Darování plazmy: Na otázky odpovídá MUDr. Miroslav Šuta, lékař plazmaferetického centra
Je vhodné darovat plazmu pravidelně?
Jak v případě plazmy, tak i krve je pravidelné dárcovství vhodné. V České republice lze plazmu darovat každých 14 dní, zatímco plnou krev mohou ženy darovat maximálně 4× za rok a muži maximálně 5× za rok. Navíc u krve je důležité přijít ve chvíli, kdy vás vyzve transfúzní stanice, protože potřebuje krev určité krevní skupiny. V případě plazmy je výhodou, že se nepoužívá hned, takže nemá tak krátkou dobu spotřeby jako krev. Plazma se v plazmaferetickém centru okamžitě zmrazí na více než minus 30 stupňů a v tomto stavu zůstává několik měsíců. U dárce se při každém odběru stanovuje krevní obraz, abychom ho nepoškodili, navíc se každý odběr testuje na přítomnost infekčních nemocí typu žloutenky B a C, HIV apod. Je výhodnější, když člověk chodí pravidelně, alespoň několikrát za rok.
Jaké jsou podmínky dárcovství krevní plazmy?
Podmínky jsou podobné jako při darování krve, stanovuje je odborná lékařská společnost. Může darovat každý zdravý člověk mezi 18. a 60. rokem věku, po 60. roce věku mohou pokračovat dárci, kteří už darují, až do 65 let. Dárce by měl vážit minimálně 50 kg, zároveň však nepřesáhnout 150 kg. Současně by měl být zdravý – nemohou darovat například lidé, kteří prodělali nebo se léčí s onkologickou nemocí, pacienti, kteří mají třeba poruchy srážlivosti krve či imunity, ti jsou vyřazeni doživotně. Pak existují podmínky dočasného vyřazení: například nelze darovat krev ani plazmu 6 měsíců po novém tetování, jelikož by se tetováním mohly přenášet krví přenosné nemoci, jako je žloutenka typu C. Nesmí darovat ani těhotné ženy, neměly by darovat ženy, které kojí. Dále jsou to lidé s rizikovým chováním, např. uživatelé drog, ale nelze darovat ani 6 měsíců poté, co byl člověk ve vazbě nebo po návštěvě exotické země, kde se vyskytuje třeba malárie nebo některé horečnaté infekční nemoci. V takových případech fungují ochranné lhůty. Důležité také je, aby měl dárce vhodné žíly, které musí být snadno napíchnutelné. Odběr krve nebo krevní plazmy se provádí silnější jehličkou, než když se například odebírá jen vzorek krve u praktického lékaře.
foto / Freepik
Jaká je finanční kompenzace, kterou dostávají dárci krevní plazmy?
V našich centrech Amber Plasma mohou dárci plazmy získat finanční náhradu ve výši 900 Kč. Není to cena za plazmu, ale kompenzace za to, že dárcům určitým způsobem omezujeme život, například se musí na odběr připravit, mohou mít náklady spojené s dopravou, na samotném odběru stráví minimálně hodinu svého času atd. Zároveň se však mohou dárci rozhodnout, že chtějí darovat bezplatně. V takovém případě nedostanou hotovost, ale mohou si nechat vystavit potvrzení o odběru a následně jej využít při podání daňového přiznání, jelikož bezpříspěvkoví dárci krve i plazmy mají dle zákona nárok na daňový odpočet. Ve velké části Evropy mají i dárci krve určité výhody, ať už daňové, dostávají bonusy v podobě občerstvení, nebo mají od zaměstnavatele den volna, což u plazmy tento nárok není.
Ještě nikdy jsem plazmu nedaroval. Co mě čeká při první návštěvě plazmaferetického centra?
