Porucha řeči může být předzvěstí Parkinsonovy nemoci

Poruchy hlasu a řeči zejména u Parkinsonovy nemoci (PN), ale i u jiných neurologických onemocnění, zkoumají vědci na Neurologické klinice 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve spolupráci s ČVUT Praha. Zjistili, že analýza řeči může být vodítkem při včasné diagnóze PN i dalších neurodegenerativních nemocí. „Hlavní pohybové příznaky těchto onemocnění se projevují až při postižení značné části mozkových buněk, zatímco změny v řeči jim mohou dlouho předcházet,“ uvedl přednosta Neurologické kliniky prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc. Doplnil, že včasná diagnóza pomocí přesné identifikace postižení mluvy může být zásadní pro stanovení prognózy choroby a co nejvčasnější nasazení adekvátní léčby. PN je po Alzheimerově nemoci nejčastější neurodegenerativní onemocnění staršího věku, může ale vzniknout i před 40. rokem. Prevalence se v české populaci odhaduje na 100–200 na 100 tisíc obyvatel.

Děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., připomněl, že Neurologická klinika stejně jako i další pracoviště fakulty provádějí řadu výzkumných projektů společně s jinými univerzitami. „Je zřejmé, že spolupráce vědeckých týmů z různých vysokých škol i dalších vědeckých institucí rozšiřuje disciplinární záběr a přináší tak významné originální výsledky,“ uvedl prof. Šedo.

Studie, kterou tým Neurologické kliniky právě publikoval v mezinárodním odborném časopise Sleep Medicine, prokázala poruchy řeči u pacientů, kteří trpí tzv. poruchou chování v REM spánku, tedy ve fázi, kdy se zdají sny. Tato porucha se projevuje zjevně prožívanými sny, hlasitými zvuky a prudkými pohyby, jež mohou vést až ke zranění. Pokud jí nemocný trpí, je mj. ve vysokém riziku, že se u něj později objeví PN nebo jiné neurodegenerativní onemocnění. Odhady rozvoje PN jsou 33 procent při pětiletém trvání této specifické poruchy spánku, 76 procent při deseti letech a 91 procent, pokud trvá 14 let. „Pomocí analýzy řeči jsme schopni vytipovat pacienty, u nichž se tato choroba zřejmě již rozvíjí,“ říká prof. Růžička.

Hlavním řešitelem týmu zabývajícího se analýzou poruch řeči je Ing. Jan Rusz, PhD., z Katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha. Sleduje vývoj metod založených na digitálním zpracování akustického signálu řeči. „Řeč je ovládána velkým množstvím svalů a zapojuje se do ní několik mozkových center. Její porucha je tedy jedním prvních signálů onemocnění mozku,“ vysvětlil Ing. Rusz.

Řeč se dá podle něj rozdělit do 40 dimenzí, k nimž patří intonace, hlasitost, rytmus, artikulace atd. Vyšetření případné vady je jednoduché, rychlé, levné a neinvazivní. Pacient mluví
do mikrofonu záznamového přístroje a plní postupně tři úkoly – prvním je hluboký nádech
s co nejdelším vyslovením hlásky aaa, dalším je opakování určitých slabik a třetím četba krátkého odstavce nebo vyslovení monologu. „Následné digitální zpracování a automatické vyhodnocení řeči a hlasu vyšetřovaného umožňuje na rozdíl od dosud užívaných poslechových testů mnohem objektivnější vyhodnocení závažnosti jejich postižení,“ vysvětluje Ing. Rusz.

Do budoucna tým plánuje rozšíření výzkumu poruch řeči na další neurodegenerativní onemocnění i vývoj nových technologií. Dlouhodobým cílem je vývoj aplikace pro chytré telefony, která by při jejich běžném používání pomohla vyhledávat ohrožené pacienty.
Ing. Rusz získal cenu Discovery Award za rok 2014 za soubor prací Využití akustické analýzy řeči v diferenciální diagnostice a studiu mechanismů neurodegenerativních onemocnění. Byl nominován i na Cenu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací za rok 2015.

PN je způsobena patologií hlubokých struktur mozku. Projevuje se třesem, špatnou koordinací pohybů, ztuhlostí, psychickými poruchami aj. Prevalence v české populaci se odhaduje na 100–200 na 100 tisíc obyvatel. Výskyt stoupá s věkem. Typický věk na počátku PN je mezi 55. a 65. rokem. Asi u 10 procent nemocných však PN vzniká již před 40. rokem. V populaci nad 65 let je prevalence PN jedno až dvě procenta.

REM spánek je fáze spánku, která se opakuje během noci vícekrát a je typická bohatými, dějovými a emočně podbarvenými sny. Ve spánku se obvykle člověk nehýbe a nedá se poznat, zda se mu právě něco zdá. Aktivity, o nichž se mu zdá, ve skutečnosti neprovádí, nehýbe se, nemluví ze spánku, protože v REM spánku jsou fyziologicky „odpojeny“ nervové dráhy, které vedou povely ke svalům. Díky tomuto „odpojení“ člověk ve snu vnímá svoje chování a pohyb jako skutečné, ale přitom zcela klidně bez pohybu leží. Toto však neplatí v případě tzv. poruchy chování v REM spánku, která se označuje zkratkou RBD (z anglického rapid eye movement sleep behavior disorder). Člověk trpící touto poruchou se ve spánku viditelně pohybuje a chová podle právě probíhajícího snu.

————————-

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.
Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.
1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.
Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.