Monitorování srdce zachraňuje životy
Celosvětová studie prokázala snížení úmrtnosti pacientů se srdečními poruchami při použití dálkového monitorování.
IN-TIME studie sledovala pacienty s implantovaným systémem dálkového monitorování Home Monitoring.
„Poměrně překvapujícím a velmi pozitivním zjištěním bylo snížení celkové úmrtnosti nemocných napojených na dálkovou monitoraci o více než 50 % ve srovnání s běžnými kontrolami,“ uvedl profesor Miloš Táborský přednosta I. interní – kardiologické kliniky FN Olomouc. Dodal, že pokud u pacientů nastalo zhoršování zdravotního stavu, mohli to lékaři díky systému Home Monitoring odhalit včas a také včas upravit léčbu.
Studie IN-TIME trvala 12 měsíců a bylo do ní zařazeno 664 nemocných s pokročilým srdečním selháním a těžkou dysfunkcí levé komory z 36 světových center. Za ČR se zúčastnila dvě pražská pracoviště – Nemocnice Na Homolce a IKEM.
Bude domácí monitoring hrazen pojišťovnami?
Výsledky studie prokázaly, že dálkové sledování by mělo být součástí každodenní péče o vysoce rizikové pacienty se srdečním selháním, kteří mají implantován kardiostimulátor či defibrilátor. „ S radostí mohu říci, že jsme nedávno dostali dopis od Všeobecné zdravotní pojišťovny, která se po dlouhé době pozitivně staví k možnosti úhrady dálkové monitorace u nejrizikovějších nemocných. Pevně věřím, že nejpozději od 1. července bude uvedený kód výkonu akceptován ve smluvních vztazích a že centra, která provádějí Home Monitoring či jinou formu dálkové monitorace kardiaků, ho dostanou také konečně uhrazen,“ zdůraznil Táborský.
AUDIO: Jak studie pomohla těžce nemocným se srdcem, to už vyjasní profesor Miloš Táborský přednosta I. interní – kardiologické kliniky FN Olomouc.
Home Monitoring dokáže rychle odhalit zhoršení klinického stavu pacientů a denně automaticky odesílá údaje lékařům. Včasné odhalení neblahých událostí, zejména asymptomatické fibrilace síní, umožňuje lékaři upravit léčbu pacienta ve velice časném stádiu.
Mezi vysoce rizikové pacienty patří nemocní se sekundárně preventivní indikací defibrilátoru (již po kardiopulmonální resucitaci pro život ohrožující poruchu rytmu). Dále nemocní, kteří splňují indikační kritéria pro primárně preventivní indikaci defibrilátoru a mají navíc další závažné rizikové faktory, jako např. známky pokročilého srdečního selhání i při maximální farmakoterapii. Potom i onemocnění typu diabetu, renální nedostatečnosti či předchozí cévní mozkové příhody a všichni nemocní po prodělané arytmické bouři, resp. katerizační ablaci pro komorovou tachykardii či fibrilaci komor. „Tito pacienti by si dálkovou monitoraci zasloužili zcela jistě nejvíce. Můj odhad je takový, že pokud bychom začali se skutečně proaktivním monitoringem, mohli bychom v ČR pojmout v prvním roce okolo 3 až 5 tisíc nemocných,“ dodává profesor Miloš Táborský.
AUDIO: V budoucnu bude domácí monitorování hrát důležitější roli. Pana Ladislava Doležala už chrání domácí monitor. Jak? Poslouchejte.
Více informací naleznete na: www.biotronik.com