Cévní mozková příhoda zůstává devastujícím onemocněním i přes současnou medicínu. Každý desátý z nás zemře na mozkovou mrtvici

Naprosto zásadní je správné rozpoznání příznaků CMP. Léčba je u mozkové nedokrevnosti možná jen v prvních hodinách – rozpouštět krevní sraženinu lze do 4,5 hodin od počátku příznaků. Modernější mechanické způsoby zprůchodnění mozkové příhody lze provést do 8 hodin.

Test FAST (Face Arm Speech Test, angl. fast = rychle) definuje 3 tzv. hlavní příznaky CMP: 1. náhlý pokles koutku; 2. pokles ruky vyšetřovaný při předpažení, pokud po 10 sekundách klesne jedna končetina třeba jen o 5–10 cm, měla by se ihned volat RZP. Třetím hlavním příznakem je jakákoliv náhle vzniklá porucha řeči.

Nejdůležitěším krokem, je změna životosprávy. Klíčová je zdravá dieta, nekouřit a dostatek pohybu. Důležitý je dostatek ovoce a zeleniny, porce by měly být přiměřené, nepřejídáme se a snažíme se nemít nadváhu. Z masa jsou nejlepší ryby, popřípadě masa méně tučná (králík, kuře). Všichni ví, že i když je vypečený bůček vynikající, tak by neměl být každý den k obědu. Nemusíte hned vrcholově sportovat, stačí i hodinová procházka nejméně třikrát týdně. Menší množství alkoholických nápojů neškodí, ale důležité je zůstat u jedné sklenky vína denně či malého piva s jídlem.

Mimo zdravé životosprávy je zásadní pravidelná preventivní návštěva lékaře. Mrtvici způsobuje zejména neléčený vysoký krevní tlak, dlouhodobě zvýšený cholesterol a neléčená cukrovka. Všechny tyto stavy by měl lékař pomocí pravidelných měření tlaku a krevních náběrů odhalit a následně účině léčit. Velmi nebezpečným stavem s vysokým rizikem mrtvice je nepravidelná srdeční akce, arytmie zvaná fibrilace síní, kterou trpí asi každý desátý osmdesátník. Ta se projeví jako pocit vynechávání srdečního rytmu nebo náhlé pocity velmi rychlého bušení srdce. Pak je vždy důležité se ihned obrátit na lékaře, který by měl nasadit léky na snížení srážlivosti (ředění) krve.

AUDIO: Primář Aleš Tomek z Neurologické kliniky FN Motol řekne jak poznáme cevní mozkovou mrtvici.

 

Fibrilace síní je jedna z nejčastějších příčin mozkové mrtvice

Při fibrilaci síní se srdeční síně stahují velmi rychle a chaoticky, čímž dochází ke špatné souhře mezi síněmi a komorami. To může způsobit zhoršení toku krve tělem.
Závažnou komplikací fibrilace síní je mozková mrtvice: při fibrilaci síní totiž dochází ke zpomalení toku krve v chvějících se síních, a ta se pak může začít srážet. Nejčastěji dochází ke srážení krve ve výchlipce srdeční síně, které se říká síňové ouško. Krevní sraženina se odtud může uvolnit do krevního oběhu, který ji pak zanese do některé periferní tepny zásobující např. mozek. Náhlý výpadek prokrvení za takto uzavřenou tepnou pak vede postupně k odumírání tkáně za tepenným uzávěrem, tedy k mozkové mrtvici.

Kdy mám vyhledat lékaře?

 

Pokud si nahmatáte nepravidelný tep. Na přítomnost arytmie může upozornit i domácí měřič krevního tlaku, který signalizuje nepravidelnost tepu. V takovém případě je vhodné vyhledat lékaře, protože hlavním prostředkem pro stanovení správné diagnózy je EKG záznam. U záchvatovité formy fibrilace síní je ale obvykle nutné dlouhodobější ambulantní monitorování EKG.

Jak mohu fibrilaci síní předejít?

 

Mezi rizikové faktory fibrilace síní patří např. věk, vysoký krevní tlak, různá srdeční onemocnění (např. stavy po infarktu srdce, chlopenní vady) a přidružená onemocnění, jako je např. cukrovka, porucha funkce štítné žlázy, spouštěčem arytmie může být ale i alkohol. Hlavní prevencí vzniku fibrilace síní je  úprava stravy, pravidelná pohybová aktivita, kontrola váhy, cholesterolu, krevního tlaku a včasná léčba onemocnění, která mohou k rozvoji fibrilace síní v budoucnu přispět.

 

AUDIO: Lékařka Lucie Riedlbauchová, z Kardiologické kliniky FN Motol vysvětlí, co se děje pacientovi, když má fibrilaci síní.

 

Informovat Čechy o prevenci mozkové mrtvice bude edukační program POMOC (POstavme se Mrtvici a Onemocnění Cév) a jeho Dny prevence. V pátek 20. 6. veřejnost navštíví Den prevence v Praze v budově Hlavního nádraží. Následující pátek 27. 6 pak budou mít stejnou možnost i lidé v Brně,konkrétně v obchodním centru AVION Shopping Park Brno. Veřejnost si zdarma zjistí své riziko ohrožení mrtvicí a poradí se se specialisty o možnostech prevence.

