Očkování chrání životy: Evropský týden očkování je opět tady, již po dvacáté

Blíží se Evropský týden očkování (European Immunization Week, EIW), který je tradiční součástí Světového týdne očkování (World Immunization Week). Každoročně jej organizuje Světová zdravotnická organizace (WHO) v posledním dubnovém týdnu, aby zvýšila povědomí o významu očkování a podpořila proočkovanost. Letos se uskuteční jubilejní 20. ročník, a to od 27. dubna do 3. května.

Evropský týden očkování upozorní na klíčovou potřebu zajistit vysokou a rovnoměrnou proočkovanost v každé komunitě, aby se předešlo šíření nemocí nyní i v budoucnu. Kampaň bude šířit osvětu o vakcínách a zdůrazňovat důležitost dostupnosti očkování pro všechny. Letos se zároveň zaměří na posílení spolupráce s mladými odborníky a mládežnickými organizacemi, které aktivně podporují očkování, a využije nově navázaná i stávající partnerství k dalšímu rozšíření této iniciativy.

Pandemie covid-19 vedla v mnoha zemích k výraznému poklesu proočkovanosti, což má za následek rostoucí výskyt infekčních onemocnění, kterým lze předcházet očkováním, jako jsou spalničky, černý kašel, zarděnky nebo záškrt. Tento trend se nevyhnul ani České republice, přestože zde dlouhodobě funguje systém očkování a přeočkování. Snižující se míra proočkovanosti zvyšuje počet vnímavých jedinců v populaci a tím i riziko šíření těchto onemocnění.

Evropský týden očkování / Freepik

S letošním ročníkem Evropského týdne očkování tematicky souvisí i očkování proti pneumokokům, u nějž je klíčová proočkovanost v rizikových komunitách. „Pneumokoky ohrožují zejména děti a seniory, proto je u tohoto očkování důležité, aby byly proočkovány jak dětské komunity, tak i senioři. Obecně proočkovanost u dobrovolných očkování je dlouhodobým problémem České republiky, a týká se to tedy právě např. zmíněného očkování proti pneumokokům,“ říká MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., epidemiolog Státního zdravotního ústavu. Podle jeho slov se v České republice proti pneumokokům každoročně očkují sice více než tři čtvrtiny dětí, ale ani ne čtvrtina seniorů, což neodpovídá doporučením WHO. Míra proočkovanosti není závratná ani u rizikových skupin pacientů.

Dle statistik Světové zdravotnické organizace se v žebříčku TOP 10 nejčastějších příčin úmrtí objevují na 5. místě infekce dolních cest dýchacích. Komplikací virových zánětů dýchacích cest bývá zápal plic (pneumonie), přičemž jednou z nejčastějších příčin pneumonie je právě bakterie Streptococcus pneumoniae. Kromě zápalu plic může způsobit i další závažná onemocnění jako je např. invazivní pneumokokové onemocnění, meningitida či sepse. Onemocnění mohou být smrtelná nebo mohou zanechat trvalé následky. Komplikovanější průběh hrozí u lidí s chronickými nemocemi, závaznější průběh pneumonie může být u malých dětí a osob starších 60 let.

„Po létech praxe mohu naprosto s jistotou konstatovat, že jedinou účinnou prevencí tohoto závažného onemocnění je vakcinace. Přitom například v roce 2023 bylo proti pneumokokům očkováno pouze 22,5 % seniorů nad 65 let, což je stále nízké číslo vzhledem k riziku komplikovaného průběhu této infekce u seniorů a chronicky nemocných,“ vysvětluje MUDr. Zuzana Blechová, Ph.D., odborný asistent Kliniky infekčních nemocí FNB a 2. LF UK

Od roku 2010 je v ČR zavedeno doporučené a hrazené očkování dětí pneumokokovými konjugovanými vakcínami. V roce 2018 bylo očkování třináctivalentní vakcínou rozšířeno pro pacienty se zdravotní indikací a pro věkovou skupinu seniorů 65 a starší bez doplatku. Od roku 2024 je kojencům plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění dvacetivalentní vakcína, podmínkou je aplikace všech dávek základního schématu do 7. měsíce věku dítěte a 1 dávky přeočkování do 15 měsíců věku. Pro seniory starší 65 let jsou plně hrazeny všechny dostupné pneumokokové vakcíny včetně dvacetivalentní vakcíny, která se aplikuje jen v 1 dávce.