Odmítání očkování představuje novou zdravotní hrozbu

Očkování je jedním z největších úspěchů medicíny. Infekční nemoci představovaly ještě v první polovině minulého století nejčastější příčinu úmrtí dětí již v nejútlejším věku a společně s válkami byly považovány za největší metly lidstva. Ve dvacátém století se očkování zařadilo mezi nejvýznamnější opatření prevence a šíření infekčních nemocí. Vedlo k vymýcení pravých neštovic, téměř odstranilo dětskou obrnu a zabránilo nesčetným úmrtím na mnoho dalších nemocí, jako jsou spalničky, záškrt či meningitida.

Očkování každoročně na celém světě ochrání 2,7 milionu osob před spalničkami, 2 miliony před novorozeneckým tetanem a 1 milion před černým kašlem. Očková­ní proti sezonní chřipce pak zamezí onemocnění chřipkou u zhruba 2 milionů osob. „Bohužel se v posledních letech stkáváme s infekcemi, které byly považovány za zvládnuté či dokonce v našich zeměpisných šíř­kách za ‚vymýcené‘. Smutným faktem zůstává, že jednou z hlavních příčin je odmí­tání nejen dobrovolného, ale i povinného očkování. Přestože tento názor je v běžné populaci menšinový, dochází postupně ke snižování proočkovanosti naší populace a zvyšuje se celková náchylnost k očkováním preventabilním infekcím, což lze dokla­dovat například výskytem spalniček v posledních letech,“ uvádí MUDr. Milan Trojá­nek.

„Důvodem odmítání očkování je několik skutečností. Jednak je díky dosavadní pro­očkovanosti šance onemocnět stále relativně nízká. Dále se rodiče domnívají, že prav­děpodobnost nákazy klesla se zlepšením životní úrovně a hygienických podmínek, a očkování je proto zbytečné. Mnozí podceňují riziko infekcí preventabilních očková­ním a naopak se přehnaně zaměřují na možné nežádoucí účinky vakcinace. Riziko od­mítání očkování se týká zejména dětské populace. Sekundárně ale představuje nebez­pečí i pro dospělé, mezi které se infekční nemoci od dětí šíří,“ vysvětluje MUDr. Alena Šebková.

Přestože se laická veřejnost domnívá, že dětské nemoci, proti kterým se očkuje, před­stavují banální a samoúzdravné nemoci, přesný opak bývá pravdou. Většina infekcí, kterým lze úspěšně předejít očkováním, patří mezi závažné, až život ohrožující stavy. Jako příklad lze uvést tetanus, záškrt, dávivý kašel, spalničky, pneumokokové či me­ningokokové infekce.

Očkováním navíc jedinec nechrání pouze sebe, ale i ostatní, kteří by mohli být naka­ženi. A to včetně těch, kteří ze závažných důvodů očkováni být nemohou nebo si jejich organismus neumí vytvořit dostatečnou ochranu proti infekci.

AUDIO rozhovor: Které infekční choroby nás právě trápí, na to Šárce Málkové odpovídají odborníci.