Když léky přestávají účinkovat
K léčbě onemocnění způsobených bakteriemi se využívají antibiotika. Cílem podání je zlepšit zdravotní stav pacienta. Zda člověk onemocní nebo ne, rozhoduje také jeho zdravotní stav, aktuální situace i agresivnost bakterie.
Před nasazením antibiotik je proto vždy nutné zjistit, zda je daná bakterie skutečně původcem infekce či onemocnění, jak se chová a reaguje. Teprve na základě těchto informací lékař doporučuje vhodné antibiotikum s nejvyšší pravděpodobností úspěšné léčby.
Jak vzniká odolnost?
Užívání antibiotik je často komplikované a mnozí lidé to podceňují. Navíc, čím častěji jsou tyto léky užívány, tím více si na ně bakterie zvykají a vytvářejí si proti nim odolnost. Pokud jsou původci infekce vůči podávaným lékům rezistentní, účinnost léčby se snižuje nebo léčba zcela přestává fungovat. Tehdy hovoříme o tzv. antibiotické rezistenci. Ta je nebezpečná nejen pro samotného pacienta, ale i jeho okolí, do kterého se rezistentní bakterie okamžitě začínají šířit.
U nás je spotřeba antibiotik stabilní. Každý rok je využito cca 15 milionů balení, což představuje přibližně 70 tun antibiotik. V oblasti komunitních původců nemoci, tj. těch, kteří se běžně vyskytují v populaci (např. pneumokokové infekce), je rezistence spíše na nižší úrovni.
Naopak v oblasti nemocničních infekcí, které se objevují mj. po operačních zákrocích (např. multirezistentní enterobakterie), je úroveň rezistence vyšší. „Vyšší míra rezistence je způsobena především, nikoliv však výhradně, nevhodným užitím antibiotických přípravků. Podávání antibiotik pouze „pro jistotu“ či z diagnostických rozpaků je jedním z důvodů nárůstu rezistence bakterií k antibiotikům,“ vysvětluje MUDr. Václava Adámková, primářka Klinické mikrobiologie a Antibiotického centra VFN a 1. LF UK.
Kromě nadužívání a nevhodného užívání antibiotik má na vznik rezistence vliv také konkrétní onemocnění, kvalita péče v nemocnicích i na klinikách, míra proočkovanosti ve společnosti a sociální faktory.
Evropská komise proto již v roce 2011 připravila akční plán pro boj s antimikrobiální rezistencí, který v České republice koordinuje a realizuje Národní antibiotický program na základě usnesení vlády ČR. Důležitou roli hraje také Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který v souladu se zákonem o léčivech zajišťuje, aby byla používána pouze takové léčiva, která jsou kvalitní, účinná a bezpečná.
Akční plán se opírá o tyto základní předpoklady úspěšného boje s rezistencí vůči léčivům:
Uvážlivé používání antibiotik v praxi: Antimikrobiální rezistence přímo souvisí s předepisováním, dostupností a užíváním antibiotik. Nevhodné předepisování, nadužívání antibiotik či jejich nesprávné užití pacienty vede k nárůstu rezistence bakterií.
Zabránění antimikrobiálním rezistencím a jejich šíření: Zde hovoříme především o rezistencích, které vznikají v nemocničním prostředí. Je známo, že 20 – 30 % těchto infekcí lze zabránit dodržováním preventivních zásad a kontroly infekcí. Svou roli hrají nejen pracovníci ve zdravotnictví, ale i samotní pacienti.
Vývoj nových léčiv: „Ve vývoji je nyní 395 nových léčiv a vakcín, které budou v budoucnu určeny k léčbě infekčních onemocnění. Jejich vývoj je oproti vývoji klasických léčiv poměrně specifický – v dnešní době je totiž poměrně složité nalézt zcela novou bezpečnou molekulu a včas ji klinicky ověřit. Proto se vývoj obrací i jiným směrem než pouze k antibiotikům,“ vysvětluje Mgr. Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Mezinárodní spolupráce: Antimikrobiální rezistence je globální problém, k jehož úspěšnému řešení je zcela nutná spolupráce na všech úrovních.
MUDr. Václava Adámková, primářka Klinické mikrobiologie a Antibiotického centra VFN nám vysvětlí, jak vzniká rezistence a zda je na vině praktický lékař, který antibiotika předepisuje. Rozhovor si poslechněte ZDE
Ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv lékaře Pavla Březovského jsme se zeptali, proč antibiotika při léčbě nezabírají. A zda je nutné nahradit antibiotika jinými silnějšími. Rozhovor si poslechněte ZDE
Osm dobrých rad pro pacienty
Jak správně zacházet s antibiotiky?
- Dbejte pokynů lékaře. Užívejte antibiotika pravidelně a ve stanovený čas.
- Antibiotika vždy dobírejte.
- Neužívejte antibiotika, která nebyla předepsaná vám.
- Pokud máte v lékárničce stará, nedoužívaná antibiotika, vraťte je do lékárny.
- Neužívejte prošlá antibiotika.
- Antibiotika jsou dostupná pouze na předpis. Nesnažte se obejít lékaře a obstarat si je jinak.
- Uvědomte si, že antibiotika jsou určena pouze k léčbě bakteriálních infekcí. Pokud vám lékař antibiotika nepředepsal, vaše onemocnění je pravděpodobně jiného původu.
- Důsledně dodržujte základní hygienické zásady, předejdete tak vzniku infekcí.
