Odborníci varují: v létě nezapomínejme na ochranu sluchu
Zatímco kvalitní opalovací krém a sluneční brýle již lidé berou jako samozřejmost, ochraně sluchu je stále věnována pozornost menší. Ale i pro naše uši je léto nejnáročnějším obdobím v roce, během kterého jsou ohroženy z celé řady zdrojů – ať už jde o vodu, slunce, cestování nebo třeba letní hudební akce. Kromě infekcí a spálenin přitom lidem v důsledku letních aktivit hrozí třeba i trvalé poškození sluchu.
Za letní dovolenou dnes stále více Čechů cestuje letadlem, což znamená velkou zátěž pro naše uši. „Při vzletu a přistávání se mění tlak vzduchu v letadle, který se následně vyrovnává s tlakem ve středním uchu. Při silné rýmě se zánětem středního ucha může být tento proces nepříjemný, bolestivý. Proto lékaři většinou nedoporučují létat lidem, kteří mají akutní infekci či jsou čerstvě po operaci uší. Abychom bolestem v letadle předešli, je nutné mít volný nos, k čemuž pomáhají třeba volně prodejné dekongesční kapky. Při samotném letu od zalehnutých uší uleví zívání, žvýkání či polykání,“ radí MUDr. Jakub Syrovátka, primář oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku Nemocnice Nový Jičín.
Další problematickou kapitolou je pak voda, která může ohrozit zdraví, zejména pokud je špatné kvality. „Vůbec nejčastější infekcí letních měsíců je zánět zevního zvukovodu, při kterém ucho silně bolí, může být zalehlé. Možná ještě častější je přitom překvapivě tato infekce z bazénů, než z přírodních koupališť,“ varuje MUDr. Syrovátka s tím, že prevencí je si uši nečistit a chránit je před mýdlem. Čištěním totiž vznikají na kůži zvukovodu drobná poranění, která jsou následně snáze infikována bakteriemi. Mýdla zase mění pH a tím vytvářejí vhodné prostředí pro růst bakterií. Lidé, kteří na tyto záněty trpí častěji, by měli být vybaveni slabě kyselými kapkami do uší z lékárny, které udržují správné pH a eliminují tak množení bakterií.
V souvislosti s vodou je pak problematické také potápění. Pokud se potápíme do větší hloubky, uši mohou trpět podobně jako v letadle, kdy se opět mění tlak zevního prostředí a vyrovnává se s tlakem v uších. „Při sestupu do hloubky musíme vyrovnat tlak takzvaným potápěčským manévrem, kdy prsty ucpeme nos a foukáme proti odporu. Při vynoření, když máme pocit ucpaného nosu, se doporučuje polykat naprázdno. Potápěči mají doporučenou rychlost ponoru a vynoření, což jim umožňuje včas kompenzovat změny tlaku,“ vysvětluje primář Syrovátka.
Co se týče zalehnutých uší v důsledku ponořování při plavání, většinou jde o neškodný problém. „Většinou zůstane při bubínku trochu vody, která časem vyteče. Někdy se tlakem vody může ucpat ve zvukovodu mazová zátka. Pacienti, kteří si čistí uši po koupání přichází na ORL ambulanci nejčastěji. Rozměklý maz si totiž natlačí špejlí k bubínku. Proto čištění uší, kromě toho povrchního, hygienického a estetického, nedoporučujeme,“ dodává Jakub Syrovátka.
Zdaleka nejhorší dopady na naše uši však mohou mít hlasité letní hudební akce, ze kterých si můžeme odnést i vážné trvalé následky. „Hlasitá hudba může způsobit takzvané akutrauma vnitřního ucha, kdy může být sluch i trvale poškozen. Lidé by neměli chodit přímo k reproduktorům a při několik dnů trvajících akcích by si měli jít od hudby a hluku chvílemi odpočinout. Především lidé s postižením sluchu by měli návštěvu festivalů pečlivě zvážit,“ uzavírá primář Syrovátka s tím, že při pobytu na slunci je nejen na hudebních akcích navíc potřeba chránit uši před spálením. Uši jsou totiž stejně jako nos, zátylek a ramena vystaveny slunci maximálně a měly by být ošetřeny krémy se silným ochranným faktorem.
