Pandemie a práce praktických lékařů
Špatná dostupnost odběrových míst, až desetidenní čekací doby na testování, horší přístup ke specializované péči a někdy i nemožnost dovolat se na přetížené telefonní linky praktických lékařů – toto nyní trápí obyvatele venkova v souvislostí s pandemií COVID-19.
MUDr. David Halata, předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství a praktický lékař z Hošťálkové na Vsetínsku. Podle něj řeší denně praktici 70–150 telefonátů s pacienty, kromě toho vyšetřují objednané. „V našem kraji je situace obzvláště těžká, někteří pacienti dojíždějí na testy do nejbližšího krajského města, což je z některých oblastí okresu až hodina cesty autem. Ti, co auto nemají, musí čekat na odběrové sanitky. Zatímco ve městech se čekací doba na PCR testy pohybuje v rozmezí 1-2 dnů, u nás je to někdy až 7-10,“ vysvětluje praktický lékař. „Na venkově se přístupnost ke zdravotní péči liší od té ve městech – to tak bylo vždy, ale pandemie tyto rozdíly zvýraznila. Ve fakultních nemocnicích jsou vybaveni dobře, zatímco v regionálních dochází rychleji k vyčerpání personálních možností a přesunu péče na praktické lékaře. Pacienti se na náš často obracejí s problémy, které by se za normálních okolností řešily hospitalizací. Je také zavřena řada specializovaných ambulancí – i tyto věci se nás dotýkají,“ pokračuje MUDr. Halata. Kvůli přetíženosti linek se ne všichni pacienti svým praktikům dovolají – v blízké budoucnosti by měla tuto situaci řešit „elektronická telefonistka“, která bude umět všechny požadavky pacientů zaznamenat a třídit je dle akutnosti.
Lidé jsou v době pandemie zmatení, neví vždy přesně co dělat, a proto praktičtí lékaři vytvořili základní pokyny pro pacienty, jak se chovat v jaké konkrétní situaci. Ty jsou k vidění na webu: https://www.svl.cz/informace-pro-pacienty/. Doporučené postupy mapují základní situace jako například „co dělat, když onemocním COVID-19“, nebo „jak na domácí léčbu koronaviru“ či „kdy a jak do nemocnice.“
Praktici také zaznamenali nárůst pacientů s depresemi. „Pozorujeme zvýšené množství žádostí o léky na deprese a úzkost. Lidé jsou znepokojení, mnohem více je potkávají životní krize v podobě rozchodů nebo rozvodů. Pandemie je obdobím velkého stresu pro všechny a vnímáme, že by si pacienti potřebovali s námi chvíli popovídat. Bohužel jsme tak vytížení, že ani to jim občas nejsme schopni poskytnout,“ říká praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková. Podle ní je dalším jevem typickým pro pandemii úbytek žádostí o preventivní prohlídky a zanedbávání prohlídek ze strany chronických pacientů – například cukrovkářů nebo pacientů s vysokým tlakem. To přitom může vést ke krizovým stavům vyžadujícím hospitalizaci. „Kupříkladu jeden z mých pacientů s cukrovkou se nedostavil na kontrolu a bohužel musel být později hospitalizovaný, protože se mu výrazně zvýšila hladina krevního cukru, a dokonce začaly selhávat ledviny. Podobně otáleli i další, například s příznaky hrozícího infarktu,“ říká MUDr. Bezdíčková.
Přes krizovou situaci praktici připomínají, že jejich péče není přerušena a zůstávají k dispozici svým pacientům. „Je velmi důležité, aby pacienti pravidelné kontroly ani v současné situaci neodkládali. Děláme maximum pro to, aby pro ně byly návštěvy bezpečné, využíváme objednávkových systémů, aby se v čekárnách nehromadili pacienti a ve vhodných případech využíváme telefonických konzultací nebo videohovorů,“ vysvětluje doc. MUDr. Bohumil Seifert, PhD., přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a vědecký sekretář SVL.
Praktičtí lékaři připomínají, že infekci má větší šanci odolat zdravý imunitní systém – a proto doporučují mimo jiné věnovat se denně cvičení či chůzi, zdravé životosprávě a vlastní psychohygieně. „Poslouchat zprávy stačí jednou za den – není třeba se vystavovat negativním informacím více, než je to nutné,“ dodává MUDr. Halata.
Podcast: Co se více dozvěděla Šárka Málková od docenta Bohumila Seiferta.
