Alzheimer již útočí i na mladší ročníky a má rychlejší průbeh

Tradovaný mýtus, že lidé mladší 60 let jsou před Alzheimerovou chorobou v absolutním bezpečí, čím dál častěji narušují případy této nemoci v mladších věkových kategoriích. Vyplývá to z dat České alzheimerovské společnosti. Alarmující vývoj potvrzují i zástupci sítě Alzheimercentrum, která se na péči o nemocné v České republice specializuje. I v jejich zařízeních již mají s mladšími pacienty trpícími alzheimerem zkušenosti. Dle odborníků jsou na vině kromě genů také stres, přepracování a následná nedostatečná regenerace mozkových tkání.

„V ohrožení jsou zejména lidé, kteří vykonávají profese náročné na lidskou psychiku, a sice lékaři, bankéři nebo vysoce postavení manažeři. Dlouhodobé přetěžování mozku, nadměrný stres a málo regenerace – tento »koktejl« může spolu s dalšími vlivy spustit u jedinců s genetickými předpoklady rozvoj Alzheimerovy choroby,“ říká MUDr. Slavomír Pietrucha, odborník na Alzheimerovu chorobu a lékař Alzheimercentra.

Až deseti procentům nemcných ještě není 50 let

Ze statistiky pacientů s Alzheimerovou chorobou poskytnuté sítí Alzheimercentrum je patrné, že největší procento její klientely představují senioři ve věku nad 78 let, nemoc se ale vyskytuje již u lidí do 50 let. U těch je problematické jednak včasné odhalení této „stařecké“ nemoci, její rychlejší postup a také odlišný průběh onemocnění, zastihne-li člověka v produktivním věku. Odborníci však varují, že u mladších pacientů je nástup nemoci agresivnější než u seniorů.

Diagnostika Alzheimerovy choroby v nižším věku je velmi obtížná. Prvním symptomům totiž často nikdo nevěnuje dostatečnou pozornost. Lékaři většinou nepředpokládají, že by se mohlo jednat o některou z forem demence. Ojedinělé tak nejsou situace, kdy nějakou dobu trvá, než je nemoc správně diagnostikována. „Před časem jsme do Alzheimercentra přijali 37letou klientku, která měla dceru na střední škole. Scénář byl bohužel podobný jako v jiných případech mladých pacientů. Onemocnění nebylo diagnostikováno včas, příznaky se přehlížely, a když byla konečně stanovena diagnóza, nebylo pro klientku kromě poskytnutí kvalitní péče a sledování postupu onemocnění, možné již nic udělat,“ říká ředitelka Alzheimercentra Jaroslava Jůzová a dodává: „Zdravotní stav klientky se zhoršoval velmi rychle a během krátké doby se u ní rozvinulo pokročilé stádium Alzheimerovy choroby. Klientka přestala poznávat manžela, který se o ni přestal zajímat, i dceru, která situaci nesla velmi těžce a neuměla se s ní vyrovnat. Milovaný člověk, na kterého se mohla vždy spolehnout, o ni najednou pečovat nedokázal. Naopak, sám potřeboval péči a choval se tak, jak by se od maminek neočekávalo.“