bažení po alkoholu a snižuje i konzumaci alkoholu.
www.adiktologie.cz.
AUDIO: Rizikově pije u nás přes 700 tisíc Čechů, dá se jim pomoci, existuje lék, který snižuje chuť popíjet? Co k tomu říká Dušan Randák z kliniky adiktologie VFN v Praze?
