Parkinson si nevybírá. Ročně přibývá přes tisíc nevyléčitelně nemocných

Parkinsonova choroba je pomalu se rozvíjející onemocnění mozku, které patří mezi nejzávažnější a stále nevyléčitelné nemoci mozku. Každoročně si 11. dubna připomínáme Světový den Parkinsonovy choroby, v den výročí narození britského lékaře Jamese Parkinsona, který v roce 1817 tuto chorobu první popsal.

„Onemocnění mozku jsou vždy velmi vážná, protože dramaticky ovlivňují život postiženého člověka,“ vysvětluje primář MUDr. Jiří Neumann, přednosta Neurologického oddělení Nemocnice Chomutov a člen výboru České neurologické společnosti. Lidský mozek je nejkomplexnější objekt v celém známém vesmíru, proto byl rok 2014 vyhlášen Evropskou neurologickou společností (European Brain Council – EBC) jako „Evropský rok mozku“. Připomínka Světového dne Parkinsonovy choroby patří mezi aktivity, kterými chce Česká neurologická společnost upozorňovat na závažná onemocnění mozku.

Předpokládá se, že v České republice může být touto nemocí postiženo až 15 000 lidí. Každý rok lékaři diagnostikují 1000 – 1500 nových pacientů. „První příznaky nemoci mohou být nenápadné, nemocní si stěžují na celkové zpomalení, ztrátu výkonnosti, tíže a bolesti  končetin, poruchy stoje a chůze,“ popisuje neurolog. Nejčastěji nemoc postihuje lidi ve věku okolo 50-60 let. „Výjimkou však nejsou ani lidé mladší 40 let, kteří jsou touto zákeřnou nemocí zaskočeni zcela nepřipraveni,“ doplňuje primář MUDr. Neumann.

Nejčastějšími příznaky Parkinsonovy choroby jsou třes, svalová ztuhlost a pohybové omezení. Pacienti navíc často trpí depresemi. „Při zjištění choroby má nemocný dvě možnosti: vzdát to nebo se nepoddat. Druhá možnost je těžší, ale jediná správná. Pacienti by měli nemoci čelit a naučit se s ní žít,“ říká MUDr. Neumann.

Příčinou vzniku nemoci není dědičnost ani nezdravý životní styl. Parkinsonovu chorobu způsobují odumírající nervové buňky, které tvoří dopamin. Toto zjištění umožnilo vyvinutí účinné léčby jejich příznaků. „Těžiště terapie se od nespecifické léčby přeneslo k cílenému ovlivnění mozkových systémů, zejména s využitím moderních léků (tzv. antiparkinsonik) a pomocí hluboké mozkové stimulace. Důležitá je také rehabilitace a psychosociální podpora,“ dodává Neumann, který se pacientům s Parkinsonovou nemocí věnuje řadu let.

Finanční náklady na léčbu a celkovou péči o nemocné s Parkinsonovou nemocí jsou vysoké. Nemocní potřebují různé zdravotnické pomůcky, využívají sociální služby a mnohdy odcházejí do předčasného důchodu. Výdaje se odhadují až na 5 miliard korun za rok.  

Parkinsonova nemoc přináší v průběhu svého rozvoje pacientům řadu problémů a omezení, se kterými se musí naučit počítat nejen nemocní, ale také jejich nejbližší.

Sedmero obecných zásad pro blízké parkinsoniků:
1. Podporovat soběstačnost pacienta
2. Pomáhat pouze tehdy, když je jasné, že pacient sám není výkonu schopen
3. Nepospíchat. Respektovat potřebu delšího času na jednotlivý výkon (stres vždy pohybové aktivity zhorší)
4. Přizpůsobit denní režim možnostem pacienta
5. Nevyřazovat pacienta ani sebe ze společenského života
6. Podporovat fyzické aktivity pacienta (cvičení, procházky atd.)
7. Neznevažovat obtíže pacienta. Nicméně si být vědom, že nadměrný soucit pacienta oslabuje a vhání jej do pasivity