První zmínky o císařském řezu sahají až do antiky
Císařský řez je v současné době nejčastější porodnickou operací sloužící k vybavení plodu. V některých zemích pomocí císařského řezu přichází na svět každé čtvrté, nebo dokonce každé třetí dítě. Dnes rutinní chirurgický zákrok má ovšem svůj velmi dlouhý a poměrně dramatický vývoj opředený mnohými mýty a pověstmi.
Historie vzniku porodu císařským řezem je spojena s antickým Římem, kdy tehdejší král Numa Pompilius vydal zákon zakazující pohřbívání těhotných žen. Těm musely být nenarozené plody před uložením do hrobu vyříznuty. Od antického Říma až do 13. století záznamy o vývoji této problematiky scházejí a teprve v tomto století je zachována zpráva o císařském řezu na mrtvé ženě. Postupně se přecházelo k řezům na umírajících a živých ženách.
Beatrix Bourbonská zřejmě podstoupila císařský řez již ve 14. století
Existuje několik nepřímých důkazů popisujících, že první úspěšný císařský řez pro matku i dítě se mohl odehrát v Praze v roce 1337. Rodičkou byla Beatrix Bourbonská, druhá manželka českého krále Jana Lucemburského, která měla na svět přivést syna Václava díky zákroku připomínajícímu císařský řez. „Přímý důkaz nemáme, ale pět nepřímých důkazů svědčí o tom, že se tak asi stalo. Tento objev by mohl znamenat milník v historii medicíny,“ komentuje doc. MUDr. Antonín Pařízek, CSc., zástupce přednosty centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Experti vycházejí z několika dobových záznamů a korespondence o mimořádném porodu královny Beatrix, kde se v latině píše o porodu.
Operace byla pojmenována François Roussetem po císaři říše římské Gaiu Juliu Caesarovi v 16. století. Rousette nebyl chirurg, ale účastnil se několika případů císařského řezu, díky nimž dokonce popsal techniku tohoto zákroku. Prokazatelně první případ úspěšný pro dítě provedl chirurg Jeremias Trautmann ve Würtenbergu 21. dubna 1610. Dítě se dožilo devíti let, ale matka zemřela 25 dní po operaci. V Čechách provedl první císařský řez na živé ženě plukovní chirurg Josef Staub u vlekoucího se porodu v roce 1786 – dítě bylo mrtvé, vyčerpaná žena zemřela druhý den. Téměř jistá smrt matky byla důvodem, proč se císařský řez jako způsob porodu dále nerozšiřoval. Rozvíjely se ale jiné zákroky spojené s porodem. Pro ženy trpící extrémně zúženou pánví se začaly praktikovat zmenšovací operace u živých dětí. Dále také umělé vyvolání porodu a zavedení symfyziotomie pro zvětšení šíře pánve a usnadnění porodu.
Příchod anestézie přinesl zlom ve vývoji
Do 19. století představoval pro ženu císařský řez téměř jistou smrt. Ještě v této době umíralo v souvislosti s císařským řezem až 90 % matek. Pokud žena nezemřela vinou stresu z bolesti při otevření dutiny břišní, zemřela obvykle na vykrvácení nebo s časovým odstupem na otravu krve, i když jsou popsány výjimky. Zásadní změny v rozvoji chirurgických oborů, kam patří i porodnictví s císařským řezem, totiž nastaly až v druhé polovině 19. století. Do této doby chybělo povědomí o antisepsi/asepsi, nebyla známa technika ošetření rány a materiál na účinné stavění krvácení, a hlavně neexistovala anestezie. „Otevření dutiny břišní a provedení chirurgického zákroku, jakým je císařský řez, je u člověka bez účinného znecitlivění, hemostázy a dodržování asepse jen obtížně představitelný výkon,“ popisuje doc. MUDr. Antonín Pařízek, CSc. Milníkem ve vývoji nejen císařského řezu se tak stal objev anestézie – základní podmínka pro bezbolestnou chirurgii. Zvýšením bezpečnosti operace se o rozšíření císařského řezu zasloužil italský porodník Eduard Porro, který v roce 1876 již v celkové anestezii provedl úplné chirurgické vynětí dělohy. Z první stovky takto operovaných matek zemřelo „jen“ padesát sedm. S dalším posunem přišli němečtí gynekologové Max Saenger a Ferdinand Adolf Kehrer. Ti v roce 1882 zavedli nový způsob sešívání, čímž klesla úmrtnost matek na dvacet pět procent. Později díky zlepšení operační techniky a zostření indikací se číslo snížilo až na deset procent.
AUDIO: O císařském řezu s námi pohovořil docent Antonín Pařízek.
Zdroj: Pařízek A., Drška V., Říchová M.: Praha, místo kde byl proveden první císařský řez, kdy přežila současně matka i dítě. Česká gynekologie, 81 č. 4. Praha 2016.