Nový „protikuřácký“ zákon: Zákaz kouření v restauracích

„Jedním z hlavních důvodů, proč Ministerstvo zdravotnictví navrhuje opatření ohledně zákazu kouření ve všech uzavřených prostorách restaurací, je ochrana nekuřáků před škodlivými účinky pasivního kouření“ říká náměstek pro zdravotní péči MUDr. Ferdinand Polák. Zvláště těhotné ženy, kojící maminky a děti jsou nejvíce ohroženými skupinami. Navíc na malých městech a vesnicích nekuřácké restaurace prakticky neexistují a mnoho rodin s malými dětmi tak musí řešit dilema – trpět v zakouřeném prostředí nebo nejít do restaurace nebo kavárny vůbec.

Musíme si uvědomit, že nyní je velmi silná základna kuřácké populace, jelikož mladí lidé kouří více a začínají kouřit dříve. Pokud člověk nezačne kouřit v mladém věku, je velmi pravděpodobné, že nezačne kouřit vůbec. A tím hlavním vzorem mu jsou především rodiče, blízké okolí.

„V tuto chvíli podíl kuřáků, kteří začali kouřit před 15. rokem věku, stoupl od roku 1997 o 60 %!“ uzavírá MUDr. Ferdinand Polák, náměstek pro zdravotní péči, Ministerstva zdravotnictví.

A co si představit pod notoricky známou větou že „kouření škodí zdraví“?

 

V dnešní době je bezpečně prokázáno, že kouření má přímou souvislost s rozvojem nádorového onemocnění (a to nejen nádorů plic), ale také je spolu s vysokou hladinou cholesterolu, vysokým krevním tlakem a cukrovkou hlavní příčinou srdečních a cévních onemocnění. Dále je kouření nejvýznamnější příčinou chronické bronchitidy. Obecně lze bez nadsázky říct, že kouření poškozuje všechny tělesné orgány. Riziko je zvýšené nejen u aktivních kuřáků, ale také u pasivních. (Pasivní kouření zvyšuje kardiovaskulární riziko o 30%!)

 

Možná málo čtenářů ví, ale i taková vodní dýmka je někdy veřejností vnímána jako „bezpečná“ alternativa cigaret. Nicméně tomu tak není, i kouření vodní dýmky může být velmi škodlivé. „Proto i v novém „protikuřáckém“ zákoně počítáme s přísnějším režimem pro vodní dýmky“ říká náměstek pro zdravotní péči MUDr. Ferdinand Polák.

Kouření v číslech:
–          71 % případů rakoviny hltanu zasahuje kuřáky;
–          téměř 60 % rakoviny jícnu či hrtanu taktéž;
–          celých 96 % případů rakoviny plic je způsobeno kouřením;
–          čtvrtina případů rakoviny žaludku, tlustého střeva či konečníku není způsobena jídlem a obezitou, ale právě kouřením; stejně tak 45 % případů rakoviny močových cest a dvě třetiny rakovin ledvinné pánvičky a močového měchýře.
–          50 % případů infarktů před 50. rokem věku je z kouření; 45 % srdečních selhání před věkem 45 let.
–          úmrtí mužů kuřáků mezi 35 a 75 rokem je 38 % případů způsobeno kouřením. Dalších 19 % úmrtí je v důsledku kouření pro muže starší.
–          Kuřáci si ubírají v průměru více než 6 let svého života.

Mýtus č. 1: Nemusím přestat kouřit, protože prostředí, ve kterém žiji, je již stejně znečistěné.
Fakt: Znečištěné životní prostředí způsobuje vznik rakoviny plic jen u 5 % populace. Stále tedy platí, že největším zabijákem jsou tabákové výrobky. Koncentrace toxických látek, které vdechuje kuřák je mnohonásobně větší než při běžné inhalaci již tak znečistěného ovzduší.

Mýtus č. 2: Elektronické cigarety je dobrá náhražka
Fakt: Samozřejmě je tato cigareta menší zlo, než klasická nikotinová. Musíme ale rozlišit elektronické cigarety, které nikotin obsahují a které ne. Ty s obsahem nikotinu vlastní závislost na droze neřeší. Z hlediska celospolečenského jsou problematické i elektronické cigarety bez obsahu nikotinu. Tím že napodobují klasickou cigaretu a manipulaci s ní, jejich užívání propaguje kouření. Navíc i v místech kde je nyní kouření klasické cigarety zakázané. Tím spíš si okolí kuřáka hned všimne a tím spíš je negativním vzorem pro děti a mládež.

