Je sport v horku nebezpečný?
Vysoké letní teploty obvykle nedělají dobře lidem s kardiovaskulárními chorobami, ovšem zátěží jsou i pro srdíčka zdravých lidí. Bez ohledu na počasí se přitom mnozí z nich nechtějí vzdát svého oblíbeného sportování. Jestli se tak nevystavují přílišnému riziku, jsme se zeptali primáře Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce profesora MUDr. Petra Neužila, CSc., FESC.
Proč se zdravým lidem doporučuje, aby se ve vedru vyvarovali zvýšené tělesné námahy, tedy i sportu?
Kardiovaskulární systém obecně je jak v extrémním horku, tak i v mrazech zatěžován dvojnásob. Organismus má totiž zvýšené nároky na termoregulaci, tedy na udržení rovnováhy ve výdeji vody a současně na zajištění dostatečné viskozity, neboli vazkosti krve. Lidově se říká, že kdo v horku málo pije, tomu „houstne krev“, což není pro metabolismus dobré. Důležité je, jakou má člověk „fyzičku“. Pokud jsou jedinci sice zdraví, ale netrénovaní, pak je pro ně i obyčejná námaha ve vedru srovnatelná se situaci, jako by namísto pár kilometrů běželi maraton.
Někteří sportovci se ale nechtějí svého pravidelného tréninku vzdát ani v horkých dnech. Když jsou dobře trénovaní, nevadí to?
Trénovaní jedinci snesou velké fyzické výkony v horku podstatně lépe, protože jejich oběh je na zátěž více adaptovaný. Nicméně i trénovaný sportovec vydá při vysokých teplotách více energie a úplně stejným způsobem, jako netrénovaný člověk, ztěžuje termoregulaci organismu.
Může sportovní aktivita v horkém počasí vést ke kolapsu? Čím je to způsobeno?
Člověk může zkolabovat právě proto, že srdeční výdej nestačí pokrývat vysoké nároky na oběh a zároveň na výměnu tepla – odpařování vody. Je to stejné, jako by se obézní člověk dosyta najedl, a pak ještě vlezl do horké vany. Jde o distribuci prokrvení – to se díky horké koupeli zvyšuje v oblasti kůže, a přitom je nutno prokrvit i zažívací trakt. V té chvíli již nezbývá srdeční kapacita na prokrvení mozku. Obdobně se to odehrává i v případě horka a v něm provozované fyzické zátěže.
Může se poprvé při sportovní zátěži projevit skrytá srdeční vada? Které neodhalené vady to u mladších lidí bývají nejčastěji?
Určitě se takto skrytá vada srdce projevit může. Je to velmi typické u výkonnostních sportovců, kteří při vrcholových utkáních umřou náhlou smrtí. Příčinou často bývá například takzvaná hypertrofická kardiomyopatie, při níž patologicky zbytní svalovina levé komory srdeční. Jindy se může jednat o takzvaný preexcitační syndrom, kdy nadpočetná rychlá spojka – svalový můstek převádí nesmírně rychle impulzy ze síně na komory. Při tom vznikne fibrilace komor, což je se životem neslučitelná situace. V USA odborníci diskutovali, zda proplácet EKG a echokardiografii u vrcholových sportovců, aby tyto poruchy odkryli. Samozřejmě jsou i další vady, které vedou k úmrtí sportovců, ale ty jsou již vzácnější – kupříkladu takzvaný syndrom dlouhého QT (anglicky long QT syndrom), který končí opět maligními komorovými tachy-arytmiemi, tedy příliš rychlými a nepravidelnými stahy srdce, které takto přestane plnit svou funkci.
Oddělení PR a komunikace
Nemocnice Na Homolce
