Bolest hlavy patří k velmi častým zdravotním obtížím a zná ji téměř každý
Ve většině případů jde o migrénu, tenzní bolesti hlavy, nebo o banální komplikaci při poruše dynamiky krční páteře, viróze, dehydrataci, po alkoholovém excesu, přepracování apod. Bolesti hlavy však mohou být varovným příznakem závažného a i život ohrožujícího onemocnění (například cévní mozková příhoda). Pokud se však bolest hlavy často opakuje nebo trvá dlouho, je nutné konzultovat problém s lékařem.
Migréna
První projevy se vyskytují v kterémkoliv věku. Projevuje se pulzující bolestí na jedné polovině hlavy (nejvíce v oblasti čela, oka, na jednom spánku), někdy s vizuálními poruchami. Záchvat bolesti hlavy při migréně trvá obvykle 4-72 hodin, je doprovázen nesnášenlivostí světla, hluku nebo pachů, a může být doprovázen pocitem „špatně od žaludku“, nezřídka přímo zvracením.
Někdy bolestem předchází tzv. aura (předzvěst). Uvidíte několik minut zrakový vjem v určité části zorného pole. Oblast se bude lesknout, blikat, vlnit, třpytit apod. Po několika minutách zmizí a současně či v krátké době nastupuje bolest.
Tenzní bolesti hlavy
Příznaky tenzních bolestí jsou tupá bolest a někdy i zvýšené napětí svalů hlavy a krku. Bolesti jsou tlakové nebo svíravé a trvají od půl hodiny do několika dnů a nezhoršují se fyzickou aktivitou.
Příčinou těchto bolestí bývá především stres, deprese, každodenní spory, ale také práce u počítače, dlouhotrvající psaní a čtení, které vyvolávají poruchu spočívající ve změně napětí a prokrvení krčních a šíjových svalů.
Chronické denní bolesti hlavy
Jde o bolesti hlavy trvající průměrně déle než 15 dní v měsíci a jednotlivé ataky trvají déle než 4 hodiny. Rizikové faktory pro vznik každodenní bolesti hlavy jsou: nadužívání analgetik (zejména analgetik kombinovaných s centrálně působícími látkami, např. kodeinem), poruch osobnosti (sklony k depresi, k úzkosti), vnější stresující faktory (v rodině, v zaměstnání) a menopauza.
Řádně vyšetřena by měla být každá bolest hlavy!
Bolesti hlavy související s funkčními poruchami pohybového aparátu!
Díky sedavému způsobu života a nedostatečným pohybovým aktivitám používáme svaly v nesprávných funkcích. Vznikají tím na jedné straně nadměrně silné a zkrácené svalové skupiny a na straně druhé svalové skupiny nadměrně oslabené. Omezená hybnost, jednostranné zatížení a psychické napětí jsou nejčastěji uváděné příčiny nežádoucích funkčních změn svalového systému.
