Během léta je oslabená imunita a teplé počasí podporuje i tvorbu bércových vředů

Horké počasí přináší nárůst počtu případů respiračních onemocnění, zejména pak angín. Na vině je především střídání teplot při používání klimatizace a nedodržování základních pravidel péče o imunitu.

Mnoho lidí tráví v tomto období většinu dne v klimatizovaných prostorách a při každém přechodu ven pak zažívá jejich organismus teplotní šok. Takto exponovaný organismus je dlouhodobě oslabován a jeho imunita pak není schopna účinně reagovat při kontaktu s viry či bakteriemi.

Bércový vřed jak vzniká?

Za bércový vřed se označuje poškození kůže v oblasti mezi kotníkem a kolenem. Poranění bývá způsobeno hromaděním krve v dolních končetinách a jejím následným propouštěním do podkoží. Výskyt vředů se zvyšuje s věkem a častěji se týká žen. Jeho léčba je dlouhodobá. Onemocnění má navíc tendenci se vracet.

Bércovým vředům většinou předchází hromadění krve v dolních končetinách, tedy konkrétně v oblasti bérce, kde následně vzniká přetlak a dochází k takzvané žilní nedostatečnosti. Průtok krve se zpomaluje a z přeplněných žil prosakuje do podkoží, což má za následek otok a porušení výživy kůže. Vřed pak vzniká v důsledku kožního poranění nebo infekce.

Pravděpodobnost onemocnění se zvyšuje s věkem a mnohem častěji se týká žen. Ohrožena jím jsou ale také sedavá zaměstnání, kuřáci a lidé s obezitou. Negativní vliv může mít i užívání hormonální antikoncepce. Nejčastěji se vředy vyskytují v oblasti kotníku, mohou ale postihnout i celý obvod bérce.

AUDIO rozhovor: Více se dozvíte od odborníků, kterých se ptala Šárka Málková.