Počet hlášených nežádoucích účinků očkování byl loni na pětiletém minimu

Počet hlášených nežádoucích účinků očkování byl v roce 2019 nejnižší za posledních 5 let. Vyplývá to z nejčerstvějších dat, které získal tým senátora Jaroslava Malého. Senát dnes vrátil do Poslanecké sněmovny zákon o odškodnění poškozených po očkování s tím, že navrhuje poškozeným hradit i bolestné a ušlou mzdu. „Jsem rád, že počet hlášených nežádoucích účinků klesá a stejně tak jsem rád, že senátoři dnes do zákona doplnili odškodnění o bolestné a ušlou mzdu. Když stát něco nařizuje, měl by nést i odpovědnost,“ řekl po projednání zákona senátor prof. MUDr. Jaroslav Malý CSc.

V roce 2019 zaznamenal Státní ústav pro kontrolu léčiv celkem 689 hlášení nežádoucích účinků po vakcinaci. V roce 2015 bylo přitom celkově od pacientů i lékařů nahlášeno na SÚKL celkem 1156 nežádoucích účinků. Za pět let tedy klesl počet těchto případů skoro na polovinu. „Je potřeba si uvědomit, že uvedená čísla představují pouze prostý počet nahlášení nežádoucích účinků, nikoliv kauzální souvislost mezi reakcí a očkováním. Jinak řečeno, počet hlášení se nerovná počtu skutečných nežádoucích účinků,“ vysvětluje senátor Jaroslav Malý. Závažnost nežádoucích účinků je u vakcín posuzována jinak než u ostatních léčivých přípravků. Je to z toho důvodu, že vakcíny jsou aplikovány jako prevence zdravé populaci. Proto jsou požadavky na jejich bezpečnost přísnější než na ostatní léky a jako závažné se hlásí i reakce, které jsou u jiných léčivých přípravků klasifikovány jako nezávažné, např. horečka.

„Skutečně závažných nežádoucích účinků vedoucích k dlouhodobému nebo trvalému poškození zdraví je mnohem méně, řádově jednotky ročně. Vakcín se přitom jen u dětí spotřebuju okolo milionu ročně. Právě pro výjimečné případy vážně poškozených je však férové zavést odškodnění, a to včetně bolestného a ušlé mzdy. Senát tím vrátil zákon takřka do vládní podoby. Zdá se, že ministerstvo zdravotnictví s tím nebude mít problém a věřím, že to pochopí i poslanci,“ říká senátor Jaroslav Malý. Ministerstvo zatím počítá s tím, že odškodňovat bude ročně kolem 10 případů a že se celková částka bude pohybovat do 100 milionů korun. Podmínkou bude podání žádosti o odškodnění do 3 let od vzniku újmy. Kvůli složitému prokazování nebude ministerstvo vyžadovat důkaz příčinné souvislosti. Rozhodne odborné posouzení konkrétní situace. Odškodnění se vztahuje pouze na povinné, nikoliv dobrovolné očkování. „Klíčové pro fungování zákona v praxi bude schopnost státu posuzovat, které nežádoucí účinky mají být odškodněny a které nikoliv. Zároveň by bylo velmi dobré, aby existovala povinnost tyto případy nahlásit i na SÚKL,“ uzavírá senátor Jaroslav Malý.