Nejprve vás kolegyně v recepci zváží, změří teplotu, tlak a potom vyplníte dotazník, který je podobný jako na transfúzních stanicích při darování krve. Ptáme se, jaké jste prodělal nemoci, jestli kouříte, pijete alkohol, zda jste užíval drogy, cestoval do exotických zemí, u žen potřebujeme vědět, zda jsou či byly těhotné, jsou po potratu atd. Zájemce o darování probere dotazník s lékařem, údaje při pohovoru upřesní, zapíše se do evidence. Dále lékař provede základní vyšetření, podobně jako když jdete ke svému praktikovi. Následně vás poučím o tom, jak se na odběry připravovat – je třeba dodržet určitý pitný režim, dietní opatření, dárce by měl být odpočinutý, fyzicky i psychicky v pohodě. A měl by se 2–3 hodiny před odběrem lehce najíst. Když si řekneme veškeré informace, odebereme malý vzoreček krve, který se odesílá do laboratoře. Přímo na místě si uděláme krevní obraz, ale v centrální laboratoři se provádějí testy na žloutenku typu B a C, HIV apod. Když vše dobře dopadne a není důvod k vyřazení, domluvíme se na termínu darování. Na samotný odběr plazmy můžete přijít za týden. V některých centrech lze darovat plazmu už při první návštěvě, ale my necháváme týdenní ochrannou lhůtu.
Záleží u dárcovství plazmy na tom, jakou mám krevní skupinu?
U dárcovství plazmy na krevní skupině nezáleží. Například faktory srážlivosti krve obsažené v plazmě, které jsou klíčovou složkou pro následnou výrobu léků, dokonce vůbec s krevní skupinou nesouvisejí. Často se však dárci ptají, jakou mají skupinu, je vidět, že je to zajímá. Běžně ji sice nezjišťujeme, ale v průběhu roku realizujeme různé akce, v rámci kterých dárcům krevní skupinu otestujeme a dostávají dokonce suvenýr s uvedením své krevní skupiny.
Jsem dárcem krve. Mohu současně darovat i plazmu, nebo se to vylučuje?
Ano, můžete darovat plazmu i krev, ale jsou na to nastavena pravidla. Řada dárců, kteří chodí k nám do plazmaferetického centra, jsou také pravidelní dárci krve, někteří mají i Janského plakety. Můžete darovat plazmu 4 týdny po darování krve. Tato ochranná lhůta je tam z toho důvodu, že po darování krve určitou dobu trvá, než se obnoví červené krvinky. Jednotlivé odběry samotné plazmy lze pak absolvovat po dvou týdnech. Po odběru plazmy můžete jít dle doporučení odborné společnosti na darování krve za 48 hodin, já osobně ale doporučuji dárcům až 2 týdny odstup od darování plazmy a krve. Dále je třeba upozornit na to, že ze zákona byste neměli darovat v různých plazmaferetických centrech. Dárci podepisují, že smí darovat plazmu jen v jednom centru, aby mohla být zachována kontrola četnosti darování.
Je odběr plazmy bolestivý?
Je to podobné jako u odběru krve. Může být bolestivý vpich, ale u samotného odběru by dárce již bolestivost pociťovat neměl. A pokud by ji pociťoval, je důležité řešit důvod a případně i odběr ukončit. Může se stát, že se vpich nepodaří nebo může dojít k ruptuře žíly, ale to se stává velmi zřídka. Nepředstavujte si to tak, že by praskla žíla a všude stříkala krev. Ve skutečnosti se udělá taková boulička na žíle a žilka nepojme krev, která se vrací. V případě ruptury se odběr ukončuje a člověk se nijak netrápí. Odběr plazmy je pocitově jiný než odběr krve, jak nám potvrzují i naši pravidelní dárci, kteří kombinují odběry plazmy a krve. Při plazmaferéze se totiž zahuštěná krev vrací zpět do žíly a je to jiný pocit než u odběru. Ne však bolestivý. V případě jakýchkoli komplikací je v centru vždy přítomný lékař, aby rozhodl, v čem je potíž. Řešením nepohodlí nebo bolesti může být zkusit napíchnout druhou ruku, anebo odběr ukončit. Obvykle ale máme zkušenosti s tím, že dárci si na odběr nosí mobil, knížku, časopisy, anebo chodí spolu třeba partneři, otec se synem, manžel s manželkou a povídají si, takže odběr ani nevnímají.
zdroj: Amber Plasma