Pro všechny Dny prevence bude charakteristický unikátní nadměrný nafukovací model srdce
(3,5 x 6 m), kterým bude možné volně procházet. Do posledních detailů tak bude možné prozkoumat jednotlivé detaily nejdůležitějšího lidského orgánu, který v sobě může v případě fibrilace síní skrývat i krevní sraženinu – tromb. Návštěvníkům bude k dispozici lékař a zdravotní sestry, se kterými je možné konzultovat zjištěné výsledky a poradit se o vhodných možnostech prevence.

 

———————

 

PŘÍBĚH PACIENTKY: Fibrilace síní není jen o samotné bolesti

 

Jana Pokorná (45), pacientka s fibrilací síní

 

Už jako malé dítě jsem se potýkala s problémy, které moje okolí nechápalo. Pro ostatní to byly banální hodiny tělocviku, pro mě to bylo spíše utrpení. U každé aktivity jsem byla velmi unavená a nemohla jsem dosáhnout stejných sportovních výkonů jako moji vrstevníci. Za to jsem byla často považována „za línou“, ačkoliv tomu ve skutečnosti vůbec tak nebylo.  Protrpěné hodiny tělesné výchovy však byl jen začátek mých budoucích problémů…
To, že mám problémy se srdcem, jsem se dozvěděla ve svých 17 letech, kdy se obyčejná chřipka či angína projevila velkými problémy s dýcháním. Praktická lékařka mě odeslala na vyšetření EKG. Psal se rok 1986 a na EKG mi zjistili určité nesrovnalosti. Dále jsem navštěvovala odborná pracoviště s cílem zjistit, co vlastně stojí za mými obtížemi.
První zlom v mém zdravotním stavu nastal během těhotenství, které bylo pro mé srdce opravdovou zátěží. Následovala i medikamentózní léčba a průběžné sledování na odborných pracovištích. V mých 23 letech mi lékaři diagnostikovali hypertrofickou kardiopatii. Následovalo velké omezení v běžném režimu, ale stále se i s touto diagnózou dalo „normálně žít“. Žít ve vlastním tempu, které moje tělo bylo schopno akceptovat.
Další komplikace nastaly zhruba před deseti lety, kdy mě moje zdravotní problémy se srdcem dohnaly nejprve k částečnému invalidnímu důchodu – bylo mi 34 let. Dnes jsem již v plném invalidnímu důchodu.
Zdravotní obtíže se od mých 34 let neustále stupňovaly, před čtyřicátými narozeninami mi byla diagnostikována restriktivní kardiopatie a největší zlom přišel zhruba před rokem. Záchvaty arytmie byly čím dál tím častější, během jednoho roku jsem prodělala pět velkých záchvatů a v mých 44 letech mi byla diagnostikována fibrilace síní. Záchvaty se projevovaly bolestivou křečí, bolestí na hrudi, motáním hlavy a pocity na zvracení. Jde o tak šílenou bolest, že člověk nemůže ani pořádně spát, dojít si na toaletu, prostě nic. Nejhorší na tom všem vlastně asi je, že se člověk bojí toho, zda se druhý den vůbec probudí nebo je to naprostý konec.
Na specializovaném pracovišti uvedli lékaři srdce opět do „běžného režimu“ a moje tělo se s prodělaným záchvatem postupně vyrovnávalo několik dalších dní.
Po stále vracejících se a čím dál častějších záchvatech arytmie nebyla již jiná možnost
a začátkem tohoto roku jsem podstoupila ablaci srdce. Nyní jsem tedy osm týdnů po ablaci
a užívám speciální léky na ředění krve. Od té doby jsem již žádný další záchvat arytmie naštěstí nedostala a postupně začínám fungovat zhruba stejně jako před sérií bolestivých záchvatů.
Život s fibrilací síní ale bohužel není jen o bolesti jako takové. Toto onemocnění totiž naprosto ovlivní nejen váš život, ale i život vaší rodiny. Bez její pomoci bych si vůbec nedokázala představit, že mohu toto vše překonat. Člověk nebojuje jen se zdravotními problémy, ale se vším co mu tyto problémy způsobí a jak zásadně ovlivní celou rodinu.
Velkým problémem jsou pro mě například obyčejné schody. Musím se vyhýbat zakouřeným prostorám, ve kterých se mi velmi špatně dýchá. Bojím se cestovat kamkoliv sama a o dovolené v zahraničí si mohu nechat jen zdát. Vždy potřebuji mít jistotu, že by v případě zdravotních komplikací byla nablízku lékařská pomoc. V létě se samozřejmě moje problémy zhoršují a musím být v klidu. Jakmile je více než 26 °C, zůstávám doma a nesmím ven na sluníčko. Mám například velmi ráda hrady, ale ty si „procházím“ pouze na internetu, pěšky se k nim prostě díky námaze nedostanu. Tak mi alespoň zbývají zámky, ke kterým se dá většinou dojet autem.
Díky svému onemocnění jsem ale poznala opravdové přátele. Vím, že mám rodinu, na kterou se mohu bezmezně spolehnout a která při mně stojí v jakékoliv životní situaci. Vždycky říkám: „Všechno zlé je potřeba obrátit v humor, a vše je pak mnohem snazší.“ Dnes už vím, že to není jen fráze, která se jen tak říká…

 

AUDIO: Jana Pokorná je po operaci srdce a řekla nám svůj příběh a Pavla Krištofová nás pozve na Dny prevence POMOC.