Inkontinence u mužů není tabu
Problematika inkontinence je jedním z nejaktuálnějších témat současné urologie. Tato porucha postihuje během života až 16% evropské populace, u mužů její prevalence stoupá s věkem až na 32%.V posledních několika letech je jí věnována mimořádná pozornost zejména s ohledem na výsledky mezinárodních epidemiologických studií, které ukazují na její vysoký výskyt v populaci. U mužů se nejčastěji vyskytuje ve věku nad 65 let, ale může se objevit i u mladších věkových kategorií.
U mužů, stejně jako u žen, se rozlišují dva základní typy inkontinence, stresová a urgentní.
Urgentní inkontinence je únik moči při náhlém a neodolatelném pocitu nucení na močení. Člověk trpící tímto typem inkontinence často nestihne doběhnout ani na toaletu. U jedinců s urgentní inkontinencí urologové běžně přistupují k farmakoterapii, která snižuje přenos vjemů z močového měchýře do mozku. Pomocí léčby se zvětšuje kapacita močového měchýře, a zároveň snižuje závažnost nucení na močení. Pacient má tak více času, aby odolal nutkání na močení a vyhledal toaletu. Jedním z důvodů vzniku nemoci může být onemocnění nervové soustavy, například roztroušená skleróza nebo stav po cévní mozkové příhodě a nemoc může postihnout i diabetiky. „Další příčinou mohou být i různé patologické stavy ve stěně močového měchýře, zánětem počínaje a nádorovým postižením konče. Podle toho se také dají lépe či hůře léčit, respektive vyléčit. V každém případě takový stav vyžaduje péči specialisty – urologa,“ uvádí prof. MUDr. Dalibor Pacík, přednosta Urologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.
Muži se setkávají i se stresovou inkontinencí, což je únik moči při zvýšení nitrobřišního tlaku například při kašli, kýchnutí nebo při ohnutí. Tento typ inkontinence vzniká především jako nežádoucí následek po operačních výkonech onemocnění prostaty. „Po operaci nezhoubného zbytnění prostaty, tedy po odstranění její části, která brání vyprazdňování močového měchýře, dochází k inkontinenci málo často, ale i zde někdy může vzniknout těžká a trvalá porucha. Po operaci pro zhoubný nádor, kdy se odstraňuje celá prostatická žláza, bývá inkontinence častější,“ vysvětluje prof. Pacík a zároveň upozorňuje, že nezáleží na technice operace (výskyt inkontinence není menší po laparoskopických či roboticky asistovaných operacích), ale především na zkušenostech operatéra. Porucha je většinou dočasná a intenzivní rehabilitací se v průběhu jednoho roku po operaci upravuje nebo alespoň výrazně zlepšuje. „Pokud se tak nestane, je po pečlivém vyšetření a analýze příčin na místě další operační korekce. I když jsou dnes, podobně jako u žen, k dispozici různé metody spojené s implantací umělé pásky, nejspolehlivější a nejlepší efekt má implantace umělého svěrače močové trubice,“ dodává k prof. Pacík.
Operace zhoubného nádoru prostaty se dnes stává jednou z nejčastějších příčin nekontrolovaného úniku moči u mužů. V poslední době navíc těchto operací velmi přibývá. Přibližně 1 % mužů, kteří podstoupili operaci prostaty kvůli nezhoubnému onemocnění, trpí stresovou inkontinencí. Bezprostředně po operaci zhoubných nádorů byl výskyt inkontinence zaznamenán u asi 20 % mužů. Ještě rok po operaci je u přibližně 8-12 % mužů inkontinence natolik závažná, že jsou nuceni vyhledat odbornou pomoc.
————–
Urologická klinika FN Brno, která představuje přirozené terciární centrum urologické péče jihomoravského regionu, je jedním ze dvou center v ČR akreditovaných k provádění implantace umělých svěračů močové trubice. Tyto operace jsou zde prováděny již od první poloviny 90. let minulého století a od této doby pomohly mnoha mužům, s touto závažnou poruchou. Pracoviště řešíé samozřejmě problematiku urologie v celé její šíři.
