Fibrilace srdečních síní – skrytá hrozba mrtvice
Porucha srdečního rytmu je druhá nejčastější příčina cévní mozkové příhody neboli mrtvice. Ta každoročně zasáhne přes 40 tisíc Čechů. Většině způsobí trvalé následky. Deset tisíc lidí zemře. Zachránit život jim přitom může běžná preventivní prohlídka – včasné odhalení fibrilace síní, tedy nepravidelného srdečního rytmu, a nasazení vhodné léčby jsou pro prevenci mrtvice klíčové. Upozorňují na to lékaři u příležitosti Světového dne mrtvice, který připadá na 29. října.
AUDIO: O mrtvici mluví profesor Richard Češka, z Centra preventivní kardiologie a praktický lékař Norbert Král.
Zdravotní prevence zaměřená na kardiovaskulární systém je běžná i u profesionálních fotbalistů a zajímat by se o ni měla i obecná populace
Během posledních let se zpřísnila i kontrola sportovců zaměřená na kardiovaskulární systém, která v době před revolucí byla téměř nulová. Měly na to vliv jak události, které se staly především ve světě, ale i aktuální dostupnost různých vyšetření. „Důkladnou prevencí docílíte eliminace hráčů, kteří by mohli mít srdeční problémy. U nás na Dukle máme příklad Petra Malého, který podstoupil všechna vyšetření, která podstoupit měl, ještě ve větší frekvenci, než je běžné. Bohužel se na jeho vadu nedalo přijít dostupnými prostředky. Jednalo se o nepravidelnou srdeční arytmii,“ říká lékař fotbalového klubu Dukla Praha MUDr. Ladislav Šindelář. „Obecná populace by měla docházet na vyšetření, na která má nebo na ta, na která je pošle praktický lékař. Mezi základní vyšetření řadíme například EKG nebo odběry krve. Navíc by se mělo přihlížet k rodinné anamnéze, jestli se v ní vyskytují náhlé srdeční kolapsy,“ shrnuje důležitost preventivních vyšetření lékař.
AUDIO: Mrtvice postihuje i mladé lidí, mluví k tomu lékař Ladislav Šindelář, bývalý fotbalista Petr Malý a mladá maminka Věra.
Příčiny a projevy cévní mozkové příhody
„Na vzniku CMP se podílejí známé rizikové faktory jako zvýšený krevní tlak, kouření, cukrovka nebo porucha metabolismu tuků, např. zvýšený cholesterol. Ty je třeba u každého identifikovat a léčit. Nesmíme podceňovat ani význam rodinné zátěže. Velmi významné riziko představuje nejčastější porucha srdečního rytmu, tzv. fibrilace síní. Tu je třeba léčit nebo v případě, že fibrilace síní přetrvává, je potřeba zavést léčbu protisrážlivými prostředky, tzv. antikoagulancii,“ shrnuje prof. MUDr. Richard Češka, CSc.
Mozková mrtvice přichází náhle a projevuje se slabostí až ochrnutím nebo poruchou citlivosti poloviny těla, poruchou řeči a vidění. U pacienta dochází k náhlé nevysvětlitelné závrati, případně náhlým pádům ve spojení s dalšími neurologickými příznaky. Může se objevit slepota, bolest hlavy, na začátku zvracení, porucha vědomí nebo epileptické záchvaty. Jan Dohnálek je zakladatelem neziskové organizace ICTUS, která pomáhá lidem po cévní mozkové příhodě. Sám cévní mozkovou mrtvici prodělal a ostatním radí, jak se jí vyhnout: „Moje chyba? Nekontroloval jsem si vysoký tlak, vysoké nasazení v práci, nepoznal jsem malého ‚bratříčka‘, který mě měl varovat. Do dvou měsíců přišel větší, silnější. Ale dnes už jsem moudřejší. Hlídejte si tlak, nechte si zkontrolovat fibrilaci síní.Dodržujte životosprávu a neužeňte se.“
První příznaky mrtvice lze jednoduše odhalit. Pak je potřeba jednat rychle!
„Jestliže CMP začíná, je třeba si to uvědomit a co nejrychleji se dostat do specializované péče. Urgentní léčba ve specializovaném komplexním cerebrovaskulárním centru nebo na „iktovém centru“ je tím úspěšnější, čím dříve ji nemocný dostane,“ říká prof. MUDr. Richard Češka.
Proto je třeba znát základní příznaky, a pokud si jich všimneme, okamžitě volat rychlou záchrannou službu. Americká společnost pro CMP vytvořila snadnou pomůcku pro diagnostiku základních příznaků. „Pojem, který bychom si měli pamatovat, je FAST (Face – tvář, pokleslý koutek, vytékající sliny, Arm – paže, neschopnost udržet předmět, asymetrie pohybu pravé a levé paže, Speech – řeč, neschopnost mluvit nebo i obtížné rozumění řeči, Time – co nejrychlejší transport),“ shrnuje základní diagnostiku příznaků mrtvice prof. Češka.
Fibrilace síní se může u každého projevovat jinak. Někdo pociťuje zrychlení tepu, jiný oslabenou výkonnost. Často se stává, že se příznaky nedostaví vůbec a poruchu lékaři odhalí, až když pacient prodělá cévní mozkovou příhodu. „Přitom by stačilo, aby lidé chodili na pravidelné prohlídky k praktickému lékaři. Ty jsou jednou za dva roky plně hrazené zdravotní pojišťovnou. Lékař při nich zkontroluje tep a natočí EKG a případný problém tak odhalí i u zdánlivě zdravého člověka včas, dříve než dojde k fatálním následkům,“ upozorňuje předseda společnosti Mladých praktiků, MUDr. Norbert Král.
Odborníci se zároveň shodují, že spolupráce mezi praktickými lékaři a specialisty je pro následnou péči o tyto pacienty zásadní. „Moderní léky na ředění krve u nás předepisují jen specialisté. Chronicky nemocným a především starším pacientům by však ulehčilo život, kdyby jim recept na doporučení specialisty mohl vystavit praktický lékař, který si pacienta následně přebírá do péče. Ten může díky znalosti celkového zdravotního stavu včas zachytit také případné nežádoucí účinky léčby,“ říká doktor Král.
