Bojíme se těch infekcí, které nám skutečně hrozí?

Exotická infekční onemocnění vzbuzují obavy. Infekce, které jsou běžně rozšířeny v EU, ohrožují i nás. Přesto se jim nevěnuje taková pozornost, kterou by zasloužily. Virový zánět jater C je příkladem takové nemoci.

Ebola vzbuzuje nyní pozornost. Jde o smrtelné virové onemocnění –   podle  síly viru a podmínek, v nichž nemocný žije. Nákaza se přenáší kontaktem s tělními tekutinami nemocného. V ČR zatím nebyl hlášen jediný případ výskytu eboly a pravděpodobnost rozšíření epidemie i k nám není velká.

Ohrožují nás „obyčejné“ hepatitidy?

Hepatitida A (VHA)

Epidemie hepatitidy A pronásledují člověka od nepaměti. Na vině bývá špatná hygiena. U nás se v roce 1979 nakazilo ze zmrazených jahod dovezených z Polska více než 40 tisíc lidí.  Očkování proti ní chrání celoživotně.

Hepatitida B (VHB)

Je velice nebezpečná. Nákaza se přenáší infikovanými tělesnými tekutinami, a to při nechráněném pohlavním styku, krví při lékařských výkonech pokud nejsou zdravotníci očkováni, při injekčním užívání drog, při tetování, při porodu z matky na plod apod.
Tento typ žloutenky může přejít do chronického stádia, pacient se zcela neuzdraví a virus v těle dále přežívá. Nemocní s chronickou formou nemoci jsou v riziku vzniku cirhózy jater a jaterního karcinomu. Jsou také zdrojem nákazy pro své okolí, zvláště rodinné příslušníky.

Česká republika patří mezi státy s nízkým výskytem nových případů infekce VHB díky proočkovanosti a zvládnutému „harm reduction“ programu u injekčních uživatelů dog.

Hepatitida D (VHD)

Samostatná virová hepatitida D neexistuje, vždy je nutná současná hepatitida B a očkování proti hepatitidě B chrání i před hepatitidou D.

Hepatitida E (VHE)

Přenáší se zejména prostřednictvím tepelně nedostatečně upraveného vepřového masa a divočiny. Je nebezpečná pro ženy v těhotenství a u osob s těžkým chronickým jaterním onemocněním (hlavně u alkoholiků). Očkování zatím není dostupné nikde na světě.

Hepatitida C (VHC)

Očkovací látka zatím nebyla vyrobena. V ČR je infikováno zhruba 20 000 osob.

Žloutenka typu C se přenáší krevními tekutinami. Velmi často se objevuje u narkomanů, kteří používají infikované injekční jehly. Méně častý způsob nákazy je při tetování nebo akupunktuře, když nejsou dodrženy hygienické standardy. Žloutenkou se ovšem můžete nakazit i při nechráněném pohlavním styku. Virus se šíří výrazně více než hrozivá nemoc AIDS. Tato žloutenka je záludná, nakažený člověk velmi dlouho nemá vůbec žádné příznaky. Případně se u něj projeví jen únava nebo nechutenství, čemuž většina lidí nevěnuje příliš velkou pozornost.

Léčba je efektivní pouze na začátku onemocnění. Později už nezabírá, protože dojde k nevratnému poškození jater, které může vést až ke smrti. Jedinou cestou je pak transplantace orgánu. Za více než třetinu provedených transplantací jater přitom může žloutenka typu C.

Onemocnění je většinou diagnostikováno až v chronickém stadiu a často náhodou.

Proto je nutné odhalovat  a léčit hepatitidu C co nejdříve, to znamená myslet na ni a včas nabírat krev na vyšetření protilátek proti VHC.

AUDIO: Proč Češi mají v nepořádku jaterní testy? Co k tomu říká docent Petr Urbánek, z Ústřední vojenské nemocnice Praha a co říká k žloutence typu C lékařka Marta Šimůnková?