Klíšťovou encefalitidou se každý rok nakazí stále více lidí
Česká republika je dlouhodobě na prvních místech ve výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou v Evropě. Bohužel se u nás proočkovanost pohybuje jen na úrovni do 25 %. V sousedním Rakousku se přitom tato hranice pohybuje okolo 80 %. Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, které může zanechat trvalé následky. Infikovaná klíšťata se objevují i v nadmořských výškách nad 1000 m. n. U nás je cca 80 – 90 % případů zaznamenáno u starších 15 let, nejvyšší nemocnost je ve skupině 55 – 64letých dospělých.
Nejčastěji se lidé klíšťovou encefalitidou nakazí přisátím infikovaného klíštěte. Virus se na člověka ale může přenést například i pitím tepelně neupraveného kravského, kozího a ovčího mléka nebo nepasterizovaných mléčných výrobků. Onemocnění mívá obvykle dvě fáze. V první fázi nemoci má pacient obvykle příznaky podobné chřipce – zvýšenou teplotu, bolesti hlavy, kloubů a cítí se celkově unavený. Ve druhé fázi může být napaden nervový systém. Nemocného pak bolí hlava, trpí svalovým třesem, závratěmi či poruchami spánku. Pacient může mít i po vyléčení nemoci trvalé následky v podobě bolestí hlavy, sníženého soustředění a výkonnosti, třesu nebo obrny končetin.
Prevence proti klíšťové encefalitidě existuje
S příchodem jarního období lze očekávat nárůst aktivity klíšťat, a je proto nejvyšší čas připravit se formou účinné prevence. U nás jsou dostupné dvě očkovací látky. Kompletní očkovací schéma je sestaveno ze tří dávek.
V minulém roce v ČR došlo k opětovnému nárůstu výskytu klíšťové encefalitidy
V roce 2016 došlo po dvou letech poklesu k nárůstu případů klíšťové encefalitidy. „Díky loňské mírné zimě se první případy infekce objevily už v únoru. Velkou část května a června byla aktivita klíšťat na nejvyšší možné úrovni a počasí svědčilo i houbám a lesním plodům. Odrazem toho byla vyšší frekvence pohybu lidí v místech s výskytem vysoce aktivních infekčních klíšťat a vysoký počet jarních případů klíšťové encefalitidy. Následně došlo v letních a podzimních měsících ke zpomalení nárůstu, takže se loňský rok nakonec nestal rekordním. Zvýšení počtu nakažených ze 348 na 565 však rozhodně není pozitivním trendem. Stále zůstáváme na negativním prvním místě v celé EU,“ uvádí doc. Rastislav Maďar, odborný garant center očkování a cestovní medicíny.
V letošním roce bude situace opět dost záviset na počasí. „V zimě jsme zaznamenali mrazivé teploty, na druhou stranu byla přítomná sněhová vrstva, která vytváří určitou izolaci. Delší tání sněhu na jaře zajistí vyšší vlhkost půdy, kterou mají klíšťata ráda. Je důležité si uvědomit, že všechna přírodní ohniska klíšťové encefalitidy neznáme, a o výskytu nového se někdy dozvíme až z případu nákazy u pacienta. Infekční klíšťata roznášejí zvířata i na velmi velké vzdálenosti,“ doplňuje docent Maďar.
Audio: Jak jsou pro naše zdraví klíšťata nebezpečná, to sdělí doc. Rastislav Maďar.
S počtem dávek klesá disciplína dodržování intervalů k přeočkování
Významným faktorem ovlivňujícím počet případů klíšťové encefalitidy je proočkovanost populace. V ČR se odhaduje na cca 24 %. Počet očkovaných druhou, třetí a další dávkou v pořadí postupem času klesá. Jinými slovy, očkovaní na další dávky zapomínají nebo je ignorují. Nedodržení intervalu je nejčastější ve věkové kategorii 31–40 let a k přesahu intervalu dochází nejčastěji v jarních měsících. Frekvence tohoto jevu je přibližně stejně častá u mužů a žen.
Důvody pro neočkování
Mezi nejčastější důvody patří nedostatek času podstoupit očkování, cena vakcíny nebo obavy z možných nežádoucích účinků. Na očkování proti klíšťové encefalitidě přitom v dnešní době přispívají všechny zdravotní pojišťovny. Za desítky let existence vakcín proti této nemoci byl také ověřen jejich dobrý bezpečnostní profil. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou obvykle bolest v místě vpichu, bolest hlavy nebo zvýšená teplota
Audio: Svůj příběh nám řekla lékařka Věra. Poslouchejte.