Mýtus č. 3: Rodiče jsou kuřáci, ale své děti povedeme k prevenci a vysvětlíme jim, že to není dobré.
Fakt: Samozřejmě bude dobré, pokud rodiče budou od malého věku dítěte vysvětlovat, že kouření není zdravé. Ale vždy je to o vzoru v rodině, který většina z nás přebere i do dospělosti. Nehledě na to, že pokud jako rodič budete v prostředí, kde jsou děti kouřit, počítejte u dětí se zdravotními problémy. Ať už se jedná o častější zápaly plic, záněty středního ucha, astmatické záchvaty či atopické ekzémy. Mnoho studií rovněž prokázalo vliv kouření rodičů na rozvoj dětské leukémie.

Přijde k Vám nemocný člověk – kuřák, který nechce přestat kouřit. Co vše ho čeká?
Každého pacienta je nutné se optat, zda kouří. Vysvětlím mu možné souvislosti se současným onemocněním, vliv na osoby, které žijí s pacientem v jedné domácnosti, všechna možná rizika a následky kouření (nejen karcinom plic, hltanu, dutiny ústní, jícnu, močového měchýře, slinivky břišní, předčasný infarkt, mozková mrtvice, chronická bronchitida, ale i např. poruchy erekce). Kuřáci umírají v průměru o 15 let dříve než nekuřáci. Všem aktivním kuřákům doporučím přestat, ale pokud pacient nechce, další intervence již nemají smysl. Při další návštěvě se zeptám opět, poradím, posoudím ochotu přestat, v pozitivním případě pomůžu s odvykáním.

Jsou mentolové cigarety bezpečnější?
Rozhodně ne, naopak. Mentol způsobuje v ústech a dýchacích cestách pocit chladu, který nás nutí k hlubší inhalaci.

A co vodní dýmka? Předpokládám, že je podstatně bezpečnější než klasická cigareta.
To je další velký omyl. Kouření vodní dýmky je minimálně stejně nebezpečné jako kouření cigaret. Zde probíhá spalování tabáku při velmi nízké teplotě, čímž se tvoří více dehtu a oxidu uhelnatého. Jedna „seance“ se vyrovná vykouření dvaceti cigaret!

Např. Jsem velký sportovec ale i kuřák. Může se to časem nějak více projevit, než u člověka, který žije zdravě? Jaké jsou možné problémy. Co ho čeká?
Sportovci, kteří kouří, podávají mnohem horší sportovní výkony než nekuřáci a sami na sobě poznají, že kouření je čím dál více omezuje. Neznám vrcholového sportovce, který by kouřil. Kouření má velký negativní vliv na dýchací ústrojí, dochází jednak k poruše samočistící funkce plic, přestavbě výstelky průdušek a ztluštění jejich stěny s následnou poruchou výměny krevních plynů. Navíc dochází k úbytku plicních sklípků a k celkovému poklesu plicních funkcí. Sport a kouření zkrátka nejde dohromady.

Pokud už kouřím – doporučíte mi sportovat, když jsem člověk, který se nehýbe?
Sport doporučuji každému pacientovi, ať už kouří či ne. Nemusí se jednak o namáhavé sporty, jakýkoliv pohyb (rychlá chůze alespoň 30 minut 3x týdně) snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění (v důsledku snížení cholesterolu, snížení krevního tlaku, zlepšení výkonu srdce) a zlepšují se plicní funkce. Navíc sport může pomoci i při odvykání kouření, bylo prokázáno, že lidé po sportovní aktivitě mají menší chuť na cigaretu.

Pacient chce přestat kouřit i bez medikamentů, mám nějakou naději?
Samozřejmě. V první řadě je potřeba si uvědomit, proč chcete přestat kouřit. Stanovte si „den D“, kdy s kouřením přestanete. Vymyslete si náhradní činnost k situacím, ve kterých kouříte (např. Při chuti na cigaretu vypít sklenici nápoje, jít si zaběhat…), odstraňte ze svého okolí předměty související s kouřením, stanovte si odměnu za úspěch. Je však potřeba si uvědomit, že se většinou jedná o skutečnou závislost, proto se nestyďte při neúspěchu vyhledat odbornou pomoc např. v Centru léčby závislosti na tabáku. Mějte na paměti, že přestat kouřit má smysl ve kterémkoliv věku.

 

Zdroj: www.mzcr.cz