Národní registr zlepší péči o těhotné i novorozence
U nás ročně porodí celkem asi 100.000 žen. U všech těhotných by měla být provedena celá řada vyšetření. Ale nejsou data, kolik z nich má screening pozitivní, jaké jsou výsledky péče o těhotné s určitým typem rizika nebo patologie. Řešení má přinést Národní registr ukazatelů péče, který v elektronizované podobě propojí data.
Screening – vyhledávání vrozených vad. U nás není přesná metodika, jak má být vyhledávání vrozených vad plodu prováděno a není nijak organizováno ani kontrolováno.
Morfologická vada plodu je viditelná při vyšetření ultrazvukem (případně magnetickou rezonancí). Záleží na velikosti plodu a zobrazovacích podmínkách. V prvním trimestru těhotenství může ultrazvukové vyšetření zobrazit až 50 % závažných vad a ve druhém trimestru až 90 %.
Většina plodů s chromozomální vadou (cca 300 – 400) má současně i vadu morfologickou. U poloviny plodů jde o trisomii 21. chromozomu – Downův syndrom. Ročně je to přibližně 200 plodů, z nichž však asi polovina nemá zobrazitelnou morfologickou vadu.
„Hlavním cílem screeningu vrozených vad plodu je ročně diagnostikovat neinvazivně při ultrazvukovém vyšetření, případně pomocí magnetické rezonance přibližně 2.500 plodů s morfologickou vadou a současně vyhledat co možná nejlepším screeningovým testem asi 100 těhotných žen, u kterých je plod postižen Downovým syndromem a nemá současně vadu morfologickou,“ uvádí doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc. , ředitel ÚPMD a předseda ČGPS ČLS JEP.
AUDIO: Národní registr pomůže vyhledávat těhotné ženy v riziku, to potvrzuje docent Jaroslav Feyereisl a docent Ladislav Krofta.
Těhotných žen s krevní skupinou RhD “mínus” je přibližně 15 %. Žádná krevní skupina těhotné ženy není nebezpečná pro plod ani pro novorozence, ale ženám s krevní skupinou RhD “mínus” (RhD negativní) by měla být v situacích, kdy existuje riziko průniku krvinek plodu do jejich krevního oběhu preventivně podána injekce s protilátkou anti-D. Protilátka zabrání vytvoření si vlastních protilátek anti-D, které by v budoucích těhotenstvích mohly pronikat placentou k plodu a způsobit rozpad jeho červených krvinek (riziko anémie, chudokrevnost), pokud by měl krevní skupinu RhD “plus” (RhD pozitivní).
To se týká pouze žen, které čekají RhD pozitivní dítě (cca 60 %). Naopak cca 40 % čeká RhD negativní dítě a těm je injekce s protilátkou anti-D podávána zbytečně.
Velkým přínosem a krokem vpřed by byla možnost vyšetřit na začátku těhotenství u všech RhD negativních žen současně i RhD krevní skupinu plodu a to tzv. z krve těhotné ženy.
AUDIO: Která vyšetření podstupuje budoucí maminka, to sdělí docent Marek Lubušký, z porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc.
