Lékaři vytáhli do boje za včasnou léčbu pro diabetiky

Slepota, syndrom diabetické nohy nebo selhání ledvin – to jsou komplikace, se kterými se mohou potýkat pacienti s diabetem II. typu. Oddálit je dokáže moderní léčba. Tu však pojišťovny proplácejí, až když se stav pacientů zhorší natolik, že jim lékaři naměří průměrnou hladinu cukru v hodnotě 60 mmol/mol a více. Přitom nejlépe tyto léky fungují, když se k pacientům dostanou co nejdřív. Lékaři proto navrhují nasadit léčbu už při hodnotě 53 mmol/mol, která je v souladu s mezinárodním doporučením.

V současnosti užívá moderní léčbu celkem 171 000 pacientů. Pokud by se hranice snížila na lékaři doporučovaných 53 mmol/mol, zvýšil by se jejich počet o dalších 20 000. „Postupnému zhoršování stavu pacientů s cukrovkou se bohužel nevyhneme, protože se jedná o trvale progredující onemocnění. U pacientů, kterým zvládneme nasadit moderní léky včas, dokážeme oddálit možné komplikace o 10 i více let. Pokud léky nasadíme až ve chvíli, kdy už hůř funguje slinivka, jejímž úkolem je vylučovat inzulin a snižovat hladinu cukru v krvi, nejsou tak efektivní. Čekání na to, až se pacientovi dostatečně zhorší hodnoty glykovaného hemoglobinu, proto nepovažuji za šťastné,“ vysvětluje MUDr. Jitka Homolová, lékařka diabetologického centra Městské nemocnice Ostrava.

Průměrnou hladinu cukru v krvi neboli odborně hladinu glykovaného hemoglobinu měří diabetologové pacientům přibližně 2–4× ročně. Pacienti ji mohou pozitivně ovlivnit dodržováním dietních opatření a užíváním léků. Hodnota odráží průměrné množství cukru v krvi po dobu asi 3 měsíců. Měření proto nelze ošálit dodržováním zdravé životosprávy pouze den nebo dva před návštěvou lékaře. Jestliže je hodnota vyšší než 60 mmol/mol, pacient má nárok na moderní léky, které pozitivně ovlivňují hladinu cukru v krvi, šetří slinivku a mají minimum nežádoucích účinků. „Důvodem, proč existuje toto omezení, je především vysoká cena nových léků a dalšího vybavení,“ dodává MUDr. Homolová. Lékaři odhadují, že ročně stojí pacient využívající moderní přípravky a pomůcky pro domácí kontroly glykemie kolem 20 000 Kč.

Současně se v ČR léčí přibližně 1 000 000 pacientů s diabetem. Přibližně 6,8 % z nich trpí diabetem I. typu, jehož příčinou je selhání imunitního systému. Naproti tomu za diabetes II. typu může většinou genetická predispozice a špatný životní styl. Podle statistik se celkem 12 % z diabetických pacientů časem začne potýkat s poruchami ledvin. Stejné procento čeká porucha zraku. Ve vyspělých zemích je diabetes nejčastější příčinou, kvůli které končí pacienti na dialýze, a zároveň i nejčastějším důvodem slepoty. K amputaci kvůli syndromu diabetické nohy dochází ročně u 1,3 % pacientů. „Léčba pacientů s komplikacemi je pak pro zdravotní systém mnohem dražší než při včasném podávání moderních přípravků,“ vysvětluje prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., MBA, předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP. „Moderní léky přizpůsobujeme na míru pacientovi. Na rozdíl od inzulinu se pacienti nemusí obávat, že u nich dojde ke kritickému snížení množstvím cukru v krvi – hypoglykemii. Kvůli ní mohou pacienti až ztrácet vědomí a v nejtěžších případech mohou být i v ohrožení života. Dlouhodobě usilujeme o to, aby pojišťovna hradila moderní léky pacientům už od hodnoty 53 mmol/mol,“ doplňuje prof. Škrha.

Zatímco dříve byl diabetes II. typu považován za nemoc starších lidí, dnes je běžné, že se objevuje již u náctiletých. Nemoc je dána geneticky. Vrozené geny v kombinaci se špatným životním stylem, obezitou a nulovým pohybem způsobují, že se cukrovka projeví v brzkém věku. Léčba se pak kromě léků týká i dietních opatření. „Pacienti, kterým to dovolí zdravotní stav, by měli ujít alespoň 3 km denně,“ radí prof. Škrha.

 ———————————————————

Diabetes mellitus I. typu

Nemoc je důsledkem selhání imunitního systému, který reaguje proti buňkám, ve kterých se tvoří inzulin. Nejčastěji se projevuje už v období puberty. Postupně u tohoto typu diabetu dochází k úplnému zničení buněk slinivky břišní, která inzulin vytváří. Léčba proto vyžaduje pravidelnou kontrolu glykemií, doživotní dietu a podávání inzulinu.

Diabetes mellitus II. typu

Nemoc se projevuje nedostatečnou citlivostí tkání k účinkům inzulinu, který produkuje slinivka břišní. Inzulin má za úkol redukovat množství cukru v krvi. Jestliže se tak neděje, cukr, který zůstává v krvi a koluje organismem, poškozuje stěny cév, vede k jejich ucpávání a špatnému prokrvení tkání. To může mít za následky poruchy zraku, selhání ledvin, mozkovou mrtvici, srdeční infarkt či poškození nervů. Komplikace, které vlivem zvýšeného množství cukru v krvi vzniknou, jsou nevratné. Základem léčby je zvýšení pohybové aktivity, dieta, redukce hmotnosti a léky, které zlepšují uvolňování inzulinu nebo jeho působení v tkáních.