Trénovat paměť by měl každý, komu už bylo pětadvacet…
Na slovíčko s Kvetoslavou Hoškovou, mentorkou kognitivních funkcí, Oddělení geriatrie a následné péče Thomayerovy nemocnice
Co jsou to kognitivní funkce?
Kognitivní funkce představují myšlenkové procesy a úkony, které nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se neustále se měnícím podmínkám prostředí. Zahrnují kromě paměti i koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení, schopnost pochopení informací.
Kdo je to „mentorka kognitivních funkcí“?
Mentorka je pro nemocné seniory něco jako učitelka nebo trenérka, která jim pomáhá využít dosavadní schopnosti ke zlepšení fungování mozku. Pomocí testů se pozná, kde je problém, na co je dobré se při procvičování zaměřit. Opakováním testů je možné pozorovat zlepšení, úspěšnost.
Co je to kognitivní trénink? Jaké postupy a metody používá?
Nejčastěji jde o trénování krátkodobé a dlouhodobé paměti, soustředění, prostorové orientace. Každému tréninku předchází diagnostika, podle které se stanoví reálný cíl. Jde o jednotlivé úkoly, zajímavé pro seniory tak, aby o nich ještě sami přemýšleli. Pravidelně se učí různé způsoby zapamatování a je možné zvyšovat náročnost. Sami na sobě poznají, že si toho pamatuji více, nebo cvičení zvládají udělat rychleji. Dává jim to možnost začít rozhovory, když hlásí novinky, které se dozvěděli.
Co je cílem kognitivního tréninku?
Cílem kognitivního tréninku je procvičit a napravit deficity kognitivních schopností. Tak aby byl jedinec na co nejdelší období života soběstačný, pobýval v domácím prostředí a měl lepší kvalitu života.
Komu může kognitivní trénink pomoci? Jak se pozná, který člověk je pro takovou terapii vhodný?
Trénovat paměť by měl každý, komu bylo 25 let. V tomto období se totiž začíná paměť zhoršovat. Nejdřív jenom nevíme, kde jsme co položili, jak se jmenuje člověk, se kterým jsme včera mluvili. Za pár let je to pro nás normální a odmítáme si připustit, že nějakou poruchu paměti máme. Trénink kognitivních funkcí je zaměřený u seniorů převážně na trénování paměti, čímž se podílí i na budování tzv. rezervní mozkové kapacity, která preventivně pomáhá zdravým seniorům, kteří problémy nemají, ale v průběhu času mohou mít.
Je možné použít některá cvičení i doma?
V knihkupectvích se prodávají různé knihy nebo sešity k trénování paměti. Na internetu jsou ke stažení materiály, nebo existují PC hry a aplikace pro tablety.
Jak poznám výsledek snažení v domácím prostředí? Jaké pokroky by měl senior po nějaké době udělat?
Pokud se trénuje například paměť pomocí počítačových programů, tak řada z těchto programů má možnost grafického vyjádření, kde přímo vidíte, jak se vaše schopnosti zlepšují. Máte i možnost srovnání, jak si stojíte v porovnání s lidmi stejného věku a vzdělání. Pokud trénujete jen podle knížky nebo tištěných materiálů, určitě to na sobě poznáte a objevíte svoje skryté schopnosti. Důležitá je pravidelnost – minimálně 20 minut denně a při prvním neúspěchu to nevzdat.
AUDIO: Každý by měl trénovat svou paměť, k tomu se vyjádří Kveta Hošková, mentorka z Thomayerovy nemocnice.
